A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Cassini | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
![]() | ||||||
Pojmenováno po | Giovanni Domenico Cassini a Christiaan Huygens | |||||
COSPAR | 1997-061A | |||||
Katalogové číslo | 25008 | |||||
Start | 15. října 1997 | |||||
Kosmodrom | Eastern Test Range | |||||
Nosná raketa | Titan 4B Centaur | |||||
Stav objektu | konec mise 15. září 2017 - shoření v atmosféře Saturnu | |||||
Provozovatel | USA, NASA – JPL | |||||
Výrobce | USA, NASA – JPL | |||||
Druh | planetární sonda | |||||
Dceřiné těleso | Huygens | |||||
Hmotnost | vzletová 5712 kg prázdná 2523 kg | |||||
Parametry dráhy | ||||||
| ||||||
Oficiální web | Oficiální web | |||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cassini byla americká planetární sonda, která byla jako první navedena na orbitu Saturnu pro jeho průzkum, jeho prstenců a systému jeho měsíců. Vypuštěna byla v roce 1997 a po dvacetileté výzkumné misi, v roce 2017, plánovaně shořela v atmosféře Saturnu.[1] Na jejím přístrojovém vybavení se podílely také evropská organizace pro výzkum vesmíru ESA a italská národní kosmická agentura ASI. Sonda měla dvě samostatné části: mateřskou sondu Cassini (pojmenovanou po italském astronomovi Giovanni Domenico Cassinim) a atmosférickou sondu Huygens (pojmenovanou po nizozemském vědci Christiaanu Huygensovi).
Středisko NASA v Pasadeně bylo pověřeno pozemním sledováním rádiového signálu vysílaného sondou jednak ke studiu vysoké atmosféry a ionosféry planety, jednak ke zjišťování vlastností gravitačního pole Saturnu a jeho jednotlivých měsíců.
Modul Huygens, určený k průzkumu měsíce Titan, dosáhl prvního přistání dosaženého ve vnější sluneční soustavě. Jezera z kapalného methanu zpozorované sondou na Titanu, jsou jediná známá jezera mimo planetu Zemi. Sonda Cassini také zjistila, že ledový Saturnův měsíc Enceladus skrývá podpovrchový, slaný oceán pod svou kůrou.
Přístrojové vybavení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Cassini-Huygens_is_installed_to_the_payload_adapter.jpg/170px-Cassini-Huygens_is_installed_to_the_payload_adapter.jpg)
Sonda Cassini nesla soubor vědeckých přístrojů, který tvoří:
- kamerový systém se dvěma CCD kamerami;
- ultrafialový zobrazující spektrograf;
- mapující spektrograf pro viditelnou a infračervenou oblast;
- kombinovaný infračervený spektrometr;
- radiolokátor a radarový výškoměr;
- analyzátor kosmického prachu;
- plazmový spektrometr;
- hmotnostní spektrometr;
- magnetometr;
- magnetosférické zobrazovací zařízení;
- soubor přístrojů pro studium vlastností plazmatu.
Průběh letu
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Cassini_Interplanet_traject_cs.jpg/220px-Cassini_Interplanet_traject_cs.jpg)
První plánované datum startu bylo 6. října 1997, to se ale nezdařilo dodržet pro poruchu klimatizačního zařízení na modulu Huygens. Následné poškození ochranné fólie pouzdra způsobilo týdenní odklad. Další plánované datum startu bylo 13. října, ale tentokrát startu zabránilo nepříznivé počasí na mysu Canaveral.
Po startu 15. října 1997 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě (USA) bylo vzhledem k značné hmotnosti sondy během letu k Saturnu využito gravitačních manévrů při dvou průletech kolem Venuše (26. dubna 1998 ve výši 234 km a 24. června 1999 ve výši 600 km), kolem Země (18. srpna 1999 ve výši 1171 km) a kolem Jupiteru (30. prosince 2000 ve výši přibližně 10 mil. km). Každý z těchto gravitačních manévrů sondu urychlil, čímž se podstatně zkrátila doba přeletu k Saturnu. Průletů kolem Venuše a Země bylo využito ke kalibraci vědeckých přístrojů, v oblasti planety Jupiter sonda prováděla v omezeném rozsahu vědecká měření.
Na orbitě Saturnu
Do Saturnovy sféry gravitačního vlivu vstoupila sonda 9. března 2004. Zážehem hlavního korekčního motoru na dobu 96 minut byla 1. července 2004 sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Dne 25. prosince 2004 se od sondy Cassini oddělila sonda Huygens, která 14. ledna 2005 úspěšně přistála na měsíci Titan. Během jejího přistávání sloužila sonda Cassini jako retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy Huygens na Zemi.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Saturn%27s_North_Polar_Hexagon.jpg/150px-Saturn%27s_North_Polar_Hexagon.jpg)
Sonda Huygens přistála na měsíci Titanu 14. ledna 2005 a během sestupu atmosférou a po přistání shromáždila značné množství vědeckých poznatků o tomto tělese. Pravděpodobně na povrchu měsíce vydržela pracovat 4 hodiny, avšak Cassini, zprostředkovávající informace, se po dvou hodinách dostala do zákrytu měsíce, přenos byl tedy přerušen.
Sonda provedla výzkum měsíců Saturnu. V prosinci 2007 odeslala sonda na Zem fotografie svědčící o existenci tekutých uhlovodíků na měsíci Titan. V tu dobu jej minula po čtyřicáté.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Saturn_during_Equinox.jpg/300px-Saturn_during_Equinox.jpg)
Konec mise byl původně plánován na 30. června 2008, 15. dubna 2008 však NASA oznámila prodloužení mise nejméně o dva roky.[2] V roce 2014 došlo k dalšímu prodloužení mise sondy.[3]
V letech 2010 až 2012 sonda proletěla třikrát poblíž měsíce Enceladus u Saturnu. Na jaře 2014 byly oznámeny výsledky přijatých dat, svědčící o velkém množství slané vody pod povrchem měsíce.[4][5]
Na podzim 2013 NASA oznámila příjem signálů ze sondy, pocházejících z měření infračerveným spektrometrem u měsíce Titan, dosvědčujícím existenci molekul propanu či propylenu.[6][7]
Sonda Cassini byla plánovaně zničena ponořením do atmosféry Saturnu 15. září 2017, kdy vyslala poslední sérii fotek.[8]
Snímky největších měsíců Saturnu vyfocené sondou Cassini
Původ jména
Sonda byla pojmenována na počest italsko-francouzského astronoma G. D. Cassiniho (1625–1712), který se nebývalou měrou zasloužil o výzkum Saturnu a objevil čtyři jeho měsíce.
Odkazy
Reference
- ↑ Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu. iDNES.cz . 2017-09-15. Dostupné online.
- ↑ BROWN, Dwayne; MARTINEZ, Carolina. NASA Extends Cassini's Grand Tour of Saturn. Cassini-Huygens, Mission to Saturn & Titan . 2008-04-15 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-20.
- ↑ LEONE, Dan. Curiosity, Cassini Among 7 Extended Planetary Missions . Spacenews.com . Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ mik, Novinky. Tekutý slaný oceán pod povrchem Saturnova měsíce má hloubku 10 kilometrů. Novinky.cz . Borgis, 2014-04-15 . Dostupné online.
- ↑ ČADEK, Ondřej. Geofyzici z MFF objasňují aktivitu gejzírů na Enceladu . Matfyz.cz, 2015-07-14 . Dostupné online.
- ↑ Novinky. Sonda Cassini na měsíci Titanu objevila stopy plastu. Novinky.cz . Borgis, 2013-10-02 . Dostupné online.
- ↑ NASA's Cassini Spacecraft Finds Ingredient of Household Plastic in Space . NASA JPL, 2013-09-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Here's How and When NASA Will Finally Destroy Cassini. ScienceAlert . 2017-04-08. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sonda Cassini na Wikimedia Commons
- Cassini-Huygens Home Page (anglicky)
- Encyklopedie SPACE 40 - Cassini (česky)
- Home Page ESA (anglicky)
- Cassini-Huygens Home Page JPL (anglicky)
- Encyklopedie SPACE 40 - Cassini (česky)
- Encyklopedie SPACE 40 - Huygens (česky)
- Jezero na Titanu (česky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk