A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
Šamanicha Nitraria schoberi s plody | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
Čeleď | šamanichovité (Nitrariaceae) Lindl. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d6/Peganum_harmala.jpg/260px-Peganum_harmala.jpg)
Šamanichovité (Nitrariaceae) je čeleď rostlin z řádu mýdelníkotvaré. Jsou to byliny až keře s jednoduchými, celistvými až hluboce členěnými listy a čtyř nebo pětičetnými, bílými nebo žlutými až žlutozelenými květy. Plodem je tobolka, bobule nebo peckovice. Čeleď zahrnuje 14 druhů ve 4 rodech. Je zastoupena s nerovnoměrnou četností v sušších oblastech všech kontinentů. V České republice se žádný zástupce nevyskytuje. V rámci Evropy roste ve Středomoří harmala stepní, ve východní či jihovýchodní Evropě jsou zastoupeny rody šamanicha a Tetradiclis.
Čeleď nemá velký hospodářský význam. Některé druhy jsou používány v tradiční medicíně. Harmala stepní slouží také jako halucinogen.
Popis
Zástupci čeledi šamanichovité jsou jednoleté či vytrvalé, poléhavé či vzpřímeně rostoucí byliny, polokeře a keře. Listy jsou střídavé, ve svazečcích nebo řidčeji vstřícné (rod Tetradiclis), celistvé až hluboce členěné v čárkovité úkrojky. Květy jsou většinou oboupohlavné, jednotlivé nebo v klasovitých či vijanovitých vrcholících. Kalich je vytrvalý, čtyř nebo pětičetný. Koruna je bílá, žlutá nebo žlutozelená, čtyř nebo pětičetná. Tyčinek je 4 nebo 15, výjimečně 10. Semeník je srostlý ze 2 až 6 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Blizny jsou sbíhavé. Plodem je tobolka, bobule nebo peckovice.[1][2][3]
-
Detail květenství Nitraria billardierei
-
Zralý plod harmaly stepní
Rozšíření a ekologie
Čeleď šamanichovité zahrnuje 14 druhů ve 4 rodech. Je s nestejnou četností zastoupena v suchých oblastech všech kontinentů (s výjimkou Antarktidy). Největší počet druhů se vyskytuje ve Střední Asii (9 druhů) a Jihozápadní Asii (8 druhů). V obou těchto oblastech jsou také zastoupeny všechny rody této čeledi. V evropské květeně je čeleď zastoupena 4 druhy. Porůznu ve Středomoří roste Peganum harmala, v jihovýchodní Evropě Nitraria schoberi, v jižním Rusku Nitraria komarovi a Tetradiclis tenella.[4] V Americe jsou šamanichovité zastoupeny jediným druhem, Peganum mexicanum, který se vyskytuje v jižních oblastech USA a Mexiku. Rovněž v Austrálii roste jediný druh, Nitraria bellardierei.[5]
Zástupci čeledi rostou ponejvíce na slaniskách a zasolených půdách v suchých, aridních oblastech. Šamanichy náležejí v tomto směru k nejodolnějším rostlinám a množství soli (chloridu sodného) v jejich sušině může dosáhnout až 14 %.[1][6]
Taxonomie
V klasických taxonomických systémech byly rody čeledi Nitrariaceae kladeny do blízkosti čeledi Zygophyllaceae v rámci samostatných čeledí Nitrariaceae a Peganaceae (Dahlgren), případně i Tetradiclidaceae (Tachtadžjan), nebo byly všechny spojovány do široce pojaté čeledi Zygophyllaceae (Cronquist). Výsledky molekulárních studií ukázaly, že čeledi Nitrariaceae a Zygophyllaceae si nejsou navzdory některým společným znakům (zejm. morfologie pylu, anatomie květů, embryologie a chemotaxonomie) bezprostředně příbuzné. V systému APG se dokonce ocitly v rozdílných řádech skupiny označované jako Rosids. Pojetí čeledi Nitrariaceae není dosud zcela ustálené. V systému APG IV je pojata široce a zahrnuje 4 rody. Naproti tomu např. v Kubitzkiho díle The families and genera of vascular plants je poukazováno na to, že rod Nitraria se od ostatních 3 rodů významně odlišuje a v předloženém systému je do čeledi Nitrariaceae je zařazen pouze tento rod, zatímco zbývající rody jsou odděleny do čeledi Tetradiclidaceae.[1][7]
Zástupci
Význam
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Peganum_harmala%3B_Kentau.jpg/220px-Peganum_harmala%3B_Kentau.jpg)
Hospodářský význam celé čeledi je nízký a spíše jen lokální. Jedlé plody šamanichy Nitraria schoberi a příbuzných druhů konzumují domorodci v Kaspické oblasti. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně. Harmala stepní je používána jako halucinogen a v tradiční medicíně. Rostlina je jedovatá.[9][10] Ze semen harmaly se připravuje červené barvivo, které je používáno k barvení tradičních tureckých fezů.[3]
Seznam rodů
Malacocarpus, Nitraria, Peganum, Tetradiclis[5][11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ LIU, Yingxin; ZHOU, Lihua. Flora of China: Nitrariaceae . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LIU, Yingxin; ZHOU, Lihua. Flora of China: Peganaceae . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea . Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Nitrariaceae . Naturalis Biodiversity Center, 2017 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-02. (anglicky)
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website . Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. : , 1919. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. : CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Tetradiclidaceae . Naturalis Biodiversity Center, 2017 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-02. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitrariaceae na Wikimedia Commons
Taxon Nitrariaceae ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk