A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Royal Aircraft Factory B.E.2 | |
---|---|
![]() | |
Určení | průzkumný letoun, lehký bombardovací letoun, noční stíhací letoun, cvičný letoun a námořní hlídkový letoun |
Výrobce | Royal Aircraft Factory |
Šéfkonstruktér | Mervyn O'Gorman |
První let | 1. únor 1912 |
Zařazeno | 1912 |
Vyřazeno | 1919 |
Charakter | vyřazen |
Uživatel | Royal Flying Corps Velké Británie |
Vyrobeno kusů | ~3 500 kusů |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Royal Aircraft Factory B.E.2 byl jednomotorový dvoumístný dvojplošník používaný britským Royal Flying Corps před a v průběhu první světové války v roli průzkumného, lehkého bombardovacího, nočního stíhacího, cvičného a hlídkového letounu.
Vznik
Letoun B.E.2 vznikl jako první stroj navržený ve firmě Royal Balloon Factory (přejmenované na Royal Aircraft Factory v roce 1912). Jeho označení pocházelo ze systému navrženým O'Gormanem, který klasifikoval letadla podle jejich konstrukce. BE tedy znamenal Blériot experimentální, a byl používán pro letadla s vrtulí v tažném uspořádání (i když v případě typů od BE šlo o dvojplošníky oproti, pro Blériot, tak typickým jednoplošníkům). Náplní práce Balloon Factory byl výzkum v oblasti konstrukce letadel, ale stavba skutečného letadla nebyla oficiálními místy schválena. O'Gorman tento rozpor překonal využitím sekundární role továrny, kterou byla oprava a údržbu letadel Royal Flying Corps. Stávající letadla, která vyžadovala větší opravu, byla formálně rekonstruována, ale fakticky docházelo k transformaci do úplně nových konstrukcí, obecně zachovávajících mimo motor jen velmi málo z původních strojů.
Vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/be/B.E.2_Early_production.jpg/220px-B.E.2_Early_production.jpg)
První dva stroje, B.E.1 a B.E.2, byly zalétány v prosinci 1911 a únoru 1912. Měly na svou dobu pokročilou konstrukci i aerodynamiku. Dolní křídlo bylo kratší než horní a kontrola naklánění probíhala pomocí kroucení křídel. Trup byl obdélníkového profilu vyztužený dráty a potažený plátnem. V dvoumístné kabině měl pilot místo vzadu a pozorovatel vpředu, v místě těžiště. To umožňovalo let bez pasažéra bez dopadu na vyvážení stroje.
Řadový motor s vrtulí v tažném uspořádání byl proti hvězdicovým motorům velmi tichý. Stroj B.E.1 byl původně zalétán s vodou chlazeným motorem Wolseley o výkonu 60 k, ale brzy byl nahrazen vzduchem chlazeným osmiválcem Renault stejného výkonu. Změna měla pozitivní vliv na váhu, odpor a výhled posádky, protože bylo možné odebrat rozměrných chladič motoru.
B.E.2 byl původně jen druhým strojem série s drobnými změnami oproti B.E.1 a motorem Renault již od počátku. V květnu 1912 byl pak motor nahrazen motorem od stejného výrobce, ale s výkonem 70 k. Další prototypy - B.E.5 a B.E.6 - následovaly, ale po zavedení produkce s převzetím typového označení B.E.2 byly B.E.5 a B.E.6 přepracovány na standard B.E.2.
Varianty
- B.E.1: Prototyp dvojplošníku s vrtulí v tažném uspořádání. První B.E.2 byl identický s výjimkou motoru.
- B.E.5: Prototyp, oficiálně přestavba dvojplošníku Howarda Wrighta. Poháněn motorem o výkonu 45 kW (60 k), jinak podobný původnímu B.E.2. První let 27. června 1912. Přestavěn pro motor Renault a fakticky se stal verzí B.E.2.
- B.E.6: Prototyp, oficiálně přestavba Royal Aircraft Factory S.E.1. Poprvé letěl 5. září 1912, poháněn motorem ENV o výkonu 45 kW (60 k) stejně jako B.E.5, ale vybaven motorem Renault než byl koncem téhož měsíce předán RFC jako B.E.2.
- B.E.2a: Prvotní produkce B.E.2. Postaven v malém počtu od konce roku 1912. Standardním typem na počátku války na podzim 1914.
- B.E.2b: v podstatě stejný jako "a" s vyššími stěnami kokpitu. Později některé kusy používaly křidélka místo ohýbání křídla a představovaly další vlastnosti modelu "c", jako podvozek do "V" a olejová vana v krytu motoru.
- B.E.2c: výrazně přepracovaný a praktický nový typ
- B.E.2d: varinta "c" s dvojitým řízením a velkou spádovou nádrží.
- B.E.2e: konečná podoba s novými křídly. Bylo očekáváno velké zlepšení oproti variantě "c", ale šlo o velké zklamání. Přezdíván "Quirk" (vtípek).
- B.E.2f: B.E.2c s křídly B.E.2e.
- B.E.2g: B.E.2d s křídly B.E.2e.
- B.E.9: B.E.2c s dřevěnou gondolou (zvanou "kazatelna" podobně jakou SPAD A.2) před vrtulí s místem pro pozorovatele/střelce. Vznikl pouze prototyp.
- B.E.12: jednomístný B.E.2c se synchronizovaným kulometem a silnějším motorem. B.E.12a měl křídla z B.E.2e.
Uživatelé
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Royal_aircraft_factory_BE2c_at_the_Imperial_War_Museum.jpg/220px-Royal_aircraft_factory_BE2c_at_the_Imperial_War_Museum.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/131_Royal_Aircraft_Factory_B.E.2e_%289544578547%29.jpg/220px-131_Royal_Aircraft_Factory_B.E.2e_%289544578547%29.jpg)
- Pouze jeden stroj.
- Dva stroje sériových čísel A3109 a A3110, postavených Wolseley Motors Ltd. a pojmenovaných Rio de Janeiro Britons č. 1 a 2 byly prvními letouny ve službách South African Air Force
Velká Británie
Dochované exempláře
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/32/Replica_RAF_BE2b_687_%28BAPC-181%29_%288564534953%29.jpg/220px-Replica_RAF_BE2b_687_%28BAPC-181%29_%288564534953%29.jpg)
- B.E.2c, sériové číslo 2699, pobočka Imperial War Museum v Duxfordu[1]
- B.E.2, sériové číslo 687, Royal Air Force Museum v Hendonu[2]
- B.E.2, sériové číslo 5878 s díly z 4112, Kanadské letecké a vesmírné muzeu v Ottawě[3]
- BE.2f, sériové číslo 2560, Musée de l'Air et de l'Espace, Paříž[4]
- B.E.2, sériové číslo 2881, Militaire Luchtvaartmuseum, Soesterberg, Nizozemsko[5]
- B.E.2c, sériové číslo 1780, United States Army Aviation Museum, USA[6]
- B.E.2e, sériové číslo 1380, Norwegian Armed Forces Aircraft Collection na letišti Oslo - Gardermoen v Norsku[7]
Repliky:
- B.E.2c, sériové číslo 471 na (anglicky) http://www.biggles-biplane.com/ s vysvětlení původu nespravné imatrikulace '347' (anglicky) https://web.archive.org/web/20141129032635/http://www.raf.mod.uk/news/archive/the-true-first-aircraft-in-france-revealed-05082014
- B.E.2 (anglicky) http://thevintageaviator.co.nz/projects/be2
Specifikace
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/R.A.F._BE.2C_drawing.jpg/220px-R.A.F._BE.2C_drawing.jpg)
Technické údaje (B.E.2c - RAF s motorem 1a)
- Osádka: 2
- Délka: 8,31 m
- Rozpětí křídla: 11,29 m
- Výška na zemi: 3,99 m
- Nosná plocha: 34,8 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 623 kg
- Vzletová hmotnost : 1 068 kg
- Plošné zatížení křídla: 125 kg/m²
- Pohonná jednotka : 1 × RAF 1a vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o výkonu 67 kW (90 k)
- Poměr tahu a hmotnosti: 0.16 kW/kg
Výkony
- Maximální rychlost: 116 km/h ve výšce 1 980 m
- Vytrvalost: 3 h 5 min.
- Dostup: 3 050 m
Výzbroj
- Střelné: 1 × 7.7mm kulomet Lewis pro pozorovatele
- Pumy: 100 kg (s plnou náloží obvykle létal jako jednomístný bez kulometu)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Aircraft Factory B.E.2 na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.warbirdsnews.com/warbirds-news/london-imperial-war-museum-renovation-brings-notable-aircraft-duxford.html
- ↑ http://www.airplane-pictures.net/photo/407870/687-uk-air-force-royal-aircraft-factory-be-2/
- ↑ http://www.abpic.co.uk/search.php?q=Royal%20Aircraft%20Factory%20BE.2&u=type
- ↑ http://www.targeta.co.uk/pages/112_7539w7.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.luftfahrtmuseum.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22.
- ↑ http://www.airport-data.com/aircraft/1780.html
- ↑ http://www.targeta.co.uk/norway_gardermoen_museum2010.htm
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Royal Aircraft Factory B.E.2 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Royal Aircraft Factory B.E.2 - část 1
- (anglicky) Royal Aircraft Factory B.E.2 - část 2
- (anglicky) Kamufláže letounu B.E.2 Archivováno 14. 9. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk