Rychlení rostlin je zkrácení lhůty do kvetení, nebo sklizně u rostlin. K rychlení je většinou třeba dodržet kvantitativní požadavky rostliny především na teplo a někdy i na světlo. Velmi často rychlenou zeleninou je salát polní, pěstovaný ke sklizni i mimo běžnou vegetační dobu v umělých podmínkách.

Jako rychlení cibulovin je obvykle označováno termínování cibulovin prováděné snížením teploty na přesně dané hodnoty a na přesně daný termín, který může být i mimo dobu kvetení. Termínování jiným způsobem však lze provádět i u rostlin fotoperiodicky citlivých v řízených kulturách. Rychlení a termínování sklizně květin je běžnou součástí pěstování květin během roku vzhledem k některým komerčně atraktivním termínům. Rychlení ke sklizni v termínu, který je blízký běžnému termínu, se nazývá přirychlování, prováděno je například za pomoci fóliového krytu.

Příkladem jednoduchého rychlení zeleniny je vyrytí trsu pažitky z polní kultury v listopadu a umístění do teplého skleníku. Díky teplu rostliny pažitky narostou do Vánoc do prodejné velikosti.

Příkladem nejběžnějšího rychlení květin, které je všeobecně odpradávna používáno, je zvyk řezání barborek, kvetoucích třešní k Vánocům. Rychlení zeleniny bylo prokazatelně prováděno již ve starém Římě.

Externí odkazy

• Článek o rychlení cibulovin na pestovani-rostlin.unas.cz Archivováno 22. 3. 2012 na Wayback Machine.
• „Rychlené cibuloviny aneb jak ošálit přírodu” na dumabyt.cz