A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rašovice | |
---|---|
![]() Domy na západním okraji vesnice | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Klášterec nad Ohří |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°22′27″ s. š., 13°12′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 138 (2021)[1] |
Katastrální území | Rašovice u Klášterce nad Ohří (2,82 km²) |
Nadmořská výška | 300 m n. m. |
PSČ | 431 51 |
Počet domů | 46 (2021)[2] |
![]() ![]() Rašovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 65668 |
Kód k. ú. | 665665 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rašovice (německy Roschwitz) jsou vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Klášterce nad Ohří. Rašovice leží v katastrálním území Rašovice u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,82 km².[3]
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Roch ve významu ves lidí Rochových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Rosowiczich (1443), Rossowicze (1460), in Rossowiczych (1488), auf Roschwitz (1577), Russwicze (1589), Russwiczy (1598), Roschwitz (1626), Rosswicze (1654), Roschwitz nebo Rossowitz (1787) a Rašovice nebo Roschwitz (1924).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1443.[5] Rašovice tehdy patřily k panství hradu Egerberk, o který v té době vedli spor Ilburkové s Jakoubkem z Vřesovic a pány ze Šumburka. Spor nakonec vyhráli a Botho z Ilburka panství roku 1460 prodal rodu Fictumů, kterým patřil Klášterec nad Ohří.[6] Od Fictumů egerberské panství roku 1557 koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic,[6] který v Rašovicích založil zámek Felixburg, kam přestěhoval vrchnostenské sídlo včetně správy panství. Nechal také postavit jez na Ohři a u něj mlýn.[5] Roku 1591 Lobkovicové panství prodali Štampachům, kteří přišli o majetek za účast na stavovském povstání.[6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Ra%C5%A1ovice_2021-03-30_Celkov%C3%BD_pohled.jpg/220px-Ra%C5%A1ovice_2021-03-30_Celkov%C3%BD_pohled.jpg)
Jako v jiných vesnicích v okolí se v Rašovicích rozšířil protestantismus a od roku 1605 zde působil pastor Johann Döbner. Ještě roku 1621 si ve vsi koupil usedlost, ale když v roce 1623 vesnici získal Kryštof Šimon Thun a zahájil proces rekatolizace, musel ji prodat a ze vsi se odstěhovat. Od té doby Rašovice patřily ke kláštereckému panství. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo pět sedláků, deset chalupníků, dva zahradníci a jedna rodina bez pozemků. Lidé obdělávali celkem přes 145 strychů půdy a chovali 21 krav, šestnáct jalovic, devět prasat a jednu kozu.[5]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Ra%C5%A1ovice_2021-03-30_L%C3%A1vka.jpg/220px-Ra%C5%A1ovice_2021-03-30_L%C3%A1vka.jpg)
Školu měla vesnice od osmnáctého století, ale nejstarší budova byla postavena až v roce 1788 a sloužila až do roku 1882, kdy ji nahradila nová. V roce 1871 se asi kilometr proti proudu v Miřeticích stavěl železniční most přes Ohři jako součást tratě Chomutov–Cheb. Lidé z Rašovic se obávali, že pilíře mostu budou bránit volnému odchodu ledů a ledem způsobené povodně budou zaplavovat jejich pole. Vyvolali několik šarvátek s italskými dělníky, kteří most stavěli. Rozepři ukončila až armáda, která stavbu střežila až do jejího dokončení.[5]
Roku 1874 byl prodán krov zámku Felixburg, a zbývající budovy začaly rychle chátrat. Obyvatelé vesnice navíc rozebírali zdivo na stavby svých domů včetně nové školy. Dopravní spojení s okolím usnadnila nová silnice postavená roku 1889. Od roku 1877 měla vesnice vlastní sbor dobrovolných hasičů, o tři roky později bylo otevřeno Zemědělské kasino. Roku 1905 byl založen Pěvecký spolek Lyra a v roce 1912 rašovická pobočka Svazu Němců.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 344 obyvatel (z toho 169 mužů), kteří byli kromě šesti cizinců německé národnosti. Všichni byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 374 obyvatel: sedm Čechoslováků, 365 Němců a dva cizince. Kromě šesti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 321 | 291 | 339 | 358 | 359 | 344 | 374 | 178 | 186 | 148 | 124 | 104 | 133 | 138 | 138 |
Domy | 50 | 52 | 56 | 56 | 58 | 59 | 72 | 53 | 65 | 43 | 39 | 41 | 45 | 49 | 46 |
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy vesnic Lestkov a Suchý Důl. |
Obecní správa
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Ra%C5%A1ovice_2021-03-30_Felixburg_-_ze%C4%8F.jpg/220px-Ra%C5%A1ovice_2021-03-30_Felixburg_-_ze%C4%8F.jpg)
Po zrušení patrimoniální správy se Rašovice staly samostatnou obcí v okrese Kadaň. Od roku 1961 jsou částí obce Klášterce nad Ohří.[12]
Pamětihodnosti
Ve vesnici se dochovala část zříceniny renesančního zámku Felixburg. Zámek v roce 1777 vyhořel, byl přeměněn na pivovar, v roce 1871 opuštěn a na jeho místě byly postaveny rodinné domy.[13] Na východním okraji vsi stával empírový kostel svaté Anny zbořený v roce 1968.[14] U silnice do Klášterce nad Ohří, před odbočkou do Lestkova bývala výklenková kaple.[15]
Osobnosti
V Rašovicích se narodil Franz Josef Schaffer (1811–1880), c. k. vrchní inspektor finanční stráže a poslanec českého sněmu. Od roku 1857 v rašovické škole vyučoval Franz Iser, nositel zlatého záslužného kříže, který mu propůjčil císař František Josef I.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rošovice, Roschwitz, s. 589.
- ↑ a b c d e f VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 224–227.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Egerberk – hrad, s. 112.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí . Český statistický úřad, 2015-12-21 . S. 477. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rašovice, s. 219.
- ↑ Kostel sv. Anny . Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice . Dostupné online.
- ↑ Kaplička . Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice . Dostupné online.
Literatura
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Rašovice, s. 117–118.
- VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Rašovice, s. 224–227.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašovice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Rašovice u Klášterce nad Ohří na webu ČÚZK
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk