A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svobodné, nezávislé a striktně neutrální město Krakov s okresem Wolne, Niepodległe i Ściśle Neutralne Miasto Kraków z Okręgiem
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha
|
1 164 km² (1815)
| ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel
|
95 000
| ||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
1815 – vídeňský kongres
| ||||||||
Zánik
|
1846 – připojení k Rakousku
| ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Svobodné město Krakov (celým názvem polsky Wolne, Niepodległe i Ściśle Neutralne Miasto Kraków z Okręgiem), někdy i Republika krakovská (polsky Rzeczpospolita Krakowska, německy Republik Krakau) jsou názvy malého státního útvaru, který vznikl v roce 1815 pod patronátem Rakouska, Pruska a Ruska. Zahrnoval město Krakov s okolím v rozloze asi 1200 km² a s 95 až 146 tisíci obyvateli. Zpočátku liberální republika, od roku 1833 spíše protektorát až v roce 1846 byl městský stát po nezdařeném povstání anektován Rakouskem.
Svobodné město formálně vzniklo 3. května 1815 rozhodnutím Vídeňského kongresu jako pozůstatek Varšavského knížectví a stalo se centrem kulturních a politických aktivit rozděleného Polska, mimo jiné i díky Jagellonské univerzitě, která přijímala studenty ze všech tří částí rozděleného Polska.
Státeček se rozkládal kolem města Krakova, přičemž zahrnoval i města Chrzanów, Trzebinia a Nowa Góra a 224 vesnic. Území mělo hranice s Ruským impériem, Pruským královstvím a Rakouským císařstvím, přičemž tyto tři státy vykonávaly kontrolu nad jeho politikou. Ústava z roku 1815 zaručovala státečku značnou autonomii a definovala jej jako republiku.
Šlo o první republiku v dějinách Polska. Zákonodárnou moc měl parlament (Izba Reprezentantów), moc výkonnou měl Senát. Parlament byl volen, přičemž aktivní volební právo měly osoby platící nejméně 50 zlatých domovní daně, duchovní, učitelé, svobodná povolání, bohatší kupci a zemědělci. Kandidovat směla jen osoba, která absolvovala polskou univerzitu. Parlament měl původně 41 členů, z toho 26 bylo voleno přímou volbou, po 3 jmenovala univerzita, krakovská kapitula a Senát, šest míst bylo soudců. Senát měl funkci vlády a měl zpočátku 12 členů a předsedu. Členové byli v počtu osmi voleni parlamentem a po dvou jmenovala kapitula a univerzita. Předseda Senátu byl zpočátku volen parlamentem a vykonával funkci hlavy státu, později jeho volba musela být potvrzena ochrannými mocnostmi. Po nezdařeném povstání byla přijata v roce 1833 nová ústava, která snížila počet poslanců na 30, senátorů na 8 a omezila autonomii země. Státeček neměl právo na vlastní zahraniční politiku, takže jeho zahraniční zájmy zastupovaly „ochranné mocnosti“. Zpočátku disponoval vlastní policií, ale od roku 1836 zde působila rakouská policie. Armáda měla 500 pěšáků a 50 jezdců a byla podřízena rakouskému důstojníkovi. Zákony byly založeny na Napoleonově občanském zákoníku a na francouzském obchodním a trestním právu. Soudci byli jmenováni parlamentem a odvolacím soudem byla právnická fakulta univerzity.
Do roku 1835 se zde platilo polským zlotým, poté byla ražena vlastní měna krakovský zlotý. Svobodné město bylo bezcelní zónou a byly zde velice nízké daně, takže ve městě vzkvétal obchod a podnikání. Jeho bouřlivý hospodářský rozkvět je příkladem Laissez faire, když například počet obyvatel stoupl z 95 tisíc v roce 1815 na 146 tisíc v roce 1843. Pruští tkalci například používali svobodné město jako cestu k pašování neprocleného textilu.
Během polského povstání proti Rusku v roce 1830 bylo město použito k pašování zbraní povstalcům, což vedlo k zpřísnění dohledu ochranným mocností nad městem a změně ústavy. V roce 1835 mocnosti uzavřely tajnou smlouvu, že v případě dalšího polského povstání má Rakousko právo obsadit a anektovat Krakov. V letech 1836 až 1841 byl státeček vojensky obsazen Rakouskem. V roce 1846 vypuklo takzvané krakovské povstání, které však bylo rychle potlačeno a Svobodné město Krakov bylo připojeno k Rakouskému císařství jako Velkovévodství Krakovské.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svobodné město Krakov na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- Republic of Cracow, Encyclopædia Britannica
- Ústava Svobodného města Krakov v polštině Archivováno 14. 4. 2012 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk