A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie | |
---|---|
![]() | |
Země | Sasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko, Portugalsko, Spojené království a Commonwealth realm |
Mateřská dynastie | Wettinové |
Tituly | král Spojeného království král Belgičanů král Portugalska Bulharský car Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský |
Zakladatel | Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský |
Rok založení | 1826 |
Konec vlády | pořád u vlády |
Poslední vládce | Filip Belgický Karel III. Britský |
Současná hlava | Filip Belgický |
Větve rodu | Windsorové Dynastie Branganza-Wettin Koháryové |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koburkové, nebo Sasko-Kobursko-Goth(aj)ští, respektive sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie, nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha), je původně německá panovnická dynastie.
Historie
Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sasko-Coburg-Gotha je větev silné panovnické dynastie Wettinů, která pochází ze Saska. Sasko-kobursko-gothajská dynastie vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealthu. V současnosti je koburská dynastie reálně panujícím rodem v Belgii, a dále také pod jménem Windsor (které přijal Jiří V. 17. července 1917) ve Spojeném království a zemích Commonwealthu.
Na Slovensku držel rod panství Jelšava, též panství Felsőbalog (Vyšný Blh, nyní Veľký Blh), které sestávalo z hospodářských správ: Balok, Sv. Anton a lesních správ: Polomka, Šumiac, Мuraň, Velká Revúca, Balok, Sv. Antol, Csabrag (Čabradský Vrbovok), Hrabušice, Erdelény s celkovou výměrou 79 714 ha. Na obě panství dosadilo ministerstvo zemědělství v Praze v roce 1919 vnucenou správu a zařadilo do pozemkové reformy.[1][2]
Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský. Dvěma v současnosti panujícími členy rodu jsou belgický král Filip a britský král Karel III.
Původ rodu
Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak účelnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a zároveň i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
- 1831 – Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
- 1837 – Ferdinand August Sasko-Kobursko-Gothajský se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
- 1840 – princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský se oženil s britskou královnou Viktorií
- 1887 – Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
- 1901 – syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
Belgičtí králové
![Znak belgického království](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/State_Coat_of_Arms_of_Belgium.svg/150px-State_Coat_of_Arms_of_Belgium.svg.png)
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
- Leopold I. – (1831–1865)
- Leopold II. – (1865–1909)
- Albert I. – (1909–1934)
- Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
- Baudouin I. – (1951–1993)
- Albert II. – (1993–2013), abdikoval
- Filip – (od 2013)
Portugalští králové
Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
- Ferdinand II. – (1836–1853)
- Petr V. – (1853–1861), jeho syn
- Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr
- Karel I. – (1889–1908), jeho syn
- Emanuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Titulární králové Portugalska:
- Manuel II. – (1910–1932)
Britští králové
![Znak Spojeného království](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Royal_Coat_of_Arms_of_the_United_Kingdom_%28St_Edward%27s_Crown%29.svg/150px-Royal_Coat_of_Arms_of_the_United_Kingdom_%28St_Edward%27s_Crown%29.svg.png)
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.
- Eduard VII. – (1901–1910)
- Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
- Eduard VIII. – (1936), abdikoval
- Jiří VI. (1936–1952)
- Alžběta II. – (1952–2022)
- Karel III. – (od 2022)
Bulharští carové
![Zank bulharského carství](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Bulgaria_royal_family.jpg/150px-Bulgaria_royal_family.jpg)
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.
- Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
- Boris III. – (1918–1943)
- Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti
Titulární carové Bulharska:
- Simeon II. – (od 1946)
Rozsah vlády
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/Wappen_Sachsen_Coburg_Gotha.png/220px-Wappen_Sachsen_Coburg_Gotha.png)
Ovládaná území na počátku 20. století
- králové v:
- vévodové v:
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná území na počátku 21. století
Rodokmen
- vévoda František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (1784–1844)
vévoda Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (1784–1844)
vévoda Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (1818–1893
- Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (1819–1861)
- Viktorie Sasko-Koburská (1840–1901)
Eduard VII. (1841–1910), král Velké Británie a Irska
JV král Jiří V. (1865–1936)
Eduard VIII. (1894–1972)
JV král Jiří VI. (1895–1952)
JV královna Alžběta II. (1926 -2022) ∞ Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921–2021)
JV král Karel III. (* 1948)
- William, princ z Walesu (* 1982)
- Princ Harry, vévoda ze Sussexu (* 1984)
- Princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (1930–2002)
- Královská princezna Marie, hraběnka z Harewoodu (1897–1965)
- Princ Henry, vévoda z Gloucesteru (1900–1974)
- Princ William z Gloucesteru (1941–1972)
- Princ Richard, vévoda z Gloucesteru (* 1944)
- Alexander Windsor. hrabě z Ulsteru (* 1974)
- Xan Windsor, Lord Culloden (* 2007)
- Lady Cosima Windsor (* 2010)
- Lady Davina Lewis (* 1977)
- Lady Rose Gilman (* 1980)
- Alexander Windsor. hrabě z Ulsteru (* 1974)
- Princ Jiří, vévoda z Kentu (1902–1942)
- Princ Edvard, vévoda z Kentu (* 1935)
- George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 1962)
- Edward Windsor, Lord Downpatrick (* 1988)
- Lady Marina Charlotte Windsor (* 1992)
- Lady Amelia Windsor (* 1995)
- Lord Nicholas Windsor (* 1970)
- Albert Windsor (* 2007)
- Leopold Windsor (* 2009)
- Louis Windsor (* 2014)
- Lady Helen Taylor (* 1964)
- George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 1962)
- Princ Michael z Kentu (* 1942)
- Lord Frederick Windsor (* 1979)
- Maud Windsor (* 2013)
- Isabella Windsor (* 2016)
- Lady Gabriella Windsor (* 1981)
- Lord Frederick Windsor (* 1979)
- Princezna Alexandra, ctihodná lady Ogilvy (* 1936)
- Princ Edvard, vévoda z Kentu (* 1935)
- Princ Jan (1905–1919)
vévoda Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský (1844–1900), vévoda z Edinburghu
- Alfréd Sasko-Koburský (1874–1899)
- Marie Alexandra Viktorie (1875–1938), rumunská královna
- Viktorie Melita Sasko-Koburská (1876–1936)
- Alexandra Luisa Olga Viktorie (1878–1942)
- Beatrix Leopoldina Viktorie (1884–1966)
- Alice Sasko-Koburská (1843–1878)
- Helena Britská (1846–1923)
- Luisa Sasko-Koburská (1848–1939)
- Artur Sasko-Koburský (1850–1942), vévoda z Connaughtu a Strathearnu
- Margareta z Connaughtu (1882–1920)
- Artur z Connaughtu (1883–1938)
- Alastair Windsor (1914–1943)
- Patricie z Connaughtu (1886–1974)
- Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
- Alice, hraběnka z Athlone (1883–1981)
vévoda Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (1884–1954)
- Jan Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1906–1972)
- Ernst Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1935–1996)
- Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1961)
- Sebastián Sasko-Kobursko-Gothajský (*1994)
- Ernst Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1965–2009)
- Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966)
- Ferdinand-Christian Sasko-Kobursko-Gothajský (*1968)
- Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1961)
- Petr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1939)
- Petr Karel Sasko-Kobursko-Gothajský (*1964)
- Malte Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966)
- Albert Nicolas Sasko-Kobursko-Gothajský (*2011)
- Ernst Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1935–1996)
- Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská (1908–1972)
- Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (1909–1943)
- Karolína Sasko-Kobursko-Gothajská (1912–1983)
- Jkv princ Fridrich Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1918–1998)
- Jkv princ Andreas Sasko-Kobursko-Gothajský (*1943), hlava rodu
- (1) Jkv princ Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1975)
- (2) Jkv princ Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*2015)
- (3) Jkv princ Alexandr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1977)
- (1) Jkv princ Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1975)
- Jkv princ Adrian (1955–2011)
- Simon Coburg (*1985)
- Daniel Coburg (*1988)
- Jkv princ Andreas Sasko-Kobursko-Gothajský (*1943), hlava rodu
- Jan Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1906–1972)
- Beatrix Sasko-Koburská (1857–1944)
- Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (1785–1851) ∞ Maria Antonia Koháry de Csábrág
- Ferdinand II. Portugalský (1816–1885)
Petr V. Portugalský (1837–1861), král Portugalska
Ludvík I. Portugalský (1838–1889), král Portugalska
Karel I. Portugalský (1863–1908), král Portugalska
- Ludvík Filip Portugalský (1887–1908)
- Manuel II. Portugalský (1889–1932), král Portugalska
- Alfonso Portugalský (1865–1920)
- Marie Anna Portugalská (1843–1884)
- Antonie Portugalská (1845–1913)
- August (1818–1881)
- Ferdinand Filip (1844–1921)
- Ludvík August (1845–1907)
- Klotylda (1846–1927)
- Amálie (1848–1894)
car Ferdinand I. Bulharský (1818–1881)
car Boris III. (1894–1943)
- Marie Luisa Bulharská (*1933)
car Simeon II. (*1937)
- Kardam Bulharský (1962–2015)
- Boris Bulharský (*1997)
- Beltrán Bulharský (*1999)
- Kyril Bulharský (*1964)
- Mafalda-Cecilia Preslavska (*1994)
- Olimpia Preslavska (*1995)
- Tassilo Preslavski (*2002)
- Kubrat Bulharský (*1965)
- Mirko (*1995)
- Lukás (*1997)
- Tirso (*2002)
- Konstantin-Assen Bulharský (*1967)
- Umberto (*1999)
- Sofia (*1999)
- Kalina Bulharská (*1972)
- Kardam Bulharský (1962–2015)
- Kyrill Bulharský (1895–1945)
- Eudoxia Augusta (1898–1985)
- Naděžda Klementina (1899–1958)
- Viktorie (1822–1857)
- Leopold (1824–1884)
- Ferdinand II. Portugalský (1816–1885)
Leopold I. Belgický (1790–1865)
Leopold II. Belgický (1835–1909)
- Luisa (1858–1924) ∞ 1875 Filip Sasko-Kobursko-Gothajský
- Leopold (1859–1869)
- Stephanie (1864–1945) ∞ Rudolf Habsburský
- Clementine (1872–1955)
- Filip Belgický, hrabě flanderský (1837–1905)
- Baudouin (1869–1891)
- Henrietta (1870–1948)
- Josefína Marie (1870–1871)
- Josefína Karolína (1872–1958)
Albert I. Belgický (1875–1934)
Leopold III. Belgický (1901–1983)
- Josefína Šarlota Belgická (1927–2005)
Baudouin I. Belgický (1930–1993)
Albert II. Belgický (*1934)
JV král Filip I. Belgický (*1960)
- JKV Elisabeth, vévodkyně brabantská (*2001)
- JKV princ Gabriel Belgický (*2003)
- JKV princ Emmanuel Belgický (*2005)
- JKV princezna Eléonore Belgická (*2008)
- JC&KV arcivévodkyně Astrid Belgická (*1962)
- JKV princ Laurent Belgický (*1963)
- JKV princezna Louisa Belgická (*2004)
- JKV princ Nicolas Belgický (*2005)
- JKV princ Aymeric Belgický (*2005)
- Alexandre Belgický (1942–2009)
- Marie-Christina Belgická (*1951)
- Marie-Esméralda Belgická (*1956)
- Karel Belgický (1903–1983)
- Marie Josefa (1906–2001)
- Charlotta Belgická (1840-1927)
Reference
Související články
- Wettinové
- Sasko-kobursko-gothajské vévodství
- Seznam belgických králů
- Seznam portugalských králů
- Seznam britských králů
- Seznam bulharských carů
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Kobursko-Gothajští na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky rodu (de)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk