A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stanislav Meliš | |
---|---|
Narození | 1947 (76–77 let) Divina |
Bydliště | Austrálie (od 1968) |
Vzdělání | Odborná škola sklářská v Železném Brodu |
Povolání | sklářský výtvarník |
Ocenění | Osobnost Austrálie (1982) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Stanislav Meliš (* 1947, Divina, Slovensko) je sklářský výtvarník. Roku 1968 emigroval z Československa do Austrálie, kde významně přispěl k rozvoji studiové sklářské tvorby a působil jako pedagog.[1]
Život
Stanislav Meliš se vyučil sklářem na učilišti při sklárně v Lednickém Rovnem. Jako nesporný talent dostal doporučení ke studiu na Odborné škole sklářské v Železném Brodu, kde jeho učiteli byli prof. J. Špaček, O. Lipský, J. Flek. Školu ukončil roku 1967 a po okupaci Československa roku 1968 emigroval do Austrálie. Zde v prvních letech vystřídal řadu povolání a pracoval např. v železárnách v Port Campbell, v továrně na pneumatiky, automobilce nebo v pekárně.[2] V té době hodně cestoval po Austrálii a nějaký čas žil v komunitě australských hippies. Roku 1972 poznal svou budoucí ženu a rozhodl se usadit.
Sklu se věnoval po večerech ve své domácí dílně a několik kusů prodal v obchodě Glory Hole, který patřil švédskému sklářskému výtvarníkovi Goranu Warfovi. Warf ho roku 1976 doporučil britskému sochaři Samuelu Hermanovi, který zakládal uměleckou sklářskou dílnu Jam Factory v Adelaide[3]. Meliš byl jmenován vedoucím provozu a od roku 1978 zastával funkci vedoucího sklářské dílny.[4] Zpočátku realizoval ve skle i některé návrhy Sama Hermana.[5] Jam Factory se stalo nejvýznamnějším střediskem, které od roku 1974 určovalo směr i úroveň univerzitní výuky australských sklářů. Meliš zde zavedl řadu inovací a přispěl ke vzniku silné generace tvůrců i založení tradice moderního australského skla. Koncem 70. let bylo Jam Factory nejlepší sklářskou dílnou v Austrálii. Meliš počátkem 80. let působil jako umělecký poradce a pedagog v adelaidské College of the Arts.
Meliš se věnoval výuce studentů až do roku 1985. K jeho žákům patří např. Pauline Delaney, James Dodson, Eileen Gordon, Michael Hook, Setsuko Ogishi, Tom Persson, Akihiro Isogai, Robert Knottenbelt nebo Scott Chaseling. Kromě toho spolupracoval s dalšími krajany Pavlem Tomečkem a Ivanem Polákem na realizaci vlastních děl i zakázek a svá díla často vystavoval v Austrálii i na zahraničních přehlídkách sklářské tvorby (Bangkok, Hokkaidó). Jeho mimořádnou pozici na poli moderní sklářské tvorby potvrdil výběr mezi 50 nejvýznamnějších světových tvůrců v rámci soutěže World Glass Now roku 1982 i ocenění jako Osobnost Austrálie v témže roce. Působil jako umělecký poradce ve firmě Philips Lighting Industries.
Roku 1983 byla Melišovi diagnostikována vážná choroba a byl přinucen vzdát se působení v Jam Factory. Věnoval se vlastní ateliérové tvorbě a spolu s Pavlem Tomečkem založil soukromou sklářskou firmu Nowart Glass, kterou do roku 1992 vedl. V té době ho postihla rodinná tragédie, při které přišel i o dílnu a zařízení. Věnoval se pak tvorbě drobných děl za pomoci sklářského kahanu, teorii i výuce dětí a přátel.[1]
Roku 1996 se zúčastnil sklářského sympozia ve Lednickém Rovném a roku 2006 Mezinárodního sklářského symposia v Novém Boru.[6] Roku 2007 byl hostujícím umělcem v Peppertown Glassworks in Virginia v Queenslandu. V Austrálii využívá soukromé studio Sunshine Coast Hotglass Studio and Gallery ve městě Yandina v Queenslandu.[7] V současnosti žije střídavě na Slovensku, v obci Likavka pri Ružomberku a v australské vesničce Dulong ve státě Qeensland.[8]
Ocenění
- 1978 Award of Merit, Royal S. A. Art Society
- 1980 Australian Glass Award
- 1981 Prix Special, Creative Craft as Work of Art
- 1982 World Glass Now: oceněn jako jeden z 50 nejvýznamnějších sklářských výtvarníků na světě.
Dílo
Typickými Melišovými díly jsou pestrobarevné, dynamické objekty vytvářené technikou foukání z volné ruky, zdobené barevnými oxidy drahých kovů a na povrchu irisovými dekory, nazvané „Sea Shells“ (Mořské lastury).[9]
Pro sklářskou dílnu Jam Factory navrhl série výrobků, z jejichž prodeje se částečně zaplatily náklady na provoz. V Austrálii má několik skleněných instalací a realizací do architektury (světelné plastiky v anglikánském kostele sv. Trojice ve Whyalle). Pro kancelář premiéra Jižní Austrálie vytvořil upomínkové a dárkové předměty.[1]
Zastoupení ve sbírkách (výběr)
- Museum of Applied Arts and Sciences, Sydney
- Art Gallery of South Australia, Adelaide
- Hokkaido Museum of Modern Art, Japonsko
- Powerhouse Museum, Sydney
- Wagga Wagga Gallery
Autorské výstavy (výběr)
- 1979 Lidum's Art Gallery, Adelaide
- 1981 Jam Factory Craft Centre, St. Peters
- 1982 Beaver galleries, Deakin
- 1982 Gallery 555, Sydney
- 1982 Jam Factory, Adelaide
- 1984 Industrial Design Council of Australia
- 1988 Greenhill Galleries, Adelaide
Reference
- ↑ a b c Petrová S, 2007, s. 48-49
- ↑ Wagga wagga gallery: Stanislav Melis
- ↑ Jam Factory
- ↑ Jam Factory directors: Stanislav Melis (1976-1984)
- ↑ MAAS: Sculpure designed by Samuel Herman and made by Stanislav Melis. collection.maas.museum . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-24.
- ↑ V novoborském Crystalexu probíhá sympozium o foukaném skle., Blesk Zprávy, 13.10.2006
- ↑ Melišov reálny sen pri koralovej bariére, Slovenské zahraničie[nedostupný zdroj
- ↑ Stanislav Meliš – Sea Shell, KU v Ružomberku, 3.3.2020. www.ku.sk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24.
- ↑ Špicarová N, 2011, s. 17
Literatura (výběr)
- Nikola Špicarová, Barevné tajemství, bak. práce, FT TU v Liberci 2011, s. 17-18
- Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3
- Who is Who in Contemporary Glass Art: A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, p. 370
- Jiřina Medková, Skleněná plastika: Současná československá tvorba, 40 s., Dům umění města Brna 1983
- W. Pelz: Stanislav Melis, Craft Australia, 1982, 2, pp. 22-25
- World Glass Now '82, 274 s., Hokkaido Museum of Modern Art 1982, p. 136-137, 232
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk