A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Orlovec říční | |
---|---|
Typické složení křídel orlovce říčního při lovu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dravci (Accipitriformes) |
Čeleď | orlovcovití (Pandionidae) Sclater a Salvin, 1873 |
Rod | orlovec (Pandion) Savigny, 1809 |
Binomické jméno | |
Pandion haliaetus (Linnaeus, 1758) | |
Areál rozšíření | |
Poddruhy | |
O. ř. euroasijský (P. h. haliaetus) (Linnaeus, 1758) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orlovec říční (Pandion haliaetus) je dravý pták z čeledi orlovcovitých, který je zároveň jediným druhem této čeledi. Jedná se o středně velkého dravce, dosahujícího délky 55–58 centimetrů a rozpětí křídel 145–170 centimetrů. Má hnědé opeření svrchní části těla a šedo-bílé opeření hlavy a spodní část těla s širokým černým proužkem přes oko.
Orlovci vyhovuje široká škála stanovišť, žije zejména v okolí mořských pobřeží a vnitrozemských vod (jezera a větší řeky), kde má dostatečnou zásobu potravy. Je možné jej nalézt na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, i když v Jižní Americe se vyskytuje pouze jako migrující druh. Celková evropská populace je odhadována asi na 9 tisíc párů.[2]
Potrava orlovce říčního se skládá téměř výhradně z ryb, které loví při povrchu vodní hladiny. Lovu potravy je orlovec přizpůsoben jak fyzickými vlastnostmi, tak ojedinělým chováním při vlastním lovu a chytání kořisti. V důsledku těchto jedinečných vlastností je zástupcem vlastního taxonomického rodu a čeledi.
Popis
Orlovec říční dosahuje hmotnosti 0,9–2,1 kilogramů a délky 50–66 centimetrů, s rozpětím křídel 127–180 centimetrů.[3] Opeření svrchní části těla je tmavě a leskle hnědé, zatímco hruď je bílá, občas hnědě prokvetlá. Opeření spodní části těla je bílé. Bílá je i hlava orlovce, která má tmavou masku (proužek) přes oko, jenž se táhne směrem k zadní části krku.[4] Oční duhovky jsou zlaté až hnědé a mžurka je světle modrá. Zobák je černý s modrým ozobím a nohy bílé s černými pařáty.[5] Krátký ocas a dlouhá úzká křídla dávají orlovcovi velmi výrazný vzhled.[6]
Samci a samice si jsou dosti podobní, rozdílem mezi dospělými jedinci je štíhlejší tělo a užší křídla u samce. Rozdílná bývá i hruď, která je u samců slabší než u samic a opeření spodní části křídel, jenž bývá u samců rovnoměrněji bledé. Jednodušeji lze pohlaví určit v páru než u samostatně žijícího jedince.[6]
Pro orlovce říčního je při lovu typický složený tvar křídel, během něhož zároveň v poslední fázi přiblížení k vodní hladině vysune pařáty, kterými uchopí lovenou rybu. Jeho volání se projevuje se ostrými hvizdy ( volání orlovce).
Areály rozšíření
Orlovec říční je celosvětově rozšířený a je možné jej nalézt v oblastech mírného a tropického podnebí všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. Areály výskytu orlovce v severní Americe jsou od Aljašky a Newfoundlandu po pobřeží Mexického zálivu, přičemž severoameričtí orlovci zimují v oblastech od jihu USA po Argentinu.[7] Evropští orlovci se v letních měsících vyskytují v severních částech kontinentu v oblasti Skandinávie a Skotska (ne však na Islandu) a zimují v severní Africe.[8] Jedinci žijící v Austrálii nemigrují a vyskytují se areálově podél pobřeží (nehnízdí však ve východní Victorii a Tasmánii).[9] Na ostrovech v Tichomoří se vyskytuje na Bismarckových ostrovech, Šalomounových ostrovech, na Nové Kaledonii a fosilní pozůstatky dospělých a juvenilních jedinců byly nalezeny na ostrově Tonga, kde byl orlovec pravděpodobně vyhuben člověkem.[10] Vzácně se též vyskytuje ve všech oblastech jižní Asie[11] a jihovýchodní Asie od Myanmaru po Indočínu a jižní Čínu, Indonésii, Malajsii a Filipíny.[12]
Potrava
Potravu orlovce říčního tvoří z 99 % ryby.[13] Obvykle se jedná o ryby o váze 150–300 gramů a délce 25–35 centimetrů. Váha se však může pohybovat od 50 do 2000 gramů. Příležitostně může orlovec lovit hlodavce, králíky, zajíce, obojživelníky, ostatní ptáky[14] a malé plazy.[15]
-
Orlovec s rybou
Migrace
Evropští jedinci orlovce zimují v Africe,[16] zatímco američtí a kanadští zimují v jižní Americe, přestože někteří severoameričtí jedinci zůstávají v jižních státech USA, jako je Florida či Kalifornie.[17] Někteří orlovci z Floridy naopak do jižní Ameriky migrují.[18] Australští orlovci tendence k migraci nemají.
Studie švédských orlovců zjistily, že samice migrují do Afriky dříve než samci. Rovněž tak orlovci během podzimní migrace uskuteční více mezipřistání. Variace načasování a trvání podzimní migrace je variabilnější než u jarní migrace. Přestože migrující orlovci létají převážně přes den, mohou v některých případech létat i ve temnějších částech dne, a to především při přeletech vodních ploch. V průměru denně urazí od 260 do 280 kilometrů, přičemž maximum denní vzdálenosti, kterou orlovci urazí je 431 kilometrů.[19] Evropští jedinci mohou taktéž zimovat v jižní Asii, neboť byly zaznamenány případy, kdy v Norsku okroužkovaný orlovec byl spatřen v západní Indii.[20]
-
Orlovec říční
-
Vejce orlovce říčního (Pandion haliaetus)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Osprey na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
- ↑ POŘÍZ, Jindřich. Pandion haliaetus (orlovec říční) . BioLib . Dostupné online.
- ↑ FERGUSON-LEES, James; CHRISTIE, David A. Raptors of the World. : Houghton Mifflin Company, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0618127627. (anglicky)
- ↑ Osprey . Connecticut Department of Environmental Protection, 1999 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-09.
- ↑ TERRES, J. K. The Audubon Society Encyclopedia of North American Birds. New York: Knopf, 1980. Dostupné online. ISBN 0394466519. S. 644–646. (anglicky)
- ↑ a b FORSMAN, Dick. The Raptors of Europe & the Middle East A Handbook of Field Identification. : Princeton University Press, 2008. ISBN 0856610984. S. 21–25. (anglicky)
- ↑ Bull J, Farrand, J Jr. Audubon Society Field Guide to North American Birds:Eastern Region. New York: Alfred A. Knopf, 1987. Dostupné online. ISBN 0-394-41405-5. S. 469.
- ↑ Hume R. RSPB Birds of Britain and Europe. London: Dorling Kindersley, 2002. Dostupné online. ISBN 0-7513-1234-7. S. 89.
- ↑ Simpson K, Day N, Trusler P. Field Guide to the Birds of Australia. Ringwood, Victoria: Viking O'Neil, 1993. ISBN 0-670-90478-3. S. 66.
- ↑ Steadman D, (2006). Extinction and Biogeography in Tropical Pacific Birds, University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-77142-7
- ↑ Rasmussen, P. C. & J. C. Anderton. Birds of South Asia. The Ripley Guide. Vols 1 & 2. : Smithsonian Institution and Lynx Edicions., 2005.
- ↑ Strange M. A Photographic Guide to the Birds of Southeast Asia including the Philippines and Borneo. Singapore: Periplus, 2000. ISBN 962-593-403-0. S. 70.
- ↑ Evans, David L. Status Reports on Twelve Raptors. : U.S. Fish and Wildlife Service, 1982. (Special Scientific Report - Wildlife, No. 238).
- ↑ Goenka, DN. The Osprey (Pandion haliaetus haliaetus) preying on a Gull. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1985, roč. 82, čís. 1, s. 193–194.
- ↑ KIRSCHBAUM, K; WATKINS, P. Pandion haliaetus . University of Michigan Museum of Zoology . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mullarney, Killian; Svensson, Lars, Zetterstrom, Dan; Grant, Peter. (2001). Birds of Europe. Princeton University Press. 74–5 ISBN 0-691-05054-6
- ↑ Migration Strategies and Wintering Areas of North American Ospreys as Revealed by Satellite Telemetry . Microwave Telemetry Inc . (Newsletter Winter 2000). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-22.
- ↑ MARTELL, M.S., Mcmillian, M.A., Solensky, M.J., Mealey, B.K. Partial migration and wintering use of florida by ospreys. Journal of Raptor Research. 2004, roč. 38, čís. 1, s. 55–61. Dostupné online.
- ↑ Alerstam, T., Hake, M. & Kjellén, N. 2006. "Temporal and spatial patterns of repeated migratory journeys by ospreys" Animal Behaviour 71:555–566. (PDF)
- ↑ Mundkur,Taej. Recovery of a Norwegian ringed Osprey in Gujarat, India. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1988, roč. 85, čís. 1, s. 190.
Literatura
- FORSMAN, Dick. Dravci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu: určování v letu. Překlad Jana Bělková, Tomáš Bělka. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2021. 544 s. (Průvodce přírodou. Expert). ISBN 978-80-7291-255-1. Kapitola Orlovec říční, s. 49–55.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu orlovec říční na Wikimedia Commons
- Taxon Pandion haliaetus ve Wikidruzích
- (anglicky) USGS – Pandion haliaetus
- živý přenos na hnízda Orlovce říčního: http://www.zoocam.info/orlovec-ricni-webkamera-z-hnizda/
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk