A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Savjon סביון | |
---|---|
Starší zástavba v Savjonu | |
Poloha | |
Souřadnice | 32°2′49″ s. š., 34°52′43″ v. d. |
Nadmořská výška | 57 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Centrální |
Savjon | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,746 km²[1] |
Počet obyvatel | 3 590 (2014[2]) |
Hustota zalidnění | 801,92 (r. 2009) obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Moti Landau (מוטי לנדאו) |
Vznik | 1951 |
Zakladatel | firma Africa Israel Investments |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Savjon (hebrejsky סַבְיוֹן, doslova „Starček“ – místní druh květiny, v oficiálním přepisu do angličtiny Savyon[3], přepisováno též Savion) je místní rada (menší město) v Izraeli, v Centrálním distriktu.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 57 metrů, cca 10 kilometrů východně od centra Tel Avivu, v Izraelské pobřežní planině. V prostoru obce pramení drobný vodní tok Nachal Ono.
Město je součástí hustě zalidněného sídelního pásu v aglomeraci Tel Avivu (Guš Dan). Pouze na východní straně od města je souvislá zástavba narušena torzem zemědělské krajiny. Na jihu sousedí Savjon s městem Jehud-Monoson, na severu je to město Kirjat Ono. Na rozdíl od většiny měst v metropolitní oblasti Tel Avivu má Savjon charakter venkovské individuální zástavby s poměrně nízkou hustotou zalidnění. Osídlení v tomto regionu je v naprosté většině židovské. Město je napojeno pomocí lokální silnice číslo 4622 na významnější dopravní tahy.
Dějiny
Savjon byl založen roku 1951.[3] Novověké židovské osídlení této oblasti je ale mnohem starší. Už v roce 1882 se zde usadila skupina mladých uprchlíků z nedaleké židovské osady Petach Tikva, kteří se sem uchýlili před epidemií malarické horečky. V místě zakoupili 150 dunamů (0,15 kilometru čtverečního) půdy. Nová osada byla nazvána Jehud. Vyrostlo tu 14 domů, synagoga, studna, pekárna. Jenže s tím, jak se postupně obnovovalo osídlení v Petach Tikva, osada Jehud začala upadat. Poslední obyvatelé odtud odešli v roce 1893. Část této nejstarší zástavby se dochovala dodnes. V roce 1905 následoval další pokus o osídlení této lokality, ale po krátkém čase byl zrušen.[4]
Po následujících 40 let patřilo území nynějšího Savjonu pod správu nedaleké arabské vesnice al-Jahúdíja (arabsky: اليهودية), která byla v roce 1932 přejmenována na al-Abbásíja (العبْاسِيّة). Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 byla al-Abbásíja dobyta židovskou vojenskou organizací Irgun a arabské obyvatelstvo ji opustilo. Oblast se uvolnila pro židovské osidlování. Do samotné opuštěné zástavby v uprázdněné arabské vesnici se nastěhovali židovští imigranti a dali tak vzniknout nynějšímu městu Jehud-Monoson, volné plochy severně od zrušené arabské al-Abbásíje umožnily vznik osady Savjon.[5]
Už v roce 1948 přišel Ja'akov Geri z firmy Africa Israel Investments s myšlenkou využít pahorky severně od nynějšího města Jehud-Monoson pro individuální zástavbu luxusního charakteru sestávající z rodinných vil na větších soukromých pozemcích. S myšlenkou vyslovil souhlas tehdejší ředitel osidlovacího oddělení Židovské agentury Levi Eškol. V roce 1950 Židovský národní fond převedl cca 3300 dunamů (3,3 kilometrů čtverečních) pro potřeby plánované nové obce nazývané tehdy Kfar Mata'im (כפר מטעים) - doslova „Školková Ves“ (ve smyslu školky pro pěstování sazenic stromů). Projekt nové rezidenční osady zpracoval architekt Jicchak Perlstein (יצחק פרלשטיין). Výstavba prvních domů tu začala roku 1952 a první obyvatelé se sem nastěhovali roku 1953. V nové obci se usazovali převážně zaměstnanci společnosti Africa Israel Investments, která až do roku 1958 obec spravovala. V roce 1955 byl v obci otevřen Country Club - výběrový sportovně-rekreační areál zřízený po americkém vzoru, první v Izraeli, díky kterému popularita Savjonu rostla. V roce 1978 byla obec povýšena na místní radu.[4] V roce 1991 během války v Zálivu byl Savjon zasažen iráckou střelou Scud.[6]
V obci funguje základní škola, mateřské školy, synagoga, veřejná knihovna, společenská a kulturní zařízení.[4] Spolu s obcemi Kfar Šmarjahu a Omer byl Savjon podle údajů za rok 2006 ekonomicky nejzámožnějším sídlem v Izraeli.[7]
V srpnu 2003 rozhodla izraelská vláda, že v rámci úspor a zjednodušení samosprávných útvarů bude k obci Savjon připojen dosud samostatný mošav Ganej Jehuda (hebrejsky גני יהודה, anglicky Ganei Yehuda, v oficiálním seznamu sídel Ganne Yehuda, který se nachází na jejím jižním okraji. Sloučení nabylo platnosti v říjnu 2003, po komunálních volbách. Vesnice Ganej Jehuda vznikla v roce 1950. V březnu toho roku sem přišlo prvních sedmnáct rodin, většinou nových přistěhovalců z Polska a Rumunska.[4] Vesnice se zpočátku nazývala Adamat Jehudija (אדמת יהודיה). V prvních letech tu osadníci pobývali v provizorních podmínkách.[4]
Demografie
Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 3 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 3 600 osob).[2]
Savjon je menším sídlem předměstského rezidenčního typu. K 31. prosinci 2014 zde žilo 3590 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,5 %.[2] Obec má dlouhodobě stagnující populaci. Skokový nárůst přineslo pouze připojení obce Ganej Jehuda (ta měla k roku 2001 740 obyvatel).[8]
Rok | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 |
---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 455 | 1 861 | 2 345 | 2 450 |
Rok | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 490 | 3 238 | 3 233 | 3 256 | 3 313 | 3 352 | 3 371 | 3 004 | 3 031 | 3 117 | 3 343 | 3 469 | 3 590 |
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b c d יישובים 2014 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2013 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ a b c d e הישוב סביון . savyon.muni.il . Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Welcome To al-'Abbasiyya . Palestine Remembered . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 567. (anglicky)
- ↑ Beitar Ilit is Poorest Town in all of Israel . Matzav.com . Dostupné online. (angličtina)
- ↑ רשימת היישובים וסמליהם ליום 31.12.01 לפי סדר א-ב . Izraelský centrální statistický úřad . . (hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Savjon na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální stránky města
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk