Patka (architektura) - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Patka je architektonický prvek, který tvoří spodní část sloupu, případně pilíře, pilastru, přípory ap. Další části sloupu jsou dřík (střední, nejdelší část) a hlavice. Dále patka či pata může označovat místo, kde oblouk nebo klenba dosedá na svislé zdivo.^[1]

Sloup může být bezpatkový, jako je to v případě dórského, nejstaršího klasického sloupového řádu. Počínaje iónským řádem se sloupy opatřují patkou, kterou klasicky tvoří obloun (torus), výžlabek (trochilus) a širší obloun (aticko-iónská patka) nebo obloun a dva výžlabky (asijsko-iónská).^[2] V době římské se pod kruhovou patku přidává nízký čtvercový sokl, plintus. V románském období se takto vzniklé nárožní trojúhelníky zdobí tzv. drápky

Reference

↑ Oldřich J. Blažíček, Jiří Kropáček: Slovník pojmů z dějin umění. Odeon, Praha 1991. ISBN 80-207-0246-6
↑ Herout, Jaroslav: Staletí kolem nás. Praha, Panorama 1981. s. I/3

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu patka na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Patka_(architektura)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Oldřich J. Blažíček, Jiří Kropáček: Slovník pojmů z dějin umění. Odeon, Praha 1991. ISBN 80-207-0246-6

[2] Herout, Jaroslav: Staletí kolem nás. Praha, Panorama 1981. s. I/3

[1]

[2]