A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Toto je seznam zemí podle Indexu lidského rozvoje upravený podle nerovnosti (IHDI) zveřejněný rozvojovým programem OSN (UNDP) v roce 2019.[1][2] Index lidského rozvoje upravený podle nerovnosti (IHDI) je rozšířený „upravený“ index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje nerovnosti v jednotlivých zemích. IHDI je ukazatelem lidského rozvoje, který zahrnuje nerovnost ve vzdělávání, zdraví a příjmu. Čím větší je nerovnoměrné rozdělení, tím nižší je IHDI ve srovnání s HDI. Oba indexy jsou zveřejňovány ve výročních zprávách Rozvojového programu OSN (UNDP).
HDI, ze které vychází IHDI, je složenou statistikou průměrné délky života, vzdělání a ukazatelů příjmu na obyvatele, které se používají k zařazení zemí do čtyř úrovní lidského rozvoje. HDI byl vyvinut pákistánským ekonomem Mahbubem ul Haqem a je zakotven v práci indického nositele Nobelovy ceny Amartya Sen o lidských schopnostech. Ačkoli by to bylo rozumné, index nepočítá s několika faktory, jako je čisté bohatství na obyvatele, relativní kvalita zboží, emise CO2, míra kriminality, nebo riziko platební neschopnosti v zemi. Tato situace má sklon snižovat pořadí u některých nejvyspělejších zemí, jako jsou členové skupiny G7 a další.
Metodologie
Index IHDI zachycuje HDI průměrného člověka ve společnosti, který je nižší než souhrnný HDI, pokud existuje nerovnost v rozdělení zdraví, vzdělání a příjmu. Při dokonalé rovnosti jsou HDI a IHDI stejné; čím větší je rozdíl mezi těmito dvěma, tím větší je nerovnost. IHDI se odhaduje přibližně u 150 zemí a zachycuje ztráty v lidském rozvoji v důsledku nerovnosti v oblasti zdraví, vzdělávání a příjmu. Rozdíly ve všech třech dimenzích se pohybují od několika procent (v případě Japonska, Česka nebo Slovinska) do více než 40 % (v případě Komor a Středoafrické republiky).