A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tenisový areál Štvanice | |
---|---|
Poloha | Ostrov Štvanice, Praha |
Souřadnice | 50°5′46″ s. š., 14°26′25″ v. d. |
Otevření | 1986 (hlavní dvorec) |
Vlastník | Český tenisový svaz (hlavní dvorec) I. ČLTK Praha (tenis) (ostatní dvorce) |
Kapacita | |
8000 (hlavní dvorec) | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tenisový areál Štvanice je české tenisové sportoviště na ostrově Štvanice v srdci Prahy, které patří k nejvýznamnějším místům české tenisové historie. Centrální dvorec patří Českému tenisovému svazu, kapacitu má 8000 diváků. Ostatní kurty pak patří nejstaršímu tenisovému klubu v zemi I. ČLTK, který zde sídlí již od roku 1901. V areálu je také deset venkovních kurtů, šest krytých dvorců, bazén, fitness-centrum, sauna, restaurace s terasou a golfový simulátor. Areál má tradici v pořádání turnajů Prague Open v rámci ATP Tour, WTA Tour či ITF Tour.
Historie
Již na sklonku 16. století zde probíhaly střelecké závody na sádrové holuby. Poté na ostrově vznikla dřevěná aréna v níž psi hnali, doslova "štvali", různou zvěř (jeleny), býky, medvědy a jiná zvířata, pro zábavu přihlížejících. Zákaz této činnosti vydal v roce 1802 rakouský císař František I. Ostrovu však již zůstal název Štvanice.[1]
Pražský vltavský Ostrov Štvanice sloužil od počátku v převážné míře pro oddech, zábavu, rekreaci a sport Pražanů. Kromě prvního českého tenisového klubu, který sem přesídlil roku 1901, zde bývalo veřejné koupaliště, později i známý zimní stadion a další sportoviště.
Na Štvanici se odehrálo první mistrovství Československa v tenise roku 1920. Tituly obdrželi hráči I. ČLTK L. Žemla ve dvouhře a s J. Justem ve čtyřhře, v ženách pak ve dvouhře Waffková. Areál posléze hostil první utkání na československé půdě v Davisově poháru, kdy soupeřem našich reprezentantů byla Belgie. Toto utkání se odehrálo v roce 1921, kde naši hráči ve složení Žemla, Just, Ardelt prohráli 2:3. Roku 1926 byla dokončena výstavba centrálního dvorce. Byl v bezprostřední blízkosti Negrelliho viaduktu. Původní tenisový areál měl čtyři kurty a jeden dřevěný centrální dvorec s provizorními tribunami. Jeho součástí byla i restaurace s verandami a klubovnou. Tenisový areál byl, mimo jiné, velice proslulý zejména svojí neobvyklou ostrovní polohou v těsné blízkosti rušné železniční trati, po které kdysi jezdily dýmající, syčící a houkající parní lokomotivy. Hrálo zde mnoho hvězd světového tenisu a štvanický areál byl místem řady utkání mužské týmové soutěže v Davisově poháru.
Po rekonstrukci
Původní areál dosloužil v roce 1983 v důsledku výstavby Pražského metra, kdy byl demolován. Na jeho místě pak v roce 1986 vyrostl nový moderní antukový dvorec s kapacitou 8000 diváků, který je vystavěn z betonových panelů. Dále se zde nachází deset otevřených antukových dvorců (tři z nich mají umělé osvětlení), šest krytých dvorců (z toho čtyři s umělým povrchem a dva antukové). Součástí areálu je také fitness-centrum, bazén se saunou, restaurace a golfový simulátor. Prvním provozním ředitelem areálu byl jmenován Jan Kodeš.
Areál byl znovuotevřen v roce 1986, kdy zde proběhlo finále ženské týmové soutěže Fed Cupu (tehdejší název byl Pohár federace). Americké tenistky spolu s Martinou Navrátilovou v něm porazily československý tým. Areál má tradici v pravidelném pořádání turnajů v rámci tenisových okruhů, dříve Grand Prix, dnes ATP Tour, WTA Tour či ITF.
V roce 2002 areál utrpěl značné škody (ostatně jako celý Ostrov Štvanice) kvůli katastrofální povodni na řece Vltavě. Celková škoda byla odhadnuta na 100 až 120 miliónů korun.
Centrální dvorec patří Českému tenisovému svazu, kurty pak klubu I. ČLTK. Český tenisový svaz by v budoucnu rád celý tenisový areál znovu přestavěl a kompletně zastřešil.
V roce 2013 došlo na centrálním dvorci ke změně povrchu. Původní antuka byla vyměněna za tvrdý povrch.[2]
Kurty
Dvorec | Otevřen | Povrch | Kapacita | Střecha | |
---|---|---|---|---|---|
Koloseum Kurt | 1986 | beton | 8 000 | není | |
Kurt Jaroslava Drobného | antuka | 800 | |||
Kurty 2, 3, 4 | 386 | ||||
Kurty 5, 6, 7, 8 | - | ||||
Kurt 9 | beton | ||||
Východní Kurty | antuka |
Odkazy
Reference
- ↑ Štvanice na osly a pro osly. radkopytlik.sweb.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ http://abload.de/img/dsc06259gdurz.jpg
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenisový areál Štvanice na Wikimedia Commons
- Archiweb.cz
- Stránky I. ČLTK Praha
- historické fotografie Český svět, 31.05.1912
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk