A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Podčeleď | čekankové (Cichorioideae) |
Rod | pampeliška (Taraxacum) |
Sekce | pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Taraxacum) Kirschner et al. |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pampelišky smetánky[1][2] (Taraxacum sect. Taraxacum Kirschner et al.) jsou rozsáhlý komplex apomiktických druhů z rodu pampeliška (Taraxacum) dříve považovaný za jediný druh pampeliška lékařská – Taraxacum officinale (L.) Weber ex F. H. Wigg.
Jde o běžné rostliny s nápadnými žlutými květenstvími, tzv. úbory, které se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek. Rostou obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvetou zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.[3]
Systematika
Tradičně byl tento druhový komplex klasifikován jako jediný druh, zakladatel botanického názvosloví Carl Linné jej popsal jako Leontodon officinale, později došlo k přesunutí do úžeji pojatého rodu Taraxacum. Druh Taraxacum officinale označovala česká nomenklatura jménem pampeliška lékařská,[4] případně také pampeliška smetánka či smetánka lékařská.
Pozdější výzkumy však prokázaly, že se z fylogenetického hlediska nejedná o jediný druh, ale rozsáhlý komplex tzv. mikrospecií, mnoha drobných druhů rozmnožujících se převážně apomikticky (dochází k opylení, ale nikoli k oplození[5]). Komplex je správně označován jako pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Taraxacum Kirschner et al.) a zahrnuje morfologicky velice blízké druhy, které jsou díky apomixii geneticky dostatečně izolované. Pro velký počet těchto morfologicky shodných druhů, které se navíc navzájem různě kříží, jsou pampelišky smetánky považovány spolu s jestřábníky (Hieracium) a ostružiníky (Rubus) za taxonomicky jednu z nejobtížnějších skupin flóry střední Evropy.
Jelikož komplex sdružuje mikrospecie z okruhu pampelišky lékařské (Taraxacum officinale (L.) Weber ex F. H. Wigg.), za kterou byly všechny popsané mikrospecie tradičně pokládány, lze jej alternativně označovat také jako pampeliška lékařská agg. (Taraxacum officinale agg.) či pampeliška lékařská s. l. (Taraxacum officinale s. l.)[zdroj?
V současnosti[kdy? převažuje členění rodu Taraxacum do několika sekcí, přičemž pampelišky smetánky jsou typovou sekcí Taraxacum sect. Taraxacum. Některé publikace z této sekce navíc vyčleňují sekci T. sect. Ruderalia a považují za smetánky pouze tyto mikrospecie.[2][1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Taraxacum_officinale_15-p.bot-tara.offi-07.jpg/220px-Taraxacum_officinale_15-p.bot-tara.offi-07.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9b/Pampeli%C5%A1ka.jpg/220px-Pampeli%C5%A1ka.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/L%C3%B6wenzahnwiese.jpg/220px-L%C3%B6wenzahnwiese.jpg)
Na území České republiky se odhadem nachází až 250 mikrospecií pampelišek smetánek.[6] Databáze české flóry a vegetace Pladias uvádí 234 druhů v osmi sekcích (Taraxacum sect. Alpestria, pampelišky sekce Alpestria; T. sect. Celtica, keltské pampelišky; T. sect. Dioszegia, pampelišky sekce Dioszegia; T. sect. Erythrosperma, červenoplodé pampelišky; T. sect. Hamata, hákovité pampelišky; T. sect. Palustria, bahenní pampelišky; T. sect. Piesis, pampeliška sekce Piesis; T. sect. Taraxacum, pampelišky smetánky). Popsáno jich je zatím asi 152.[7]
Samotná mikrospecie pampeliška lékařská (Taraxacum officinale (L.) Weber ex F. H. Wigg.), na níž založil Linné svůj popis, na území Čech a Moravy neroste, její areál je omezen na Skandinávii. Nejhojnějšími zástupci této skupiny pampelišek na našem území jsou například pampeliška křídlatá (Taraxacum alatum Lindb. fil.), pampeliška bezzubá (Taraxacum hepaticum Railons.), pampeliška záhadná (Taraxacum glossodon Sonck et H. Øllg.) nebo pampeliška upravená (Taraxacum interveniens Hagl.). V nejteplejších oblastech jižní Moravy roste také sexuální druh této skupiny, pampeliška mnohoúborná (Taraxacum linearisquamum van Soest), který je morfologicky velmi variabilní.
Popis
Pampelišky jsou vytrvalé plevelné byliny vysoké 5–40 cm, s houževnatým zásobním kořenem. Listy tvoří přízemní růžici. Květenství vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech a tvoří je zářivě žluté květní úbory. Květní úbory tvoří až 200 jednotlivých jazykových květů.
Kvetou od dubna do srpna, plodem jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím, díky kterému se semena snadno šíří větrem na velkou vzdálenost. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi. Při utržení roní bílou hořkou šťávu, latex, který po zaschnutí zanechává na kůži tmavé skvrny.
Rozšíření, výskyt
Přirozeně rostou v mírném pásmu severní polokoule (Evropa, Amerika, Asie) ve všech vegetačních stupních, převážně však v mezických biotopech. Různé druhy komplexu byly zavlečeny více méně do všech oblastí světa včetně tropů (např. Brazílie, Indonésie, Austrálie aj.).
Vyskytují se ve společenstvech mezofilních luk, na světlých sušších loukách, mezích, v zahradách a také jako konkurenční plevel na polích. Jedná se o nitrofilní druhy rostlin, tzn., že preferují půdy bohaté na dusík.
V ČR došlo v posledních dvou desetiletích[kdy? k masivnímu rozšíření pampelišek na polích a loukách, což je způsobeno změnou využití krajiny. Dříve rozšířená pastva ustoupila či zcela zanikla a louky se sečou později. Pampelišky tak mají čas v květnu vysemenit a rozšířit se do neobhospodařovaného okolí i na louky. K úspěšnému šíření přispívá skutečnost, že pozemky ležící ladem byly dříve hojně hnojeny, tudíž zde pampelišky nacházejí příhodné podmínky v podobě bohatých zásob dusíku v zemi.
Využití a účinky
Ačkoli jsou pampelišky brány spíše jako plevel, již jeden z možných českých druhových názvů základního druhu pampelišky (smetánky) lékařské (Taraxacum officinale) napovídá, že je významnou léčivou rostlinou. Je doporučována zejména při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech. Zvyšuje tvorbu a vylučování žluči. Pozitivní účinky má i na trávicí soustavu. Lze ji užívat při žaludečních poruchách, také při prudkém střevním kataru, nechutenství nebo zácpě.[8]
Sbírá se kořen před rozkvětem rostliny (březen–duben), listy (květen–září), nať s kořenem (březen–duben).
Pampelišku je možné rozmanitými způsoby konzumovat. Nejčastěji se využívají listy mladých rostlin, které se přidávají do zeleninových salátů, smoothie, polévek, těstovin i omelet. Z pampeliškových květů lze vyrobit lahodný sirup, víno či olej. Z kořene lze po usušení, upražení a rozemletí připravit nejen bezkofeinovou náhražku kávy, ale též pampeliškovou mouku.[9] Z nerozvinutých poupat lze naložením do octa a soli připravit tzv. kapary chudých.[10] Poupata jsou chutná i syrová, jsou nasládlá. Musejí však být zelená a pevná, nesmějí být sebeméně „nakvetlá“, to jsou již nahořklá.
Pampelišky jsou také významnými včelařskými rostlinami.
Galerie
-
Poupata v listové růžici
-
Dutý stonek ronící latex
-
Habitus kvetoucí pampelišky; Pehled
-
Čmelák úhorový na květu pampelišky
-
Detail květního úboru
-
Jazykovitý květ z úboru
-
Po odkvětu
-
Po odkvětu; Münster
-
Fontána Pampeliška na Husově nám. ve Vlašimi
-
Taraxacum officinale; Kula, Maui
-
Taraxacum sect. Erythrosperma ss.
-
Nažky Taraxacum sect. Erythrosperma ss.
-
Nažky Taraxacum ceratophorum; Mono County, USA
-
Kořen pampelišky
-
Pylová zrna Taraxacum officinale
-
Chmýr Taraxacum bessarabicum ss.; Wörtenlacke, Neusiedl am See
Obsahové látky
Zásobním cukrem je inulin namísto u rostlin obvyklého škrobu (inulin je vhodnější pro diabetiky). Dále obsahuje hořčiny taraxacin a taraxasterin, třísloviny, fytoncidy aj.
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, ed. Květena České republiky 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 103 ad.
- ↑ a b KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ POLÍVKA, František. Rostlinopis pro nižší třídy škol středních. 4., zcela přepracované. vyd. Olomouc: R. Promberger, 1903. 228 s.
- ↑ ZEISEK, Vojtěch. Používá se odborný název smetanka lékařská, nebo pampeliška lékařská?. www.prirodovedci.cz . 15.10.2014 . Dostupné online.
- ↑ https://www.botanicka.cz/media-files/images/Amalka/INTIMNI-ZIVOT-ROSTLIN_final.pdf
- ↑ ZICHA, Ondřej. Pampelišky smetánky, Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Ollgaard & Štěpánek. In: BioLib.cz . ©1999–2024 . Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id141471/
- ↑ Taraxacum – pampeliška. In: Pladias: databáze české flóry a vegetace . ©2014–2024 . Dostupné z: https://pladias.cz/taxon/overview/Taraxacum
- ↑ SIVOK, Petr. Pampeliška lékařská: plevel s významnými léčivými účinky. Bylinkovo.cz. 16/03/2023. Dostupné online .
- ↑ , Martina. Pampeliška není jen dotěrný plevel, v kuchyni dokáže zázraky. Připravte si z ní salát, med, čaj či kávu!. AZ-recepty.cz . 5. 07. 2022 . Dostupné online.
- ↑ RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007, s. 227. ISBN 978-80-200-1332-3.
Literatura
- KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. 2., aktualiz. a zcela přeprac. vyd. Praha: Academia, 2021. 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.
- RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007. 735 s. ISBN 978-80-200-1332-3.
- ŠAROUNOVÁ, Tereza. Vybrané české názvy léčivých rostlin. Brno, 2013. 56 s. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Pavla Valčáková, CSc. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/e0joj/bakal._prace.pdf
- VOTRUBOVÁ, Olga. Anatomie rostlin. 3., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 192 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-1867-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pampeliška lékařská na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pampeliška lékařská ve Wikislovníku
Výukový kurs PKR/Taraxacum sect. Ruderalia ve Wikiverzitě
- Pampeliška lékařská na Biolibu
- Pampeliška lékařská – léčivá bylina se zázračným vlivem na zdraví
- Léčivé rostliny
- Rostliny – přírodou
- Taraxacum Fotogalerie Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine. – fotogalerie několika evropských apomiktických mikrospecií pampelišek
- Smetánka lékařská
- Kako nastane regratova lučka? (Jak vzniká „soubor“ ochmýřených semen?), fáze vývoje květenství, květu a semene Barbara Vilhar, 09.08.2005 (fotografie; slovinština)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk