A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
SS Adriatic (1871) | |
---|---|
![]() SS Adriatic na obrazu George Parkera Greenwooda (1889) | |
![]() | |
Základní údaje | |
Majitel | White Star Line |
Domovský přístav | Liverpool |
Spuštěna na vodu | 17. 10. 1871 |
Panenská plavba | 11. 4. 1872 |
Osud | 1899 prodán do šrotu |
Technická data | |
Prostornost | 3 888 BRT |
Délka | 138,1 m |
Šířka | 12,5 m |
Pohon | parní a plachetní |
Rychlost | 14,5 uzlu |
Dosah | - |
Kapacita | 850 pasažérů |
SS Adriatic byl první ze dvou lodí White Star Line, která nesla toto jméno.
Historie
První čtyři parníky měly v transatlantické službě velký úspěch, proto se White Star Line rozhodla vybudovat dva další. První z nich byl Celtic a druhý Adriatic, vybudovaný v loděnicích Harland & Wolff a 17. října 1871 spuštěn na vodu.
Do konce roku 1871 a z počátku 1872 byla loď vybavována. Byly na ní zkušebně instalovány nejnovější technologie té doby, například kajuty byly běžně osvětlovány petrolejovými lampami, ale stavitelé se rozhodli instalovat nové plynové lampy. Plyn se získával strojově z uhlí. Adriatic byl první loď s tímto systémem. Ale nastaly problémy s unikáním plynu, proto byla tato technologie ještě před vstupem do služby z Adriaticu odstraněna.
Na svou první plavbu z Liverpoolu do New Yorku vyplul 11. dubna 1872 pod velením kapitána Digby Murrayho, který také velel první lodi White Star Line, Oceaniku, na jeho první plavbě. Adriatic měl podobnou specifikaci jako o něco starší parníky třídy Oceanic. Měl jeden komín a čtyři stožáry. Trup byl stejně jako u všech lodí společnosti černý. Loď měla ubytování pro první a třetí třídu. Jako největší ze šesti lodí White Star se stal vlajkovou lodí společnosti. Ten měl do roku 1874, kdy byl postaven větší Britannic.
O měsíc později během plavby přes Atlantic Adriatic udržoval průměrnou rychlost 14,52 uzlů, což mu zajistilo Modrou stuhu. Překonal tím loď společnosti Cunard Scotia, která ji držela od roku 1866.
Adriatic měl několik nehod. První se stala v říjnu 1874, kdy plul vedle lodi Cunardu Parthia a kolidoval s ní. Obě lodě byly mírně poškozené. V březnu 1875 narazil v přístavu v New Yorku na americkou loď Columbus, která se následně potopila. V prosinci toho samého roku ve Svatojiřském průlivu převrhl loď Harvest Queen, která se potopila. Potopila se tak rychle, že posádka Adriaticu ji nedokázala identifikovat, až pozdější záznamy ukázaly, kdo byl obětí. 19. července 1878 Adriatic narazil do brigy G. A. Pike u jižního Walesu. Pět členů posádky na Pike zemřelo. Za viníka byl označen Adriatic pro nadměrnou rychlost.
V roce 1884 byl Adriatic upraven, kdy bylo přidáno 50 kajut pro druhou třídu. V roce 1897 byl považován za příliš zastaralý pro transatlantickou službu a stal se jen rezervní lodí společnosti v Birkenheadu. Když vstoupil do služby roku 1899 druhý Oceanic, byl Adriatic prodán do šrotu 12. února v Prestonu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku SS Adriatic (1871) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu SS Adriatic (1871) na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk