Habsburské Nizozemí bylo označováno za Španělské Nizozemí před válkou o španělské dědictví a za Rakouské Nizozemí po ní. Rozkládalo se zejména na území dnešní Belgie a zprvu také na území dnešního Nizozemska.

Skupina drobných států (17 různých provincií, které měly vlastní zákony a vlastní ústavu). Jižní provincie (Flandry, Brabantsko) byly výrobcem sukna, rolníci platili velké daně a dávky, což vzbuzovalo bouře a nevole. Severní provincie (Holland, Zeeland, Utrecht) se zabývaly lovem sleďů a obchodem s Pobaltím a s Ruskem, stavěly se zde lodě.

V čele skupiny států byl regent a později generální místodržitel. První regentkou byla Markéta Rakouská, dcera císaře Maxmiliána I. a teta císaře Karla V. Tato velmi vzdělaná a inteligentní žena, která vyrostla na francouzském dvoře a později žila ve Španělsku jako manželka následníka trůnu Jana, vytvořila po vzoru kastilské královny Isabely úřednickou vládu, jejíž členové byli vzdělanci a nikoli šlechtici.

Nizozemské provincie byly sjednoceny Karlem V. Po Francouzské revoluci byla nizozemská území pro Habsburky ztracena.

Sedmnáct provincií

• 1506–1507 Vilém z Croÿ, markýz z Aerschot
• 1507–1530 Markéta Habsburská, vévodkyně Savojská
• 1530–1555 Marie Rakouská, česká a uherská královna
• 1555–1559 Emanuel Filibert Savojský, savojský vévoda
• 1559–1567 Markéta Parmská, vévodkyně z Parmy
• 1567–1573 Fernando Álvarez de Toledo, vévoda z Alby
• 1573–1576 Luís Zúñiga y Requesens
• 1576–1578 Juan de Austria
• 1578–1581 Alexandr Farnese, vévoda z Parmy a Piacenzy

V roce 1581 se sjednocené provincie prohlásily republikou, nezávislou na Španělsku.

Španělské Nizozemí

• 1581–1592 Alexandr Farnese, vévoda z Parmy a Piacenzy
• 1592–1594 Petr Arnošt I., hrabě Mansfeld
• 1594–1595 Arnošt Habsburský, arcivévoda rakouský
• 1595–1596 Pedro Henriquez de Acevedo
• 1596–1598 Albrecht VII. Habsburský, arcivévoda Rakouský a arcibiskup toledský, jako místodržící
• 1598–1621 Albrecht VII. Habsburský, arcivévoda Rakouský, jako suverénní vládce
  • 1598–1621 Isabela Klára Evženie Španělská, španělská infantka (spoluvládkyně)
• 1621–1633 Isabela Klára Evženie Španělská, španělská infantka, jako místodržící
• 1633–1641 Ferdinand Španělský, kardinál, španělský infant
• 1641–1644 Francisco de Mello
• 1644–1647 Emmanuel de Moura Cortereal
• 1647–1656 Leopold Vilém Rakouský, arcivévoda rakouský
• 1656–1659 Juan José de Austria
• 1659–1664 Luis de Benavides Carillo
• 1664–1668 Francisco de Moura Cortereal
• 1668–1670 Íñigo Fernández de Velasco, vévoda z Feria
• 1670–1675 Juan Domingo de Zuñiga y Fonseca
• 1675–1677 Karel z Gurrea, vévoda z Villahermosy
• 1678–1682 Alexandr Farnese
• 1682–1685 Ota Jindřich Savojský
• 1685–1692 Francisco Antonio de Agurto
• 1692–1706 Maxmilián II. Emanuel, bavorský kurfiřt

• 1706–1714 byla území obsazena Anglií a severní částí Nizozemí

Smlouvou z roku 1714 připadla jižní území rakouské linii Habsburků.

Rakouské Nizozemí

• 1716–1724 Evžen Savojský, savojský princ
• 1724–1741 Marie Alžběta Habsburská, arcivévodkyně rakouská
• 1741–1744 Bedřich August hrabě Harach z Rohrau, hrabě z Harachu-Rohranu
• 1744–1780 Karel Alexandr Lotrinský, lotrinský princ
  • 1744–1744 Marie Anna Habsburská, arcivévodkyně rakouská (spoluregentka)
  • 1745–1748 Mořic Saský (francouzská okupace)
  • 1748–1749 Karel Josef Batthyány (úřadující generální guvernér)
• 1780–1781 Jiří Adam kníže ze Starhembergu
• 1781–1793 Albert Kazimír Sasko-Těšínský, vévoda Sasko-Těšínský
  • 1781–1793 Marie Kristýna Habsburská, arcivévodkyně rakouská (spoluregentka)
• 1793–1794 Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, arcivévoda rakouský

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nizozemští místodržitelé na Wikimedia Commons

Sedmnáct nizozemských provincií
	Artois • Brabant • Drenthe • Flandry • Frísko • Groningen • Geldern • Henegavsko • Holandsko • Limburk • Lucemburské hrabství, vévodství a velkovévodství • Mechelen • Namur • Overijssel • Utrecht • Zeeland • Zutphen
	Přidružená území
	Antverpy • Besançon • Breda • Burgundsko