A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| |||
---|---|---|---|
![]() Náměstí a Medvědí fontána | |||
Umístění | |||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 5 | ||
Čtvrť | Smíchov | ||
Poloha | 50°4′23,19″ s. š., 14°24′19″ v. d. | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | 14. říjen | ||
Starší názvy | do 1895 Václavské náměstí 1895–1920 Kostelní náměstí 1920–1940 náměstí 14. října 1940–1945 Stamicovo (Stamitzplatz) | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 480673 | ||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Náměstí 14. října (dříve Kostelní náměstí) se nachází v Praze 5 na Smíchově. Mezi jeho pamětihodnosti patří novorenesanční kostel sv. Václava s farou, barokní vila Portheimka, novorenesanční radnice, secesní tržnice (dnes v ní sídlí pobočka Městské knihovny) a Národní dům (zde proběhl 14. října 1918 pokus o vyhlášení socialistické Československé republiky rad).
Historie
Význam náměstí vzrostl po vystavění Palackého mostu a Palackého ulice (dnes Lidická) kolem roku 1880. Tehdy bylo náměstí vybráno jako nové reprezentační centrum tehdy ještě samostatné smíchovské obce. Jakubské náměstí (dnes Arbesovo) tak ztratilo svou dosavadní funkci a zůstalo především tržištěm.
Do roku 1895 se podle kostela náměstí nazývalo Václavské náměstí (asi od 80. let 19. století), v letech 1895–1920 to bylo Kostelní náměstí, od roku 1920 Náměstí 14. října; pouze v letech 1940–1945 neslo název Stamicovo náměstí (podle českého hudebníka Jana Václava Stamice).[1]
Významné objekty
Kostel sv. Václava
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b8/Sm%C3%ADchov_kostel_sv._V%C3%A1clava_%C4%8Delo.jpg/220px-Sm%C3%ADchov_kostel_sv._V%C3%A1clava_%C4%8Delo.jpg)
Novorenesanční bazilika sv. Václava byla postavena v letech 1881–1885 podle plánů Antonína Viktora Barvitia. Na výzdobě se podíleli například Čeněk Vosmík, František Sequens, Josef Matyáš Trenkwald, Ludvík Šimek a Maxmilián Pirner. Antonín Barvitius je rovněž autorem přilehlé fary. Roku 1928 byl smíchovský farní chrám povýšen na arciděkanství. Prvním arciděkanem se stal Jan Pauly.
Portheimka (Dienzenhoferův palác)
Letohrádek postavil Kilián Ignác Dienzenhofer v letech 1716–1721 pro sebe a svou rodinu. Výzdobu vytvořili Antonín Braun a Václav Vavřinec Reiner. Součástí letohrádku byla i barokní francouzská zahrada. Po Dienzenhoferově smrti získal letohrádek František Ferdinand Buquoy, který upravil zahradu v rokokovém stylu. Patrně koncem 18. století byla k letohrádku přistavěna dvě boční křídla. Roku 1815 zakoupili objekt podnikatelé Mojžíš a Leopold Porgesovi z Portheimu. Ti postavili na polovině zahrady továrnu na výrobu kartounu. V souvislosti se stavbou kostela sv. Václava došlo k parcelaci další části zahrady a ke zboření jižního křídla letohrádku. Letohrádek byl zestátněn v roce 1945
Porgeska
Majetkem Porgesů z Portheimu byl i klasicistní objekt zvaný Porgeska. Ten byl zbořen po roce 1949 v rámci terénních úprav náměstí.
Národní dům a ústřední tržnice
V roce 1905 byl vytyčen pozemek pro dvě secesní budovy ústřední tržnice a sousední Národní dům. Obě budovy a prostor mezi nimi projektoval architekt Alois Čenský.
Park
V prvním desetiletí 20. století, spolu s novou zástavbou, byla plocha náměstí parkově upravena. Byl vytvořen snížený parter. Parková plocha na západní straně byla rozšířená o zelený pás s dvojitým stromořadím lip stříbrných. Plocha parku je bez vyšších porostů, kolem odpočívadel jsou vysázeny keře pustorylu věncového, v rozích jsou pnoucí růže Ve středu parteru jsou květinové záhony. V roce 1951 bylo do parku před Národní dům přemístěno barokní dílo zvané Medvědí fontána od sochaře Jeronýma Kohla, původně vytvořené pro zahradu letního sídla Jana Jiřího Slavaty. V souvislosti s výstavbou linky B metra byla v 80. letech 20. století plocha nově upravena podle návrhu zahradního architekta Jana Šteflíčka.[2]
Galerie
-
Události roku 1989
-
Medvědí fontána
-
Medvědí fontána Neptun
-
Budova smíchovské radnice
-
Graffiti zobrazující Einsteina
Odkazy
Reference
- ↑ Lašťovka, Ledvinka (1997), s. 567
- ↑ PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena. Pražské zahrady a parky. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000. 384 s. ISBN 80-902910-0-7. S. 330–331.
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 567.
Externí odkazy
Galerie Náměstí 14. října na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměstí 14. října na Wikimedia Commons
- historická fotografie Český svět, 26.07.1912
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk