A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Robert Jefferson Bingham | |
---|---|
Narození | 7. března 1824 Leicester |
Úmrtí | 21. února 1870 (ve věku 45 let) Brusel |
Povolání | fotograf |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/Mgr_Georges_Darboy_Photographie_ca1860_BNF_Gallica.jpg/220px-Mgr_Georges_Darboy_Photographie_ca1860_BNF_Gallica.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Alexandrine_Tinne_gefotografeerd_door_Robert_Jefferson_Bingham.jpg/220px-Alexandrine_Tinne_gefotografeerd_door_Robert_Jefferson_Bingham.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Sir_James_Young_Simpson._Photograph_by_Bingham._Wellcome_V0027168.jpg/220px-Sir_James_Young_Simpson._Photograph_by_Bingham._Wellcome_V0027168.jpg)
Robert Jefferson Bingham (7. března 1824 – 21. února 1870) byl anglický fotograf a průkopník fotografie. Působil převážně ve Francii, vytvářel portréty lidí a reprodukce obrazů. Je jedním z prvních fotografů, kteří používali kolodiový proces, psal o něm, a také o něm tvrdil, že jej vynalezl.[1]
Mládí a rodina
Bingham se narodil 7. března 1824 v Billesdonu v Leicestershire v Anglii, kde byl ještě v březnu stejného roku pokřtěn. Jeho rodiče byli John Cowener Bingham a jeho manželka Martha.[2] V roce 1853 se na Britském velvyslanectví v Paříži oženil s Emmou Reedovou, dcerou chirurga Johna Reeda z Kinvera v Staffordshire.[3] Emma zemřela o 15 let později v domě na adrese Rochefoucauld v Paříži.[4]
Kariéra
Bingham nejprve začal pracovat jako chemik v London Institution.[1] V roce 1847 publikoval nové vydání díla Photogenic manipulation, obsahující teorii a prosté instrukce fotografického umění; díla, které v dalších několika letech rozšířil a přetiskl nejméně čtyřikrát."[5]
Na Světové výstavě v roce 1851 vystavil svých 19 fotografií. Byl pověřen, v důsledku vlivu člena výkonného výboru Henryho Colea, vytisknout skleněné negativy reportážního fotografa Claude-Marie Ferriera. Bingham si ve Versailles vybudoval zázemí pro fotografický tisk, aby mohl tuto smlouvu uzavřít. Některé z těchto fotografií byly o rok později na výstavě Recent Specimens of Photography uspořádané londýnskou společností Society of Arts, první výstavě zaměřené výhradně na fotografii.[1]
Bingham také fotografoval Světovou výstavu 1855 v Paříži. Jeho schopnost pořídit přibližně 2500 fotografií poměrně vysokou rychlostí při této příležitosti povzbudila ostatní fotografy, aby také využívali mokrý kolodiový proces pro svou práci, a pomohli mu se tak stát nejoblíbenější reprodukční metodou od roku 1855 až do roku 1880.[6] Henry Cole ho poslal současně do Louvru, aby tam fotografoval mistrovská díla muzejních sbírek.
Kvůli podobnému úkolu se v roce 1851,[6] 1855[1] a 1859[7] Bingham vracel do Paříže, aby tam pracoval jako fotograf. Nejprve společně s americkým Warrenem T. Thompsonem, dokud Thompson v roce 1856 neodjel do Anglie. Bingham pracoval nejen na výstavě v roce 1855, ale také vystavoval své vlastní portréty v životní velikosti, za které získal medaili první třídy. Kvůli nedostatku komerčního úspěchu však brzy tyto obrovské fotografie přestal vyrábět a "uvízl" na standardních malých formátech.[1]
Jeho dílo v Louvru ho inspirovalo k tomu, aby se fotografování portrétů začal věnovat komerčně, a v roce 1857 otevřel nový ateliér v pařížské čtvrti Nouvelle Athènes, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších uměleckých oblastí. Spřátelil se s mnoha umělci, fotografoval je a jejich díla a začal s novým projektem: fotografickou sbírkou prací nedávno zesnulého malíře Hippolyta Delaroche. Výsledek publikal v roce 1858, a jednalo se o vůbec první fotografický catalogue raisonné.[6] Během příštích několika let následovaly podobné katalogy děl dalších umělců. Menší katalogy s pouze několika fotografiemi vyrobil pro konkrétní sbírky a například pro Napoleonovo muzeum v Amiens.[1]
Jeho reprodukce maleb byla známá sugescí původních barev na černobílých fotografiích a byla chválena jako nadřazená všem ostatním obdobným snahám. Gustave Moreau posílal Binghamovy fotografie svých obrazů lidem, aby je informoval o svých nejnovějších výtvorech, aniž by museli čekat na Salon nebo jinou výstavu. Podobně Gustave Courbet ukazoval své obrazy, které byly odmítnuty Salonem, prostřednictvím fotografií vytvořených Binghamem. Courbetovo dílo z roku 1863 „Retour de conférence“, které bylo odmítnuto v Salonu des Refusés, bylo zničeno fundamentalistickým křesťanem, a zachovala se pouze černobílá kopie na fotografii. Courbetův obraz „Vénus et Psyché“ také zmizel a je známý také díky prostřednictvím Binghamových fotografií.[1]
Bingham pokračoval ve výstavách ve Velké Británii a Francii a získal další medaili na mezinárodní výstavě v Londýně v roce 1862. Byl jedním z předních členů společnosti Société française de photographie a přispěl mnoha svými díly k výstavám této společnosti. Počátkem roku 1870 náhle opustil Paříž a odešel do Bruselu, kde zemřel v únoru téhož roku. Jeho ateliér fungoval až do roku 1875 a publikoval reprodukce jeho negativů.[1]
Kontroverze s kolodiovým procesem
Vynález mokrého kolodivého procesu, nejběžnějšího procesu fotografování mezi lety 1855 a 1881, je obvykle přiznáván Fredericku Scottovi Archerovi, který publikoval metodu v roce 1851 a řekl, že ho vynalezl již v roce 1848. Dalším kandidátem byl Gustave Le Gray, který v roce 1850 publikoval jiný, méně praktický kolodiový proces. Ale až do konce svého života Bingham hrdě prohlašoval, že byl první, kdo o kolódiovém procesu psal, a to buď ve své knize z roku 1848[7], nebo ve vydání z ledna 1850,[8] což z něho dělá vynálezce tohoto procesu.[6] Zatímco je obecně uznáván jako jeden z prvních vynálezců, kteří nezávisle navrhli kolodium jako alternativu k papíru, vynález je obvykle připisován Archerovi, protože jako první publikoval prakticky použitelný popis procesu.[9][10]
Galerie
-
Alexandre Bida, asi 1855
-
Ferdinand Heilbuth, 1860–1875
-
Alexandre Cabanel, 1860–1875
-
Le Rêve nebo Vénus et Psyché, olej na plátně, podepsáno a datováno: G. Courbet, 1864, ztracený obraz
Bibliografie
- "Photogenic manipulation: containing the theory and plain instructions in the art of photography", první Binghamova edice (celkem 5 vydání) r. 1847, dotisk minimálně 4x do r. 1850, vydal George Knight
- 1858: "Oeuvre de Paul Delaroche: reproduit en photographie par Bingham ; accompagné d'une notice sur la vie et les oeuvres de Paul Delaroche", vydal Goupil & Cie.
- 1859: "Oeuvres de Mr. Chifflart. Grand prix de Rome", vydal Alfred Cadart.
- 1860: "Oeuvre de Ary Scheffer, reproduit en photographie par Bingham. Accompagné d'une notice sur la vie et les ouvrages de Ary Scheffer, par L. V.", vydal Goupil.
- 1860: "L'album: recueil de photographies des chefs-d'oeuvre de l'art contemporain", vydal Paul Durand-Ruel, s texty Théophile Gautier a dalšími.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Jefferson Bingham na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h BOYER, Laure. Robert J. Bingham, photographe du monde de l’art sous le Second Empire. Etudes Photographiques. November 2002. Dostupné online. (French)
- ↑ England, Select Births and Christenings, 1538–1975
- ↑ Marriages. Worcester Journal. 6 August 1853, s. 5. Dostupné online .
- ↑ Deaths. London Evening Standard. 26 October 1868, s. 7. Dostupné online .
- ↑ Photogenic manipulation . Worldcat. Dostupné online.
- ↑ a b Robert Jefferson Bingham (1825–1870) . Dostupné online.
- ↑ BINGHAM, Robert Jefferson. Photogenic Manipulation: Containing the Theory and Plain Instructions in the Art of Photography, Or the Production of Pictures Through the Agency of Light: Including Calotype, Flurotype, Ferrotype, Chromotype, Chrysotype, Cyanotype, Catalistotype and Anthotype. Part I.. : George Knight & Son, 1850. Dostupné online. S. 67.
- ↑ GERNSHEIM, Helmut. A Concise History of Photography. : Courier Dover, 1986. Dostupné online. ISBN 9780486251288. S. 16.
- ↑ PERES, Michael R. The Focal Encyclopedia of Photography. : Taylor & Francis, 2014. Dostupné online. ISBN 9781136106149. S. 31.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Jefferson Bingham na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk