A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ravenna | |
---|---|
![]() Piazza del Popolo | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°25′ s. š., 12°12′ v. d. |
Nadmořská výška | 4 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Region | Emilia-Romagna |
Provincie | Ravenna |
![]() ![]() Ravenna | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 653,8 km² |
Počet obyvatel | 155 751 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 238,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 544 |
Označení vozidel | RA |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402–476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.[2]
Historie
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
Město a pamětihodnosti
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.[3]
Památky chráněné UNESCEM:
- Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance – dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
- Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
- Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
- Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5. století.
- Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce – ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
- San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
- Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
- San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu – typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.
Další pamětihodnosti
- Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí
- Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
- Theodorichův palác – zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
- Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.
Doprava
Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloni, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
Průmysl
Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.
Fotogalerie
-
Teodorichovo mauzoleum (520)
-
Sant´Apollinare in Classe
-
Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)
-
Neonovo baptisterium
-
San Vitale, vnitřek
-
Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
-
San Francesco
-
Sant´Apollinare nuovo
-
Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
-
Kristus jako král (6. stol)
-
Santa Maria in Porto
-
ulice v centru města
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/timeline/35p4yhffrlahcecjqe72yvweeokxets.png)
Osobnosti města
- Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l.–37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
- Petr Chrysolog (kolem 380–451), arcibiskup, světec a učitel církve
- Valentinianus III. (419–455), západořímský císař
- Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
- Svatý Romuald (okolo 951–1027), světec
- Petr Damián (asi 1006–1072), myslitel, mnich a světec
- Dante Alighieri (1265–1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
- Francesco Ingoli (1578–1649), kněz, církevní právník a astronom
Partnerská města
Dubrovnik, Chorvatsko
Chartres, Francie
Chichester, Spojené království
Posadas, Argentina
Špýr, Německo
Szekszárd, Maďarsko
Tønsberg, Norsko
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Early Christian Monuments of Ravenna . UNESCO . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: Itálie. Str. 565 - 572.
Literatura
- ABEND, B., SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Praha: Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
- Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravenna na Wikimedia Commons
- Turismus a kultura (italsky) (anglicky)
- Dějiny a popis Ravenny na Catholic Encyclopedia:
- Fotografie A. Fletchera na Paradoxplace
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk