A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Operace Jan Kozina byla paradesantní výsadek vyslaný do Protektorátu Čechy a Morava ze Sovětského svazu. Výsadek byl sedmnáctičlenný a organizovaný byl Ukrajinským štábem partyzánského hnutí (UŠPH) při vojenské radě 1. ukrajinského frontu.
Složení a úkoly
Velitelem výsadku byl poručík Vasil Kiš, náčelníkem štábu mjr. Grigorij Melnik, jeho zástupce por. Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj, politickým komisařem Ján Kopčák, velitel bojové skupiny Pavel Morjakov, náčelník pro diverzi A. M. Petrosjan, náčelník průzkumu Dmitrij Mališev, lékař Nikita Kuzmič Kosinkov, A. N. Pančenková a V. Šamajev jako radisté, spojka Michal Turis, pomocnice štábu Věra Stěpanovna Morhunovová a příslušníci bojové skupiny Jozef Balaščík, Juraj Hušťák, Michal Galanda, Ján Palo a Peter Tunder.
Mezi hlavní bojové úkoly skupiny patřilo formování partyzánských jednotek z místního obyvatelstva a příprava terénu pro příjem dalších výsadků lidí a materiálu. Dále to bylo provádění sabotážní činnosti a vedení boje. Neméně důležitým úkolem bylo zakládání Národních výborů v obcích, přičemž bylo nutné zajistit vedoucí postavení komunistů v těchto výborech.
Činnost
O zformování výsadku rozhodl UŠPH 3. září 1944.
Přípravy
Od původního záměru, vysadit skupinu na Slovensku, odkud by přešla do prostoru Beskyd bylo upuštěno z důvodu velkého množství německých jednotek na hranicích protektorátu se Slovenskem. Zrušen byl i záměr vysadit skupinu v Beskydech letem z polského území, neboť partyzánský oddíl Jana Žižky, který měl zajistit v Beskydech přijetí skupiny, stále sváděl těžké boje s jagdkommandy. Nakonec bylo rozhodnuto, že skupina bude vysazena v týlu nepřítele, v prostoru Šumavy.
Vysazení
Skupina byla vysazena 16. října 1944 poté, co po napadení německou protileteckou obranou se letoun odchýlil od určeného kurzu na Plzeňsko. Příslušníci desantu byli vysazeni nadvakrát při obletu doskokového prostoru. První skupina (Kiš, Melnik, Petrosjan, Morjakov, Mališev a Turis) dopadla v prostoru obcí Tuchořice a Lipno. Krátce poté, co se jim podařilo se shromáždit, byli obklíčeni příslušníky německého bezpečnostního aparátu. Po přestřelce se výsadkářům podařilo prorazit z obklíčení, ale Melnik byl těžce zraněn na noze a nebyl schopen chůze.
Druhá skupina, která doskočila poblíž Loun byla napadena nacisty. Během přestřelky padli Kosinkov, Morhunovová a Jastremskyj. Pančenková, Šamajev, Galanda, Tunder, Hušťák a Balaščík byli zajati. Pouze Palo a Kopčák se prostříleli a skrývali se do jara 1945, kdy se poté spojili se sovětským zpravodajským výsadkem.
Činnost
S těžce zraněným Melnikem se skupině podařilo 17. října uniknout pronásledování (ztratil se Turis a byl zatčen). Směrem na Filipovu Huť[ujasnit] pochodem přes křivoklátské lesy dorazili do obce Drozdov, kde se jim dostalo pomoci. Po odpočinku a ošetření zraněného skupina postupovala směrem na Moravu (Kiš měl obavu, že cílový prostor působení skupiny gestapo zná). Šli pouze v noci, vyhýbali se frekventovaným místům. V prostoru Benešovska a Neveklovska se přesunovali výcvikovým prostorem Waffen-SS.
8. listopadu dosáhli prostoru Dolních Kralovic, kde se prostřednictvím náhodného setkání dostali do kontaktu s místní odbojovou skupinou. Odbojáři jim zajistili úkryt v lese, jídlo a ošacení. Odtud výsadkáři postupovali směrem na Uhelnou Příbram. V té získali informaci o sovětském výsadku u Čáslavi. V prostoru Železných hor se díky zprostředkování odbojáři Kiš setkal s Miroslavem Pichem-Tůmou, politickým komisařem partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Díky tomu se Melnikovi dostalo lékařské péče. Kišova skupina se ale odmítla s partyzány spojit (důvodem byla Kišova averze k ortodoxnímu komunistovi Tůmovi) a vyhledala kontakt na odbojovou skupinu z Chrudimska.
Rozchod desantu a vytvoření partyzánské brigády Jan Kozina
Společně s chrudimskými odbojáři Kiš založil partyzánský oddíl, později pojmenovaný partyzánský pluk Ludvíka Svobody . Melnik se po uzdravení stal velitelem partyzánského oddílu nesoucího název původního výsadku Jan Kozina, který se posléze rozrostl na partyzánskou brigádu Jan Kozina. Operovala na Českomoravské vrchovině v prostoru Tišnovska, Jihlavska, Boskovicka a Hlinecka. Úzce spolupracovala s partyzánskou brigádou Mistr Jan Hus, partyzánskou brigádou Doktor Miroslav Tyrš a partyzánským oddílem zvláštního určení Zarevo. V závěru války měla téměř 500 příslušníků, z toho asi 280 Čechů. Provedla řadu i významnějších bojových a sabotážních akcí. Při destrukcích na železnici vyřadila 10 lokomotiv a 56 vagonů. Dále měla na kontě 7 vyřazených tanků, 26 vojenských automobilů a 548 nepřátelských vojáků. Nezanedbatelný úspěch bylo i vypuštění lihu ze tří lihovarů.[2]
Památníky
Kosinkov, Morhunovová a Jastremskyj mají u Loun dva památníky, kde se každoročně konají pietní akty. Další památník je u Lipna, kde přistála skupina Vasila Kiše.
Odkazy
Reference
- ↑ SKALA, Petr. Sbírkový fond Podkarpatské Rusi v oddělení novodobých českých dějin Národního muzea . Praha: Národní muzeum, 2015. SBORNÍK NÁRODNÍHO MUZEA V PRAZE (Řada A – Historie • sv. 69 • 2015 • č. 1–2 • s. 57–62); Vzniklo za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2015/29, 00023272).. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, STŘÍBRNÝ, Jan. Český antifašismus a odboj : slovníková příručka. Praha: Naše vojsko; ČSPB, 1988. s. 319.
Literatura
- RICHTER, Karel. Apokalypsa v Karpatech. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2003. ISBN 80-86289-33-8.
- KNOLLOVÁ, Petra. Diplomová práce: Partyzánský pluk Ludvíka Svobody . Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2013 . Kapitola 3.1 Parašutistický výsadek Jana Koziny, s. 22–31. Dostupné online.
- TOŠNER, Jaroslav, a kol. Stalo se na Mělcích 1944. 1. vyd. Louny: Město Louny / Svobodný hlas, 2014. 28 s. Dostupné v Městském informačním centru v Lounech.
- FRANC, Jan. Mělce 1944 . Louny: Jan Franc, 1974 . Dostupné online.
- HOLAS, Vlastimil. Válka a Chrudimsko. Brno, 2007 . 61 s. bakalářská diplomová práce. . Vedoucí práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.. Zabývá se nejvýznamnějšími událostmi, které se odehrály v okrese Chrudim v posledním roce 2. světové války ( přibližně od června 1944 do května 1945). Věnuje se především letecké válce, odboji, partyzánskému hnutí a květnovému povstání.. Dostupné online.
- KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, Stříbrný, Jan. Ceský antifašismus a odboj. Praha : Naše vojsko, ČSPB, 1988. s. 319
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Jan Kozina na Wikimedia Commons
- Výsadek Jan Kozina na zasvobodu.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk