A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stampa | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°20′36″ s. š., 9°35′26″ v. d. |
Nadmořská výška | 994 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kanton | Graubünden |
Okres | Maloja |
Obec | Bregaglia |
![]() ![]() Stampa Stampa, Švýcarsko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 94,85 km² |
Počet obyvatel | 595 (31.12.2008) |
Hustota zalidnění | 6,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7604 Borgonovo 7605 Stampa |
Označení vozidel | GR |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stampa je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden. Žije zde asi 600 obyvatel.
Do konce roku 2009 byla Stampa samostatnou politickou obcí v bývalém kraji Bregaglia v okrese Maloja. Dne 1. ledna 2010 se obce v údolí Val Bregaglia (tj. Bondo, Castasegna, Soglio, Stampa a Vicosoprano) sloučily a vytvořily novou obec Bregaglia.
Geografie
Obec leží v nadmořské výšce 994 m na levém břehu řeky Mera, 35 km jihozápadně od Svatého Mořice a 17 km východně od Chiavenny. Území obce se skládá ze dvou částí. Menší, západní část se nazývá Stampa a nachází se v údolí Val Bregaglia. Větší část katastru leží po obou stranách průsmyku Malojapass; ve Val Bregaglia a v Engadinu.
K obci Stampa patří vesnice Stampa a západně od ní (od východu na západ) vesnice Coltura (999 m n. m.), Muntac/Montaccio (1043 m n. m.), Caccior (933 m n. m.) a Palazzo Castelmur na západní hranici obce. Východně od obce leží vesnice Borgonovo (1043 m n. m.).
Vesnice Cavril (1551 m n. m.) a téměř neobydlené údolí Val Maroz, kde pramení Mera, patřily k místní části Maloja. Jihovýchodně od průsmyku Malojapass leží vesnice Orden (1800 m n. m.). Cad'Maté (1815 m n. m.) a vesnice Maloja (1809 m n. m.) v Engadinu. Vesnice Pila (1839 m n. m.) leží na kopci severně od obce.
Vesnice Creista (1802 m n. m.) a okres Cadlägh (1829 m n. m.) leží u jezera Sils (rétorománsky Lej da Segl). Isola (1812 m n. m.) leží na jižním břehu jezera Silsersee. Většina území je hornatá. Patří sem údolí Val Forno s jezerem Lägh da Cavloc (Cavloccio, 1907 m n. m.) a jeho boční údolí. Jižní hranice bývalé obce je zároveň státní hranicí s Itálií. Nejvyššími body oddělujících pohoří jsou Cima di Vazzeda (3301 m n. m.), Monte del Forno (3214 m n. m.) a Piz Fora (3363 m n. m.). Na území bývalé obce se nacházejí také některé výšiny, které dosahují výšky kolem 3000 metrů nad mořem, například Piz Fedoz s nadmořskou výškou 3190 metrů.
Z celkové rozlohy bývalé obce téměř 95 km² je 6261 ha (66,1 %) hornatých a 1875 ha (19 %) je pokryto lesy a lesními porosty. Z 1348 ha zemědělské půdy tvoří 1095 ha pastviny. Pouze 80 ha připadá na zastavěné oblasti.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3/Stampa_Museum.jpg/220px-Stampa_Museum.jpg)
Na území dnešní obce Stampa u S. Pietro byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby laténské a římské, včetně vanového hrobu u Palü. Dno údolí bylo zastavěno a osídleno již ve 12. století a oblast Maloja se od Stampy rozvíjela od 15. století. Jméno Stampa se poprvé objevuje v podobě Stamppa v roce 1354. V době markýzství a pozdějšího vrchnostenského soudu v Bregaglii tvořila Stampa a osady severně od Müraie soudní obec Ob-Porta, která měla od roku 1535 civilní soud. Většinu území obývaly rody von Salis, von Stampa, Prevost a von Castelmur a biskup z Churu, jejichž výsostná práva přešla v letech 1367–1526 na obec.[1]
Stampa patřila k velké farnosti S. Maria auf der Porta, ale měla kaplana v kostele S. Pietro v Coltuře a ve svatostánku S. Giorgio v Borgonovu, který byl v roce 1327 rozšířena. Obec přijala reformaci již v roce 1533 a od roku 1549 měla vlastního prebendáře. V roce 1859 se Stampa stala samostatnou obcí.[1]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2008 | |||||||
Počet obyvatel | 328 | 445 | 414 | 420 | 488 | 531 | 570 | 595 |
Většina obyvatel mluví lombardským dialektem. Vzhledem k poloze, kdy část obce leží v Engadinu, část v údolí Bregaglia, zde žijí německy a rétorománsky mluvící menšiny. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
Jazyky ve Stampě | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 66 | 15,71 % | 139 | 28,48 % | 147 | 27,68 % | |||
Rétorománština | 21 | 5,00 % | 12 | 2,46 % | 10 | 1,88 % | |||
Italština | 317 | 75,48 % | 319 | 65,37 % | 351 | 66,10 % | |||
Počet obyvatel | 420 | 100 % | 488 | 100 % | 531 | 100 % |
Hospodářství
Stampa se vyznačovala silnou zemědělskou komunitou; před érou železnice byl důležitý také dopravní průmysl s příslušnými řemesly. Důležitým zdrojem příjmů pro obec i celé údolí jsou elektrárny, z nichž většinu vlastní curyšská elektrárenská společnost.[1] Mnoho zemědělců z údolí pracuje v zimě v lese nebo dojíždí do Horního Engadinu. Ve Vicosopranu jsou od školního roku 2009 základní školy, v Maloje dvojjazyčné školy a ve Stampě střední škola.
Osobnosti
- Alberto Giacometti (1901–1966), malíř a grafik, pocházel z vesnice Borgonovo
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stampa na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d COLLENBERG, Adolf. Stampa . Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-02 . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stampa na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk