A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví[1][2]) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Charakteristika
V tradičním pojetí je spolu s morfologií součástí gramatiky; vedle toho je (podle Carnapovy a Morrisovy definice) spolu se sémantikou a pragmatikou součástí sémiotiky.[3]
Tradiční (složková) syntax představuje popis skladebních vztahů a větných členů, rozdělila věty na jednočlenné a dvojčlenné, rozlišila souvětí souřadné a podřadné.
Valenční syntax se zakládá na valenci, to jest schopnosti slov, hlavně sloves, vázat na sebe významově těsně jiné výrazy. Základové větné struktury jsou nejjednodušší taková spojení dávající smysl a s plnou mluvnickou funkčností, z nichž se dají vytvořit gramatické větné vzorce. Valenční skladba se soustřeďuje především na proces tvoření věty.
Textová syntax (hypersyntax, nadvětná syntax, makrosyntax) zkoumá syntaktické prostředky výstavby textu a tím se stýká se stylistikou.
Při zpracování přirozeného jazyka zpracování morfologie předchází zpracování syntaxe.
Syntaxe se vyskytuje i u zvířecích jazyků.[4]
Rozdíly přirozených a formálních jazyků
Programovací jazyky a další jazyky používané v informatice mají také syntaktickou složku; v informatice se pro ni zpravidla používá slovo syntaxe, kterým se označuje souhrn pravidel pro zápis výrazů (např. programů) v určitém formálním jazyce (například programovacím). Stejně jako u lidských jazyků syntaxe nepopisuje, jak se z jednotlivých znaků skládají lexémy nebo tokeny (např. jména proměnných a funkcí, klíčová neboli rezervovaná slova, operátory nebo čísla), ale jak se z lexémů vytvářejí větší celky jako výrazy, příkazy, deklarace, funkce nebo celé programy. Nejčastějším způsobem popisu syntaxe formálního jazyka je formální gramatika. Pravidla gramatiky umožňují sestavit z lineárního zápisu v jazyce stromovou strukturu zvanou syntaktický strom. Zjišťování syntaxe (viz syntaktická analýza) typicky předchází lexikální analýza, která rozděluje vstupní text na lexémy. Výsledky syntaktické analýzy využívá sémantická analýza a generování kódu nebo interpretace programu.
- Složitost syntaxe: Syntax formálních (počítačových) jazyků byla navržena lidmi i s cílem jednoduché analýzy. Syntax přirozených jazyků popisuje jazyk, který vznikl přirozeným vývojem.
- Jednoznačnost: Formální jazyky jsou typicky jednoznačné, tj. jednu větu lze správně analyzovat pouze jedním způsobem. Přirozený jazyk je typicky (syntakticky) víceznačný. Někdy sémantika pomůže při určení správné možnosti.
- Ostrost hranice jazyka: U formálního jazyka je hranice mezi správnou a nesprávnou větou ostrá. O správnosti rozhoduje počítač podle nějakého popisu (např. programu) a nesprávné věty jsou odmítnuty. U přirozeného jazyka je hranice často neostrá a názor na správnost věty se pro různé lidi liší.
Odkazy
Reference
- ↑ SSJČ – větosloví
- ↑ NOVOTNÁ, Alena. Výuka syntaxe českého jazyka na měšťanských školách v letech 1918-1939. , 2012 . Dizertační práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Oddělení pro vědeckou činnost. Vedoucí práce Martina Šmejkalová. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedický slovník češtiny
- ↑ Uppsala University. Syntax is not unique to human language. phys.org . 2016-03-08 . Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Syntaxe (programovací jazyk)
- Syntaktická analýza formálních jazyků, typicky počítačových
- Závislostní syntax
- Věta (lingvistika)
- Větný člen
- Slovosled
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu syntax na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo syntax ve Wikislovníku
- Syntax v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk