Třída Tre Kronor - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Třída Tre Kronor
	Tre Kronor
Obecné informace
Uživatelé	Švédské námořnictvo; Chilské námořnictvo
Typ	protiletadlový křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Gotland
Technické údaje Tre Kronor (1947)
Výtlak	8200 t (standardní); 9200 t (plný)
Délka	182 m
Šířka	16,5 m
Ponor	5,7 m
Pohon	2 turbíny, 4 kotle
Rychlost	33 uzlů
Posádka	610
Výzbroj	7× 152mm kanón (1×3, 2×2); 20× 40mm kanón; 9× 20mm kanón; 6× 533mm torpédomet (2×3); 120 min
Pancíř	80mm boky; 130mm paluba; 125mm dělové věže
Technické údaje Göta Lejon (1958)
Výzbroj	7× 152mm kanón (1×3, 2×2); 4× 57mm kanón (4×1); 11× 40mm kanón (11×1); 6× 533mm torpédomet (2×3)

Třída Tre Kronor byla třída protiletadlových křižníků švédského námořnictva. Postaveny byly celkem dvě jednotky provozované ve Švédsku v letech 1947–1964. Obě již jsou vyřazeny. Jediným zahraničním uživatelem třídy bylo Chilské námořnictvo.

Stavba

Projekt na stavbu třídy Tre Kronor byl vypracován v Itálii a dále upraven dle švédských požadavků.^[1]

Jednotky třídy Tre Kronor:

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Tre Kronor	22. prosince 1943	16. prosince 1944	17. října 1947^[1]	vyřazen 1964, částečně sešrotován, trup sloužil jako pontonový most.^[1]
Göta Lejon	27. prosince 1943	17. listopadu 1945	15. prosince 1947^[1]	vyřazen 1964, 1971 prodán Chile

Konstrukce

Hlavní výzbroj křižníků tvořilo sedm 152mm automatických kanónů Bofors umístěných v jedné třídělové věži na přídi a dvou dvoudělových věžích na zádi. Kanóny měly délku hlavně 53 ráží a elevaci 70°. Ty doplňovalo 20 kusů 40mm kanónů Bofors a devět 20mm kanónů. Plavidla dále nesla dva trojité 533mm torpédomety, přičemž mohly nést také až 120 námořních min.^[1]

V roce 1947 byly na oba křižníky instalovány radary. V letech 1951–1952 byly obě lodě upraveny v souladu se zkušenostmi z nedávno skončené druhé světové války. Došlo ke zvětšení můstku, instalaci nového systému řízení palby a 20mm kanóny nahradilo sedm hlavní ráže 40 mm. Jejich celkový počet stoupl na 27.^[1]

Poslední modernizace z let 1957–1958 se týkala už jen křižníku Göta Lejon. Plavidlo dostalo novou elektroniku a pozměněnou lehkou výzbroj, kterou tvořily čtyři jednohlavňové 57mm kanóny a 11 jednohlavňových 40mm kanónů.^[1]

Pohonný systém tvořily dvě převodové turbíny De Laval a čtyři kotle Motala.^[2] Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 177.
↑ GOGIN, Ivan. TRE KRONOR light cruisers . Navypedia.org . Dostupné online. (anglicky)
↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 202.

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Tre Kronor na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Třída_Tre_Kronor
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[vl7:177-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 177.

[ref1-2] GOGIN, Ivan. TRE KRONOR light cruisers . Navypedia.org . Dostupné online. (anglicky)

[vl4:202-3] PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 202.

[1]

[2]

[3]

Švédské protiletadlové křižníky třídy Tre Kronor

Tre Kronor • Göta Lejon

Předchůdce: Gotland

Seznam švédských křižníků