A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tuvinská aratská republika Тыва Арат Республика
| |||||||||||||
Hymna Тооруктуг долгай таңдым (Tooruktug Dolgay Tangdym) | |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Rozloha
|
170 500 km²
| ||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Počet obyvatel
|
95 400 (rok 1944)
| ||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Tuvinská aratská republika (zkratkou TAR; tuvinsky latinkou Тьʙа Arat Respuʙlik, tuvinsky cyrilicí Тыва Арат Республик, orgány SSSR užíván název Tuvinská lidová republika, rusky Тувинская Народная Республика) byl částečně uznaný stát v oblasti jižní Sibiře hraničící s Ruskem a Mongolskem. TAR existovala v letech 1921–1944 a byla uznána pouze Sovětským svazem (1924) a Mongolskou lidovou republikou (1926). Jednalo se po Sovětském svazu o druhý stát s komunistickou vládou na světě. Roku 1944 vstoupila TAR do soustavy SSSR jako Tuvinská autonomní oblast v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky (zkratka: RSFSR).
Historie
Vznik
TAR byla vyhlášena na území ruského protektorátu Urjanchajského kraje po Velké říjnové socialistické revoluci. 18. června 1918 jednohlasně přijal společný sjezd ruských a tuvinských sovětů Smlouvu o samostatnosti Tuvy, přátelství a vzájemné pomoci ruského a tuvinského lidu. V červenci téhož roku oblast obsadila bílá Kolčakova vojska, takže k reálnému vzniku samostatného státu nedošlo. V červenci 1919 Tuvu obsadila Rudá armáda, což znamenalo trvalé ustanovení sovětské vlády v kraji. V polovině roku 1921 místní komunisté s podporou Rudé armády vyhlásili suverenitu Tuvy a 13. srpna téhož roku se ve vsi Sug-Baži poprvé sešel Všetuvinský velký chural, kterého se účastnila i delegace RSFSR. Zde byla vyhlášena Lidová republika Tannu-Tuva pod ochranou RSFSR, sestavena vláda a přijata první ústava.
Meziválečná doba
Roku 1923 zemi opustila Rudá armáda. TAR se roku 1924 dočkala oficiálního uznání ze strany Sovětského svazu a v roce 1926 i ze strany Mongolské lidové republiky, která si původně na území dělala nárok. Vláda TAR po celou dobu existence státu kopírovala politickou linii SSSR. Na přelomu dvacátých a třicátých let byla provedena kolektivizace, zaváděna protináboženská opatření, která dobře ilustrují statistická data: roku 1929 bylo na území TAR 25 buddhistických klášterů a okolo 4 000 lámů a šamanů, roku 1931 se vykazoval jeden klášter a 730 duchovních. Několikrát byly provedeny čistky v Tuvinské lidové revoluční straně.
Druhá světová válka
Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem vyjádřila vláda TAR Moskvě plnou podporu a 25. července 1941 vyhlásila válku Německu. Tuva darovala SSSR státní zlatý poklad a poskytovala mu materiální pomoc (50 000 koní, 52 000 párů lyží, 15 000 párů válenek,...). Roku 1942 byla vyhlášena mobilizace ruskojazyčných občanů do Rudé armády Sovětského svazu, spolu s tuvinskými dobrovolníky jich na frontě bojovalo okolo 8 000.
Zánik
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/61/Ukaz_o_vhozhdenii_Tuvy_v_sostav_SSSR.jpg/170px-Ukaz_o_vhozhdenii_Tuvy_v_sostav_SSSR.jpg)
17. srpna 1944 vydal Malý chural Tuvinské aratské republiky Deklaraci o vstupu TAR do SSSR. Nejvyšší sovět SSSR žádost 11. 10. toho roku přijal a začlenil TAR jako Tuvinskou autonomní oblast do RSFSR. Na konci osmdesátých let autonomní oblast povýšila na autonomní sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR je Republika Tuva součástí Ruské federace.
Státní správa
Nejvyšším zákonodárným orgánem byl Všetuvinský velký chural, který se za dobu existence samostatného státu sešel desetkrát. V období mezi těmito sjezdy přebíral pravomoci velkého churalu Malý chural TAR. Výkonnou moc představoval Sovět ministrů TAR.
Státní symbolika
- státní znak:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тувинская Народная Республика na ruské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuvinská aratská republika na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk