Námořnictvo Turkmenistánu
Vlajka námořnictva Turkmenistánu
Země	Turkmenistán Turkmenistán
Vznik	1992 (součást pobřežní stráže) 2011 (vojenské námořnictvo)
Typ	vojenské námořnictvo
Velikost	2 korvety 8 raketových člunů 1 oceánská hlídková loď ~ 6 hlídkových člunů

Námořnictvo Turkmenistánu je jednou ze složek ozbrojených sil Turkmenistánu. Jedná se o malé námořnictvo zaměřené na hlídkování a ochranu přírodních zdrojů (ryby, ropa, zemní plyn atd.). Je nejmenším námořnictvem států na pobřeží Kaspického moře.^[1] Hlavní základnou námořnictva je Turkmenbaši.

Historie

Námořnictvo Turkmenistánu bylo založeno v roce 1992. Zpočátku nevlastnilo žádná plavidla. Později patrně provozovalo několik menších hlídkových člunů, pocházejících z SSSR a bylo součástí pohraniční stráže. Vzhledem k uzavřenosti země však nebylo o přesném složení námořnictva mnoho známo.^[2]

V průběhu let se rozvoj námořnictva dostal mezi hlavní vojenské priority Turkmenistánu, čemuž však dlouho bránil nedostatek financí. Potřeba posílení námořních sil vyplývala mimo jiné z nejasného statusu Kaspického moře, vedoucího ke sporům o lov ryb a těžbu nerostů okolními státy. Takové spory Turkmenistán vede například s Ázerbájdžánem.^[3]

Dne 30. května 2000 námořnictvo získalo bývalý americký kutr USCGC Point Jackson patřící ke třídě Point, který byl přejmenován na Merjin.^[3] V roce 2001 byly na Ukrajině zakoupeny hlídkové čluny projektu 1400 Gryf (v kódu NATO třída Zhuk) a Kalkan-M.^[3] V roce 2006 námořnictvo tvořilo cca 700 osob a pět hlídkových člunů operujících z malé základny Türkmenbaşy. Fakticky se jednalo spíše o pobřežní stráž. V roce 2009 námořnictvo posílily dva hlídkové čluny Projektu 12200 (třída Sobol) dodané z Ruska.^[3]

V roce 2010 tvořilo námořnictvo Turkmenistánu celkem 16 hlídkových lodí a 2000 osob. Ve stejném roce prezident Gurbanguly Berdimuhamedow oznámil záměr na přeměnu námořnictva Turkmenistánu jako součásti pohraniční stráže na samostatné vojenské námořnictvo schopné plnit omezené bojové operace.^[3] Plán zahrnoval zakoupení řady nových válečných lodí, založení námořního vojenského institutu, námořní akademie a rozvoj námořní základny Türkmenbaşy, zahrnující rovněž výstavbu loděnice Ufre Turkmenbashi. To vše do roku 2015.^[4][1] Samostatné námořnictvo Turkmenistánu tak bylo vytvořeno 10. října 2011 prezidentským dekretem.^[3]

V říjnu 2011 země obdržela dva raketové čluny Projektu 1241.8 (v kódu NATO třída Tarantul), v roce 2013 pak dva velké hlídkové čluny třídy Arkadag, postavené v Turecku na základě tamní třídy Tuzla.^[4] V roce 2012 pak byla objednána stavba osmi raketových člunů odvozených opět z třídy Tuzla.^[5]

Turecké loděnice postavily rovněž korvetu Deňiz Han (101), přijatou do služby v srpnu 2021.^[6]

Složení

Korvety

• Třída Turkmen
  • Deňiz Han (01)

• Projekt 1241.8^[3]
  • Edermen (828)
  • Gayratli (829)

Raketové čluny

• Třída Arkadag (8 ks)

Oceánské hlídkové lodě

• Merjin (ex- USCGC Point Jackson (WPB-82378))^[4]

Hlídkové lodě

• Třída Arkadag^[4]
  • Arkadag (SG 111)
  • Merdana (SG 113)

• Projekt 12200 (třída Sobol – 2 ks)^[4]
• Projekt 1400 Gryf (2 ks)^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Námořnictvo Turkmenistánu na Wikimedia Commons

Literatura

• PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.