A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Logo Selfu | |
Paradigma | Čistě objektové prototypy |
---|---|
Autor | David Ungar, Randall Smith |
Vývojář | David Ungar, Randall Smith, Stanford University, Sun Microsystems, komunita |
První vydání | 1987 |
Poslední verze | 2017.1 (24. května 2017) |
Typová kontrola | silná, dynamická, duck-typing |
Ovlivněn jazyky | Smalltalk |
Ovlivnil jazyky | NewtonScript, JavaScript, Io, Agora, Squeak, Lisaac, Lua, Factor, Rebol |
OS | multiplatformní |
Licence | BSD podobná licence |
Web | www |
Self je objektově orientovaný programovací jazyk, prostředí a virtuální stroj postavený kolem konceptu prototypů. Self nabízí funkcionalitu „živého“ (live) programování, které programátorovi umožňuje za běhu přímo graficky manipulovat objekty, upravovat prostředí samotné, dynamicky rekompilovat kód a také z prostředí samotného měnit část zdrojových kódů napsaných v Selfu.
Podobně jako v jazycích smalltalkovského typu je Self postavený kolem konceptu obrazů paměti. Ten je načten po spuštění a obsahuje v sobě jak celé grafické rozhraní a vývojové prostředí, tak i všechna uživatelsky vytvořená data. Při vypnutí je tento obraz paměti tvořený z propojených objektů uložen do souboru na disku. Jednotlivé uživatelské úkony tak zůstávají zachovány a vytvářejí kontinuální systém.
Historie
První verze jazyka byla navržena v roce 1986 Davidem Ungarem a Randallem B. Smithem v Xeroxu PARC, odkud vzešel mimo jiné i Smalltalk, Ethernet, laserové tiskárny a také dnešní koncept grafického uživatelského rozhraní.
Vývoj poté pokračoval od roku 1987 na Standfordské univerzitě v teamu Craig Chambers, Urs Hölzle, Ole Agesen, Elgin Lee, Bay-Wei Chang, a David Ungar[1]. V té době byly vytvořeny první verze kompilátoru a také grafického rozhraní postaveného na frameworku Morphic[2].
V roce 1991 byl vývoj přenesen pod Sun Microsystems, kde bylo vydáno několik verzí až po prominentní verzi 4.0[3] v roce 1995[4]. Také tehdy probíhaly práce na jednom z prvních JIT (Just In Time) kompilátorů[5], díky kterým se povedlo Self optimalizovat do té míry, že dosahoval výkonu přibližně poloviny optimalizovaného kódu C[6]. V té době byl také v Selfu implementován interpreter Smalltalku běžící rychleji než tehdejší kompilované verze[7].
Poté se Sun rozhodl Self dále nepodporovat[8] a místo toho se dál věnovat Javě. To byl pro aktivní vývoj Selfu na dlouhá léta konec, na druhou stranu však došlo k přesunu vývoje pod komunitu a změnu licencování na otevřenou licenci. V roce 2010 vyšla verze 4.4[9], která jako první oficiálně nativně podporovala Linux. Poslední verze je 2017.1 vydaná v květnu roku 2017.
Související články
Externí odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Self na anglické Wikipedii.
- ↑ https://web.archive.org/web/20171128150337/http://delivery.acm.org/10.1145/1240000/1238853/supp/SELF.pdf?ip=194.228.224.108&id=1238853&acc=OPEN&key=4D4702B0C3E38B35%2E4D4702B0C3E38B35%2E4D4702B0C3E38B35%2E6D218144511F3437&CFID=742212250&CFTOKEN=73223735&__acm__=1511881686_f11138689ac77f89cbe42339f88095b8
- ↑ http://wiki.c2.com/?MorphicInterface
- ↑ https://web.archive.org/web/20000815210458/http://www.sun.com/research/self/release/release.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20010825115124/http://www.sun.com/research/self/release/major-changes.html
- ↑ http://merlintec.com/old-self-interest/msg01011.html
- ↑ http://www.merlintec.com/old-self-interest/msg00006.html
- ↑ http://www.merlintec.com/download/mario.pdf část 5, strana 12
- ↑ https://news.ycombinator.com/item?id=14409088#unv_14415379
- ↑ https://github.com/russellallen/self/releases
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk