Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tisková zpráva je obsáhlejší textové sdělení určené médiím, které vydává obchodní společnost, politická strana, neziskovka či jiná organizace (případně i jednotlivec) v okamžiku, kdy potřebuje sdělit veřejnosti něco důležitého (události nebo fakta). Má, stejně jako novinová zpráva, strukturu obrácené pyramidy – nejdůležitější informace jsou v úvodním odstavci, další vysvětlující informace následují. To umožňuje redaktorovi krátit zprávu od konce, aniž by došlo k vypuštění klíčového sdělení. Obvyklý rozsah se pohybuje mezi jednou a dvěma stranami.

Stejně jako novinová zpráva i tisková zpráva odpovídá na základní otázky kdo, co, kdy, kde, jak a proč. Mezi její základní znaky patří jasnost, přesnost, věcnost, úplnost, spolehlivost, včasnost a jednota místa, času a děje. Tisková zpráva na rozdíl od novinářského zpravodajství může obsahovat i komentář.

Tisková zpráva patří mezi nástroje public relations (PR).

Členění

Tato část článku potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Důležitý je nápaditý titulek zprávy a první odstavec zvaný perex – oba prvky shrnují ta nejdůležitější sdělení. Vlastní text zprávy obvykle předchází kromě titulku také domicil (označení místa, v němž došlo k napsání zprávy nebo jiné místní označení) a datum vydání ^[1]

Perex se označuje také jako „čelo“ zprávy. Jde o úvodní odstavec o rozsahu několika málo řádků, který přináší odpovědi na zpravodajské otázky. Zároveň je také tou důležitější částí, která by měla být nejstručnější verzí, jež je schopna samostatné existence.

Další informace v „trupu“ tiskové zprávy sdělují čtenáři věci již méně důležité. Tyto další odstavce mají, stejně jako u novinové zprávy, strukturu obrácené pyramidy, což umožňuje redaktorovi nebo editorovi krátit zprávu od konce, aniž by došlo k vypuštění či absenci klíčového sdělení. Obvyklý rozsah tiskové zprávy se pohybuje mezi jednou až dvěma stranami.

Na konci tiskové zprávy by neměl chybět tzv. background, informace o firmě (co dělá, kdy vznikla, jak je velká, jaký má obrat a/nebo podíl na trhu... novinář podle toho pozná, jak relevantní zdroj informace to je) a funkční kontakt na zástupce firmy (mluvčího, ředitele, mediálního zástupce z PR agentury), ideálně přímo mobilní telefon, rozhodně ne obecný mail typu info@doména.cz ^[1].

Tisková zpráva se řadí mezi hlavní nástroje dynamicky se rozvíjejícího oboru public relations a PR agentury tedy patří k jejich největším zpracovatelům.

Význam tiskové zprávy

Bezplatné poskytování informací formou tiskových zpráv je nejúčinnější metodou ovlivňování mediálního zpravodajství. Zatímco v posledních letech redakce personálně spíše zeštíhlují, firemní tisková oddělení a agentury public relations rostou ^[2].

Vliv tiskových zpráv na obsah médií v osmdesátých letech v Německu zkoumala Barbara Baernsová: téměř dvě třetiny zpráv tiskových agentur, v novinách, rádiu a televizi pocházely z materiálů public relations. Navíc 85 % informací vydávaných zpravodajskými agenturami se vztahovalo jen (k tomuto) jednomu zdroji ^[3].

Tiskové zprávy a jiné aktivity media relations jsou nejpoužívanějšími nástroji public relations, potvrdilo to 90 % respondentů dotazníkového šetření mezi 211 firmami z žebříčků Czech Top 100 a Českých 100 nejlepších firem ^[4].

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tisková zpráva na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.