Svaz československo-sovětského přátelství - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Svaz československo-sovětského přátelství (zkratka SČSP, slovensky Zväz československo-sovietskeho priateľstva, odlišuj od Společnosti sovětsko-československého přátelství, SSČP) byl v ČSR a ČSSR (resp. v letech 1948–1960 Československé republiky) druhou nejmasovější organizací (nejmasovější bylo ROH), součást Národní fronty ČSR a ČSSR. Založen byl dne 22. února 1948 na I. manifestačním sjezdu SČSP a zanikl rozpadem SSSR.

Vznikl na slučovacím sjezdu Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem (zal. 1925, předseda Zdeněk Nejedlý) a Svazu přátel SSSR (zal. 1931, předseda Vojtěch Linka). Prvním předsedou byl zvolen Zdeněk Nejedlý.^[1]

Úkolem svazu bylo popularizovat vědu, literaturu a kulturu Sovětského svazu v tehdejším Československu. Organizace pořádala besedy o knihách sovětských spisovatelů, zájezdy do Sovětského svazu, kurzy ruštiny. Členství v SČSP bylo kolektivní – vstupovala do něj celá pracoviště, dílny apod. Léta největší aktivity zaznamenal SČSP v padesátých letech. Po krizi v letech 1968/69 se organizace stávala čím dál formálnější. Tehdejším režimem bylo členství v organizaci hodnoceno pozitivně.

Vývoj členské základny^[2]:

1949: 1 535 600

1957: 1 849 667
1967: 1 443 987
1969: 293 673
1970: 540 359
1972: 1 021 407
1974: 1 759 500
1977: 2 241 617

Předsedové SČSP^[2]:

Zdeněk Nejedlý (1948–1962)
Zdeněk Fierlinger (1964–1969)
Dalibor Hanes (1970–1972)
Václav David (1972–1987)

Cena ÚV SČSP

Seznam nositelů ceny ÚV SČSP

Jiří Procházka – *1925, autor příběhů o majoru Zemanovi, podle nichž byl natočen seriál 30 případů majora Zemana, hlavní dramaturg seriálu^[3]

Nakladatelství

SČSP měl své nakladatelství Svět sovětů, které vyprodukovalo přes 1000 titulů, překladů sovětské literatury. Některé z nich byly řazeny do knižnic, např. Saturn. Nakladatelství sídlilo v Praze 1, Národní 14. ^[4]

Odkazy

Reference

↑ DVOŘÁČEK, Jan a kol. Přátelství na věčné časy I.. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. S. 33–67.
↑ ^a ^b DVOŘÁČEK, Jan a kol. Přátelství na věčné časy II.. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. S. 319–412.
↑ Jiří Procházka: Hon na lišku: tři případy majora Zemana. Praha: Československý spisovatel, 1978.
↑ KOLEKTIV. Ztracená žena. Praha: Svět sovětů, 1965. Kapitola obálka.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svaz československo-sovětského přátelství na Wikimedia Commons
Členské legitimace SČSP
Článek Březen, měsíc knihy z časopisu Čtenář (č. 3, rok 1955), který se zmiňuje o činnosti Svazu čs.-sovětského přátelství

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Svaz_československo-sovětského_přátelství
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] DVOŘÁČEK, Jan a kol. Přátelství na věčné časy I.. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. S. 33–67.

[:0-2] DVOŘÁČEK, Jan a kol. Přátelství na věčné časy II.. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. S. 319–412.

[3] Jiří Procházka: Hon na lišku: tři případy majora Zemana. Praha: Československý spisovatel, 1978.

[žena-4] KOLEKTIV. Ztracená žena. Praha: Svět sovětů, 1965. Kapitola obálka.

[1]

[2]

[3]

[4]