A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře | |
---|---|
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu | |
![]() Satelitní pohled na noční Ukrajinu v noci 24. listopadu 2022 | |
Trvání | 14. září 2022 – probíhá |
Místo | Ukrajina |
Příčiny | Ruská invaze na Ukrajinu |
Metody | Raketové útoky a útoky bezpilotních letounů
|
Stav | probíhá |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Během podzimu 2022 Rusko v rámci své invaze na Ukrajinu zahájilo vlny raketových a dronových úderů proti energetické infrastruktuře Ukrajiny.[1] Údery ruského letectva byly zaměřeny na civilní oblasti mimo bojiště, zejména na kritickou infrastrukturu, jako jsou např. elektrárny.[2][3]
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla do 19. listopadu téměř polovina elektrické sítě v zemi mimo provoz a 10 milionů Ukrajinců bylo bez elektřiny.[4] Útoky na elektrickou soustavu způsobily Ukrajině velké ekonomické škody a mnoho lidí během nich přišlo o život.[5][6]
Dle britského ministerstva obrany vycházejí údery na kritickou infrastrukturu z ruské vojenské doktríny „Strategická operace pro zničení kriticky důležitých cílů“ (SODCIT) a jejich cílem je demoralizace civilního obyvatelstva a donucení vedení země ke kapitulaci.
Údery byly mezinárodně odsouzeny. Evropská komise je označila za „barbarské“ a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je označil za „strašné a nevybíravé“. Prezident Volodymyr Zelenský označil údery za „absolutní zlo“ a „terorismus“.
Podle Amnesty International jsou údery proti energetické infrastruktuře válečným zločinem.[7]
Časová osa – 2022
Září 2022
14. září
Ruské síly zasáhly až osmi řízenými střelami přehradu Karachun na předměstí města Kryvyj Rih. Rakety poškodily hráz, hydrodynamické zařízení a administrativní budovy a způsobily, že se řeka Inhulec vylila z břehů. Byly evakuovány dva městské obvody a 112 domů bylo zaplaveno.[8][9]
Říjen 2022
10. října
Rusko na Ukrajinu zaútočilo salvou 84 řízených střel a 24 dronů. Rakety zasáhly 14 ukrajinských oblastí, přičemž hlavním cílem bylo hlavní město Kyjev. Výbuchy byly hlášeny ve Lvove, Ternopilu, Žytomyru, Dnipru, Kremenčuku, Záporoží a Charkově.[10][11]
Rakety zasáhly klíčovou energetickou infrastrukturu, vojenská velitelská zařízení, ale také civilní infrastrukturu včetně Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka.[11] Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko uvedl, že útoky poškodily přibližně 30 % energetické infrastruktury Ukrajiny.[12]
V důsledku raketových úderů byly v několika oblastních centrech částečně přerušeny dodávky elektrické energie a vody.[13][14][15]
18. října
Rusko zaútočilo další salvou řízených střel na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V důsledku útoku postihly výpadky proudu 1 162 měst a vesnic. Prezident Volodymyr Zelenský řekl, že 30 % ukrajinských elektráren je mimo provoz.[16]
22. října
Rusko odpálilo dalších 33 řízených střel proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Ukrenergo uvedl, že rozsah škod je srovnatelný, anebo může přesáhnout následky útoku z 10. října. Raketové útoky přerušily dodávky elektrické energie pro zhruba 1,5 milionu obyvatel Ukrajiny.[17]
27. října
Další raketové útoky znovu poškodily energetickou infrastrukturu země, což mělo za následek výpadky proudu v Kyjevě, Žytomyru, a v severní části Černihivské oblasti.[18]
31. října
Další hromadný raketový útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ponechal asi 80 % obyvatel Kyjeva bez tekoucí vody.[19]
Listopad 2022
15. listopadu
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 100 řízených střel a dronů. Ruské strategické bombardéry Tupolev Tu-95 a Tupolev Tu-160 odpalovaly řízené střely Ch-101 a Ch-555 z oblasti Kaspického moře a Rostovské oblasti. Řízené střely 3M-54 Kalibr byly vypuštěny z raketových nosičů v Černém moři. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 70 raket.[20][21]
17. listopadu
Rusko zahájilo sérii raketových útoků namířených proti ukrajinským zařízením na výrobu plynu a továrně na výrobu raket. Výbuchy byly také hlášeny v Kyjevě, Oděse, Záporoží a Charkově.[22][23]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Kyiv_Oblast_after_Russian_shelling%2C_2022-11-15_%28004%29.jpg/301px-Kyiv_Oblast_after_Russian_shelling%2C_2022-11-15_%28004%29.jpg)
23. listopadu
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 70 řízených střel. Rakety zaútočily na energetickou infrastrukturu a zasáhly také obytné domy. Útoky na rozvodnou síť také způsobily, že více než polovina sousedního Moldavska přišla o elektrickou energii. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 51 raket.[24][25]
Prosinec 2022
5. prosince
Podle tvrzení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ruské rakety zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě, Vinnycji a Oděse. V Oděse byly v důsledku ostřelování přerušeny dodávky vody. Mykolajiv a okolí postihly výpadky elektrického proudu.[26]
10. prosince
Sedm ukrajinských oblastí bylo napadeno kamikadze drony Šáhid-136, které poškodily elektrickou infrastrukturu. V Oděse a okolí se ocitlo bez elektrického proudu asi 1,5 milionu lidí. Navzdory obnoveným dodávkám stále zůstávalo bez elektrického proudu asi 300 tisíc lidí.[27][28]
16. prosince
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou více než 70 řízených střel. Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko uvedl, že bylo napadeno devět elektráren, což způsobilo nedostatek elektrické energie. Kyjevské metro bylo také vypnuto.[29][30]
19. prosince
Okolo 2:00 místního času zaútočila vlna ruských kamikadze dronů Šáhid-136 a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a dalších městech. Ukrenergo oznámil, že bylo zasaženo několik energetických zařízení.[31]
29. prosince
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 70 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 54 raket, včetně 16 nad Kyjevem a 21 nad Oděsou.[32][33][34]
31. prosince
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 20 řízených střel. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 12 raket. Údery měli menší dopad na ukrajinskou energetickou síť, ale i přes to bylo 30 % Kyjeva bez elektrické energie. [35][36]
Časová osa – 2023
Leden 2023
1. ledna
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Dnipro_after_Russian_missile_attack%2C_2023-01-14_%2802-02%29.jpg/298px-Dnipro_after_Russian_missile_attack%2C_2023-01-14_%2802-02%29.jpg)
Ruské raketové a bezpilotní útoky poškodily energetickou infrastrukturu ve městech Sumy, Chmelnyckyj, Záporoží a Cherson. Při útocích byli zabiti nejméně dva lidé.[37][38]
14. ledna
Ruské rakety zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě, ale nebyly hlášeny žádné oběti. V Dnipru byla zasažena vícepodlažní obytná budova protilodní střelou Ch-22, což způsobilo její částečné zřícení. Útok si vyžádal 46 mrtvých a mnoho zraněných.[39]
Podle britského ministerstva obrany jsou střely Ch-22 při použití proti pozemním cílům vysoce nepřesné a mohou způsobit vážné vedlejší škody. Konvenční bojová hlavice této 12 m dlouhé střely má hmotnost 950 kg TNT. Původním určením této protilodní střely bylo ničení svazů amerických letadlových lodí pomocí jaderné hlavice o síle 0,35 – 1 Mt TNT.[40][41]
26. lednaeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 55 řízených střel a řadou dronů. Podle velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 47 raket.[42][43]
Únor 2023editovat | editovat zdroj
10. únoraeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 71 řízených střel a balistických raket.[44] Ukrenergo uvedl, že byla zasažena vysokonapěťová zařízení ve všech oblastech Ukrajiny, což mělo za následek přerušení dodávek energie.[45] Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 61 raket.[44]
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ruské_údery_proti_ukrajinské_infrastruktuřeText je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk