A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Schelten | |
---|---|
Kaple | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°20′15″ s. š., 7°33′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 746 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kanton | Bern |
Okres | Bernský Jura |
![]() ![]() Schelten Schelten, Švýcarsko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,56 km² |
Počet obyvatel | 36 (2018)[1][2] |
Hustota zalidnění | 6,5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 2827 |
Označení vozidel | BE |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schelten (francouzsky La Scheulte, oficiální název do roku 1914) je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 36[1][2] obyvatel.
V roce 2016 byl Schelten podle počtu obyvatel čtvrtou nejmenší obcí ve Švýcarsku, a přestože měl v té době školu s pěti žáky, neměl ani mobilní telefonní síť, ani veřejný vodovod.[3]
Geografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Scheltenpass_%28305245459%29.jpg/220px-Scheltenpass_%28305245459%29.jpg)
Schelten leží v nadmořské výšce 746 m, vzdušnou čarou 15 km východoseverovýchodně od Moutier. Schelten je nejsevernější obcí kantonu Bern a zároveň nejvýchodnější obcí bývalého okresu Moutier i současného okresu Bernský Jura. Rozptýlená obec leží v úzkém údolí říčky Scheltenbach (francouzsky La Scheulte), pravostranného přítoku řeky Birs, v pohoří Jura.
Území obce o rozloze 5,6 km² zahrnuje část údolí u pramene Scheltenbachu. Oblast se vyznačuje vysokým reliéfem a má několik malých bočních údolí. Na severu se Schelten rozprostírá až k Dürrenbergu (1031 m n. m.) a na severovýchodě ke svahu Hohe Winde. Na jihu se území obce rozprostírá přes Weierhubel (979 m n. m.) až k jurským výšinám Schönenberg (1192 m n. m.) a Stierenberg (nejvyšší bod Scheltenu 1220 m n. m.). V roce 1997 tvořila 2 % rozlohy obce zastavěná plocha, 61 % lesy a lesní porosty, 36 % zemědělství a o něco méně než 1 % neproduktivní půda.
Obec Schelten se skládá z osad Scheltenmühle (746 m n. m.) na potoce Scheltenbach a Lochhaus (782 m n. m.) v jižním bočním údolí a z několika jednotlivých zemědělských usedlostí. Celkem je zde napočítáno 13 domů.
Schelten je spojen se zbytkem kantonu Bern (obec Seehof) pouze v jednom bodě. Sousedními obcemi Scheltenu jsou Mervelier a Val Terbi v kantonu Jura a Aedermannsdorf a Beinwil v kantonu Solothurn.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/ETH-BIB-Court%2C_Graitery%2C_Moutier%2C_Schelten%2C_G%C3%A4nsbrunnertal_v._W._aus_2200_m-Inlandfl%C3%BCge-LBS_MH01-001409.tif/lossy-page1-220px-ETH-BIB-Court%2C_Graitery%2C_Moutier%2C_Schelten%2C_G%C3%A4nsbrunnertal_v._W._aus_2200_m-Inlandfl%C3%BCge-LBS_MH01-001409.tif.jpg)
První zmínka pochází až z roku 1563 (la Schilt).[4]
Až do roku 1797 obec podléhala basilejskému knížecímu biskupství (opatství Moutier-Grandval). V letech 1797–1815 patřil Schelten k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu připadla obec v roce 1815 kantonu Bern, kde byla přiřazena k okresu Moutier.[4] V plebiscitu v Jurovi se německy mluvící Schelten rozhodl zůstat v kantonu Bern, zatímco francouzsky mluvící obce Val Terbi přešly v roce 1976 do okresu Delémont a od roku 1979 jsou součástí kantonu Jura. Od té doby je Schelten přístupný pouze přes území jiných kantonů, s výjimkou bodu, ve kterém se stýká území čtyř obcí. V důsledku toho se Schelten stal funkční exklávou kantonu Bern.
Schelten spadá pod církevní jurisdikci farnosti Mervelier. V letech 1985–1987 byla obnovena kaple svatého Antonína z roku 1861. Změna názvu na německý v roce 1914, kterou upřednostnil Bern a schválili ji obyvatelé obce, souvisela s nástupem němčiny. V referendech v letech 1974–1975 se většina německy mluvících obyvatel Scheltenu na rozdíl od ostatních obcí Val Terbi rozhodla proti připojení ke kantonu Jura.[4]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[4] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1910 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2018 |
Počet obyvatel | 82 | 123 | 91 | 90 | 69 | 82 | 69 | 49 | 54 | 55 | 51 | 52 | 36 |
S 32 obyvateli (k 31. prosinci 2022) je Schelten nejmenší obcí v Bernském Jurovi a jednou z nejmenších v celém Švýcarsku. Z celkového počtu obyvatel je 82,7 % německy mluvících a 15,4 % francouzsky mluvících (stav k roku 2000). V roce 1850 měl Schelten celkem 82 obyvatel a v roce 1880 nejvyšší počet 123 obyvatel. Poté byl do roku 1960 zaznamenán výrazný pokles o 60 % na 49 obyvatel. Pokles pokračoval také ve 21. století.
Hospodářství
Schelten se živí zemědělstvím, převažuje chov dobytka a mlékárenství. Mimo primární sektor je zde jen několik málo pracovních míst.
Doprava
Obec leží daleko od hlavních dopravních tepen na kantonální silnici, která vede z Delémontu přes údolí Val Terbi a přes průsmyk Scheltenpass do Balsthalu. Schelten není napojen na síť veřejné dopravy. Nejbližší obcí s napojením na síť veřejné autobusové dopravy je jurská obec Mervelier (asi 5 km západně od Scheltenu).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schelten na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. .
- ↑ a b Federal Statistical Office. Dostupné online. .
- ↑ HELLER, Andreas. Ewige Verlierer. Neue Zürcher Zeitung. 2016, roč. 2016, čís. 304, s. 60–67. (německy)
- ↑ a b c d WISARD, François. Schelten . Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-07-24 . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schelten na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky obce Archivováno 11. 6. 2012 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk