Otto de la Roche
Narození	12. století Doubs
Úmrtí	Haute-Saône
Povolání	aristokrat
Choť	Élisabeth de Chappes
Děti	Othon V de la Roche Bonne de la Roche Guy I de la Roche
Rodiče	Pons II de la Roche
Rod	Family of La Roche
Příbuzní	Sibylle de la Roche (sourozenec) Jean Ier de Ray a Isabelle de Ray (vnoučata)
Funkce	athénský vévoda (1205–1225)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otta de la Roche (francouzsky Othon de la Roche, řecky Όθων ντε λα Ρος; zemřel roku 1234) byl burgundský šlechtic a pocházel z hradu La Roche-sur-l'Ognon. V roce 1204 se účastnil čtvrté křížové výpravy a založil křižácký stát Athénské vévodství.

V Athénách přijal titul megaskyr, nebo grand seignior. Své majetky v Řecku držel ze Soluňského království a nechal opevnit Akropoli. V roce 1208 přijal titul vévoda.

V květnu roku 1209 latinský císař Balduin I. Flanderský jmenoval v Ravennice první ze dvou parlamentů a Otta a jeho blízký spojenec Godefroi I. z Villehardouinu se zde objevili, aby dali najevo svou oddanost císaři v Konstantinopoli. 2. května 1210, tito dva baroni, členové druhého parlamentu přijali smlouvu mezi státem a církví, tato smlouva však neměla velký efekt. Otta byl později obviněn, že zachází s řeckými ortodoxními duchovními jako s otroky. Zatím mnozí z bývalých nevolníků se utvrdili ve svém řecko ortodoxním vyznání na znamení odporu vůči francouzským křižákům, kteří místní lid zatížili daněmi. Papež Honorius III. ho exkomunikoval z církve a na jeho zemi uvalil interdikt. Stejně pro neposlušnost vůči smlouvě dopadl i Godfrey. Kolem roku 1223 Otta vyjednal novou smlouvu s papežem, díky které se jeho území mohla vrátit k církvi, avšak za cenu každoročního vyplácení odškodnění církvi. Výše částky byla stanovována podle podílu počtu latinských kněží vůči populaci.

Spolu s Godefroiem se pustil do série vojenských akcí, které měli za cíl upevnění jejich moci v řeckém vnitrozemí. Společně tak dobyli Korintskou akropoli (1209), Argos (1210) a v roce 1211 Nauplio. Jako náhradu tak získali dvě panství v oblasti Argolis: panství Argu a Nauplia a panství Damala. Po odchodu italských křižáků Albertina a Rolandina z Cannosy, bylo jejich léno v Thébách rozděleno mezi Godefroie a Ottu. Město se poté stalo ekonomickým srdcem Ottova panství v Řecku. Nechal obnovit čtvercovou věž na propylajích, zničenou na konci 9. století a poté svěřil Théby jako panství svému synovci Guyovi. Ottovou rezidencí se poté staly Athény. Ze zdejší akropole si vybudoval hrad a antický Pantheon nechal přeměnit na "Katedrálu Naší Paní".

V roce 1225 předal vládu v Athénském vévodství svému synovci Guyovi I. de la Roche a spolu se svou ženou odjel zpět do Burgundska.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto de la Roche na anglické Wikipedii.

Literatura

• Setton, Kenneth M. (general editor) A History of the Crusades: Volume II — The Later Crusades, 1189–1311. Robert Lee Wolff and Harry W. Hazard, editors. University of Wisconsin Press: Miliwaukee, 1969.

Související články

• Křížové výpravy
• Čtvrtá křížová výprava
• Křižácké státy
• Athénské vévodství
• Soluňské království
• Achajské knížectví

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto de la Roche na Wikimedia Commons

Předchůdce: nikdo

Vévoda z Athén 1204–1234

Nástupce: Guy I.