A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Třída Fudži | |
---|---|
![]() Bitevní loď Fudži v roce 1905 | |
Obecné informace | |
Uživatel | ![]() |
Typ | Predreadnought (bitevní loď) |
Lodě | 2 |
Zahájení stavby | 1894 |
Spuštění na vodu | 1896 |
Uvedení do služby | 1897 |
Osud | 1 potopena 1904 1 sešrotována 1948 |
Nástupce | třída Šikišima |
Technické údaje | |
Výtlak | Fudži: 12 533 T normální[1] Jašima: 12 320 T normální[1] |
Délka | F: 113,99 m mezi svislicemi J: 113,39 m mezi svislicemi[1] |
Šířka | F: 22,25 m max J: 22,45 m max[1] |
Ponor | F: 8,08 m J: 8,00 m[1] |
Pohon | Po dokončení: 10 válcových kotlů 2 vertikální tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Humphrys, Tennant and Co. 13 500 k indikovaný (9929,2 kW[p 1]) Fudži projektovaný 2 hřídele[1] |
Rychlost | F: 18,655 uzlů (34,5491 km/h) při zkouškách[1] J: 19,46 uzlů (36,040 km/h) při zkouškách[1] |
Dosah | 7000 námořních mil při 10 uzlech (12 964 km při 18,5 km/h)[1] |
Posádka | F: 726 J: 741[1] |
Výzbroj | Po dokončení: 4 × 305 mm/40 Armstrong (2×II) 10 × 152 mm/40 Armstrong (14×I) 20 × 47 mm/40 3-pdr kanón Jamauči (20×I) 4 × 47 mm 2,5-pdr kanón Jamauči s krátkou hlavní (4×I) 5 × 450mm[p 2] torpédomet typu AN (1 nadhladinový, 4 podhladinové)[1] |
Pancíř | Harveyovaná ocel: 356 až 457 mm boční pás 127 až 356 mm barbety 102 mm přední a zadní přepážka 152 mm čelo kasemat 356 mm velitelská věž 63 mm paluba (niklovaná ocel)[1] |
Ostatní | 5 × 60cm světlomet[1] |
- U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém
- Při přepisu japonštiny byla použita česká transkripce
Třída Fudži (japonsky 富士型, Fudži-gata) byla třída dvou predreadnoughtů japonského císařského námořnictva postavených v letech 1894 až 1897 v britských loděnicích podle modifikovaných plánů bitevních lodí Royal Navy. Skládala se z lodí Fudži a Jašima – byly to první bitevní lodě, které Japonské císařství získalo. Původně byly objednány jako odpověď na čínské obrněnce, ale byly dokončeny až po první čínsko-japonské válce. Zúčastnily se rusko-japonské války, ve které se Jašima 15. května 1904 potopila po najetí na minu. Fudži byla v roce 1910 překlasifikována na kaibókan a jako plovoucí kasárna se dočkala druhé světové války, po které byla v roce 1948 sešrotována.
Pozadí vzniku
Rozhodnutí o stavbě
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Fuji_class_battleship_diagrams_Brasseys_1896.jpg/220px-Fuji_class_battleship_diagrams_Brasseys_1896.jpg)
Japonská námořní strategie na konci 19. století vycházela z francouzské radikální koncepce Jeune École, kterou sem přinesl a pomohl uvést do praxe francouzský námořní architekt a vojenský poradce v Japonsku, Emile Bertin. Přestože ne všichni byly přesvědčeni o správnosti této strategie, Japonsko znepokojovala čínská objednávka stavby nových bitevních lodí pro Pej-jang ťien-tuej (北洋艦隊 ~ Severní loďstvo) ve Francii. Protože Japonsko prozatím postrádalo technologii a kapacitu pro stavbu bitevních lodí, obrátilo se na Velkou Británii s objednávkou dvou co nejmodernějších bitevních lodí.
Spory o financování stavby
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Yashima_%28ship%2C_1897%29_-_Launch_-_Cassier%27s_1898-02.png/220px-Yashima_%28ship%2C_1897%29_-_Launch_-_Cassier%27s_1898-02.png)
Kolem financování lodí se rozpoutaly spory v japonském parlamentu. Nejprve měly být peníze vyčleněny v rozpočtu na rok 1891, ale pro politické spory k tomu nedošlo. Ministerský předseda princ Masajoši Macukata tedy svůj požadavek přednesl znovu a když byl opět odmítnut, rozpustil svou vládu. Jeho nástupce Hirobumi Itó chtěl finance na stavbu lodí vyčlenit v roce 1892, ale opět neuspěl. Problém vedl až k mimořádné intervenci samotného císaře éry Meidži v prohlášení z 10. února 1893, ve kterém císař nabídl financování stavby obou bitevních lodí z vlastních prostředků, pomocí úspor na provoz státní administrativy a žádal tedy pro státní úředníky snížení platů o 10%. Parlament krátce nato přidělil stavbě lodí třídy Fudži dostatek prostředků.
Konstrukce
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/IJN_Yashima_at_Jarrow%2C_c1897.jpg/220px-IJN_Yashima_at_Jarrow%2C_c1897.jpg)
Konstrukce bitevních lodí třídy Fudži vycházela z bitevních lodí Royal Navy třídy Royal Sovereign. Tyto lodě, které projektoval Sir William White, byly ve své době považovány za technicky nejpokročilejší, největší a nejrychlejší na světě. Projekt třídy Royal Sovereign byl pro japonskou objednávku v mnoha ohledech přepracován a nové lodě byly například o 1,25 uzlu rychlejší.
Výzbroj
Hlavní výzbroj bitevních lodí třídy Fudži tvořily čtyři kanóny ráže 305 mm o délce 40 ráží, umístěné v přední a zadní dělové věži. Pod označením Typ 41 je vyvinula zbrojovka Armstrong Whitworth a vyrobila Elswick Ordnance Company. Byly původně vyvinuty právě pro britské lodě třídy Royal Sovereign.
Sekundární výzbroj tvořilo 10 rychlopalných kanónů ráže 152 mm o délce 40 ráží. Ty měly lodě chránil proti menším plavidlům, jako byly torpédovky a torpédové čluny. Děla střední ráže byla umístěna po jednom a na dvou palubách, aby při případném zásahu bylo zničeno vždy jen jedno z nich. Část z nich byla umístěna v kasematách na boku lodi.
Lehčí výzbroj tvořilo 20 kusů kanónů ráže 47 mm o délce 40 ráží. Ty doplňovalo pět torpédometů, z nichž byly 4 pod hladinou a jeden v přídi nad hladinou.
Pancéřová ochrana
Bitevní lodě třídy Fudži byly silně pancéřové pancířem typu Harvey. Ten tvořil pás 3 metry vysoký a 457 mm silný. Na koncích se jeho tloušťka zmenšovala až na 356 mm. Nad ním byl ještě 102 mm ocelový pancéřový pás. Za tímto pancéřovým pásem byly ještě 3 metry široké sklady uhlí, které tvořily další ochranu v případě zásahu. Pancéřová paluba měla sílu 63 mm.
Jednotky třídy Fudži
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Japanese_battleship_Yashima.jpg/220px-Japanese_battleship_Yashima.jpg)
- Fudži vstoupila do služby 17. srpna 1897 a během rusko-japonské války se zúčastnila bitvy o Port Arthur, bitvy ve Žlutém moři a bitvy u Cušimy. Po válce byla překlasifikována na kaibókan a poté sloužila k výcviku až do roku 1922, kdy byla odzbrojena. Do roku 1948 pak sloužila jako plovoucí kasárna.
- Jašima vstoupila do služby 9. září 1899. Účastnila se rusko-japonské války, ale už 15. května 1904 najela před Port Arthurem na minu a potopila se. Bylo to jedna z největších ztrát císařského námořnictva v rusko-japonské válce.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
- ↑ Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fuji class battleship na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. : , 9. 2008. Ebook Paper V. S. 11. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“
Literatura
- EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: Strategy, Tactics, and Technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-87021-192-8. (anglicky)
- FUKUI, Shizuo. Japanese Naval Vessels at the End of World War II. London: Greenhill Books, 1992. Dostupné online. ISBN 1-85367-125-8. S. 54. (anglicky)
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
- JENTSCHURA, Hansgeorg; JUNG, Dieter; MICKEL, Peter. Warships of the Imperial Japanese Navy 1869-1945. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-87021-893-X. S. 16 a 17. (anglicky)
- LENGERER, Hans; KINGSEPP, Sander; MCLAUGHLIN, Stephen. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. : , 9. 2008. Ebook Paper V. S. 6 až 79. (anglicky)
- SCHENCKING, J. Charles. Making Waves: Politics, Propaganda, and the Emergence of the Imperial Japanese Navy, 1868-1922. Stanford, California: Stanford University Press, 2005. ISBN 0-8047-4977-9. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Fudži na Wikimedia Commons
- NISHIDA, Hiroshi. Fuji class 1st class battleships . . Dostupné v archivu. (anglicky)
- PIKE, John. IJN Fuji Class Battleships . globalsecurity.org, rev. 2011-07-11 . Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk