A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Otava | |
---|---|
Vrch na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj, typický objektem meteorologické stanice, výškový bod na katastrálním území obce Svratouch | |
Vrchol | 735 m n. m. |
Poznámka | na vrcholu objekt Českého hydrometeorologického ústavu |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Hornosvratecká vrchovina / Žďárské vrchy / Borovský les |
Souřadnice | 49°44′7″ s. š., 16°2′1″ v. d. |
Otava | |
Hornina | svor, amfibolit, ortorula, migmatit |
Povodí | Krounka, Chrudimka, Svratka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otava je vrchol s nadmořskou výškou 735 m[1] a výškový bod Hornosvratecké vrchoviny v její severozápadní části nazvané Žďárské vrchy, na území geomorfologického okrsku Borovský les v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.[2] Vrchol je také uváděn v mapách pod názvem Otavův kopec.[3]
Vrch (kopec) ve tvaru široké kupy, výrazný zejména od jihu, tvořený dvojslídným svorem a na jižním svahu migmatitem až ortorulou svrateckého kristalinika[4], s vrcholovou částí na hlavním evropském rozvodí[3], je v rozsahu celé své plochy zvláště chráněným územím, součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na severovýchodě Českomoravské vrchoviny.[5]
Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 42 triangulačního listu 2420) s názvem Otavův kopec a geodetickým označníkem s nivelací určenou nadmořskou výškou 734,49 m, žulový terénní patník se nachází na louce před meteorologickou stanicí, objektem Českého hydrometeorologického ústavu u místní komunikace.[6]
Vrchol s výškovým bodem leží z hlediska administrativně správního na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice.[1]
Geografie
Vrchol kopce se nachází na rozsahem malé plošině s loukami v obci Svratouch, přibližně ve vzdálenosti 1,4 km na severo-severozápad (351 °) od věže evangelického kostela v obci a 420 m severo-severovýchodně (76°) od silnice II/354 (Svratouch – Krouna), u odbočky do Čachnova na vrcholu podélného sedla v horní části Svratouchu. Vrchol sedla v nadmořské výšce 708 m odděluje dva vrcholy s názvy Otava (735 m n. m.) a U oběšeného (738 m n. m.) a také krajinné oblasti (přírodní regiony) Hornosvratecké vrchoviny a Železných hor.
Geomorfologie a přírodní poměry
Vrchol je výškovým bodem současně tří řádově odlišných geomorfologických jednotek. V rámci regionálního členění georeliéfu systémově provedeného pro celé území Česka je vrch (kopec) součástí Borovského lesa, geomorfologického okrsku (řádově nejnižší geomorfologické jednotky) tvořícího spolu s dalšími třemi okrsky (Pohledeckoskalská vrchovina, Devítiskalská vrchovina, Milovská kotlina) skladebnou část geomorfologického podcelku s názvem Žďárské vrchy v severozápadní části geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina.[2]
Po hřbetnici od vrcholu probíhá rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj (úmoří Severního moře a Černého moře). Svahy vrchu ve směru jihovýchodním, do údolí k potoku Brodek, až jižním, v obci Svratouch, poměrně prudce klesají, západním směrem jen do úrovně kolem 707 m n. m. v horní části Svratouchu, k vrcholu úzkého sedla, které odděluje Otavův kopec od vrcholu U oběšeného.[7]
Vrchol sedla tvoří současně rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Hornosvratecká vrchovina (vrchol Otava) a Železné hory (vrchol U oběšeného). Hranice mezi geomorfologickými celky (ve směru sever – jih) pokračují od vrcholu sedla v linii údolnic, severním směrem zhruba podél koryta řeky Krounky až na úroveň lesa nad obcí Krouna, odkud velkým obloukem po okraji lesa směřuje k Čachnovu a v jižním směru, přibližně nad korytem potoka Svratouch / Řivnáč, klesá do údolí k řece Svratce a od ní proti směru jejího toku pokračuje na Herálec.[2]
Geologie
Geologické podloží vrchu tvoří svor, na severním úbočí amfibolit, více na severozápad skarn se zajímavou geologickou lokalitou,[8] kde byla v minulosti těžena hornina na železnou rudu a také prováděn geologický průzkum na uranovou rudu. Východně pod vrcholem se nachází migmatit a ortorula, na jihu kvarcit.[4]
Vegetace
Vrcholovou část pokrývají louky a zemědělsky obdělávané pole, částečně s roztroušenými dřevinami po úbočích, podél přístupové pozemní komunikace k vrcholu účelově vysazenými. Na severním svahu pod vrcholovou částí se táhne souvislý pás křovin podél silnice vedoucí ze sedla v horní části Svratouchu směrem k Čachnovu. Pod ní jsou vysázeny souvislé lesní porosty v polesí Stará obora.
Vodstvo
Rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe (úmoří Severního moře) – Dunaj (úmoří Černého moře), procházející přes vrchol, pokračuje po hřbetnici severovýchodním směrem k výškovému bodu 712 m n. m. (trigonometrický bod s názvem Březina a nivelací určenou nadmořskou výškou 711,59[9] m, na mapě bezejmenná kóta v lokalitě U Štorka[3]) a západním směrem k vrcholu sedla v horní části Svratouchu, od něho míří k vrcholu U oběšeného.
Severozápadně od vrcholu na podmáčených loukách v okrajové části polesí Stará obora se nachází rozsáhlé prameniště řeky Krounky, vodoteč stéká v zářezu po úbočí v části meandrujícího koryta směrem k obci Krouna (od ní odvozeno jméno řeky), náležející do povodí řeky Chrudimky. Filipovský pramen hlavní zdrojnice Chrudimky leží ve vzdálenosti 1,6 km severo-severozápadně od vrcholu, na okraji polesí Humperky.[3]
Východní a jižní svahy Otavova kopce odvodňují potoky, levostranné přítoky řeky Svratky, náležející do povodí Moravy. Řeka protéká údolím na jih od vrcholu, katastrálním územím města Svratky. V údolí na východ od vrcholu leží část rozsáhlého prameniště potoka Brodek (levostranný přítok potoka Svratouch / Řivnáč), vodami napájí průtočný rybník Chochol ve Svratouchu, vybudovaný na jihovýchod od vrcholu.[3]
Výstup na vrchol
Turistická značená trasa není na vrchol vedena. Vrcholová část s loukami a zemědělsky obdělávanými poli je dostupná po místní komunikaci, odbočující ze silnice II/354 v horní části obce Svratouch směrem k meteorologické stanici, objektu Českého hydrometeorologického ústavu[10]na vrcholu Otavova kopce. Výškový trigonometrický bod leží zhruba 20 m od silnice ve volném terénu na sezónně sečené louce.
Vrcholová část přístupná (řazeno podle vzdálenosti):
- od autobusové zastávky „Svratouch, horní“ po místní komunikaci, vzdálenost 700 m
- od rozcestníku na turistické trase v dolní části obce Svratouch, žlutě značená Klubem českých turistů (úsek Svratouch – Čachnov), vzdálenost zhruba 1,8 km
- z turistické zeleně značené trasy Klubu českých turistů (úsek Čachnov – Filipovský pramen řeky Chrudimky – Kameničky), od okraje lesní lokality Humperky, neznačenou polní cestou kolem přírodní památky U Tučkovy hájenky, vzdálenost asi 1,9 km
Vrchol uveden na turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48, měřítko 1:50 000), vydané v edici Klubu českých turistů.[3]
Zajímavosti spojené s vrcholem
Ve vrcholové části vybudována meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu, doplněná později webovou kamerou monitorující počasí v oblasti Svratouchu (meteorologické údaje z kamery jsou dostupné on-line).[11] Objektiv kamery směrován na jih, přibližně do prostoru mezi Louckého kopec (701 m n. m.) a Peškův vrch (717 m n. m.), s rozeznatelnými vrcholy Devět skal (836 m n. m.) a Žákova hora (810 m n. m.).
Severně od vrcholu Otavy, v mírně zvlněném terénu na louce s náletovými dřevinami, bylo provozováno rozsahem malé paintballové hřiště.[12]
Na vojenských mapách při tzv. 3. vojenském mapování, z doby Rakouska-Uherska, vrchol s nivelací 734 m n. m. označili tehdejší kartografové názvem „Otawa".[1]
Rozhledová místa
Vrcholová část je rozhledovým místem, v turistické mapě vyznačeno topografickou značkou.[3] Výhled je omezen především výškou lesního porostu směrem na sever a také budovou meteorologické stanice. V dohledu lokality Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na území geomorfologických okrsků Borovský les, Devítiskalská vrchovina a Kameničská vrchovina.
Výhled z vrcholové části
Sever (v rozsahu SZ – SV):
- Borovský les; značně omezený výhled, v dohledu pod vrcholem louky a okraj lesního prostoru Stará obora s přírodní památkou Bučina – Spálený kopec
Východ (v rozsahu SV – JV):
- Borovský les; pod vrcholem částečně rybník Chochol a jeho okolí, rozsáhlé vlhké louky s mokřady v části prameniště potoka Brodek, nad ním lesní masiv ve směru Spáleného kopce (766 m n. m., na vrcholu radiokomunikační věž – uváděna za nejvyšší bod spojený se zemí v geomorfologickém okrsku),[13] mohutný masiv západního úbočí vrchu s výškovým bodem Karlštejn (783 m n. m., nejvyšší bod terénu v nadmořské výšce 784 m dle vrstevnicové mapy je nejvyšším vrcholem geomorfologického okrsku), ve výhledu též některá místa sídelní lokality Karlštejn (část obce Svratouch)
Jih (v rozsahu JV – JZ):
- Borovský les; velká část obce Svratouch, nad zástavbou v dolní části obce Louckého kopec (701 m n. m.)
- Devítiskalská vrchovina; lokality nad Svratkou, vrcholy U osla (709 m n. m.), Devět skal (836 m n. m.), Žákova hora (809 m n. m.), Otrok (717 m n. m.), Šindelný vrch (806 m n. m.) a Kamenný vrch (803 m n. m.)
Západ (v rozsahu JZ – SZ):
- horní část obce Svratouch s vrcholem sedla (708 m n. m.) a oblast Kameničské vrchoviny, nejvyšší vrchol U oběšeného (738 m n. m.) a na jihozápadě Peškův vrch (717 m n. m.)
Vzdálenost a orientace některých míst od vrcholu
- Buchtův kopec (813 m n. m., Pohledeckoskalská vrchovina) – 11,1 km (140°)
- Devět skal (836 m n. m., nejvyšší vrchol Devítiskalské vrchoviny a Žďárských vrchů) – 7,2 km (181°)
- Drátenická skála, též Dráteníčky[13] (776 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 9,7 km (158°)
- Kamenný vrch (803 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 9,7 km (229°)
- Karlštejn (výškový bod 783 m n. m., vrchol georeliéfu v nadmořské výšce 784 m dle vrstevnicové mapy, nejvyšší v Borovském lese) – 3,3 km (133°)
- Malinská skála (813 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 8,7 km (162°)
- U oběšeného (738 m n. m., nejvyšší vrchol Kameničské vrchoviny, Sečské vrchoviny a Železných hor) – 1,0 km (259°)
- U osla (709 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 3,9 km (168°)
- Žákova hora (810 m n. m., Devítiskalská vrchovina) – 9,2 km (199°)
- Geografický, přesněji geometrický střed České republiky, obec Číhošť (528 m n. m., Třebětínská pahorkatina) – 50 km (271°)
- Nejvyšší vrchol a krajní bod v georeliéfu České republiky, hora Sněžka (1603 m n. m., Slezský hřbet) – 113,2 km (349°)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Základní mapa ČR 1 : 50 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
- ↑ a b c Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Aplikace MapoMat: Přírodní poměry . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Klub českých turistů. Žďárské vrchy: Turistická mapa - list 48. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapa v měřítku 1:50 000.
- ↑ a b Česká geologická služba. Geologická mapa: Horniny . . Otava (vrchol) a okolí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-11.
- ↑ Seznam.cz. Českomoravská vrchovina: Turistická mapa . Mapy.cz . Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS - Bodová pole . Zeměměřický úřad . Je nutné kliknout na modré kolečko označující bod. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Svratouch: Zeměpisná mapa . Mapy.cz . Dostupné online.
- ↑ Česká geologická služba. Geologické lokality: Svratouch online. cit. 2016-10-11. Svratouch - geologická lokalita ID 2810. Dostupné online.
- ↑ Prohlížecí služba WMS - Bodová pole online. Zeměměřický úřad cit. 2021-12-09. Je nutné kliknout na modré kolečko označující bod. Dostupné online.
- ↑ Český hydrometeorologický ústav. Český hydrometeorologický ústav: webový portál online. cit. 2016-10-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-07.
- ↑ Český hydrometeorologický ústav. Český hydrometeorologický ústav: meteorologické informace online. cit. 2016-10-13. AMS Svratouch: počasí on-line. Dostupné online.
- ↑ Obec Svratouch online. cit. 2017-03-22. In information dialogue in village.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s., 1 mapa, fotografie, 1 CD. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Spálený kopec, s. 411.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk