A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ponte Morandi | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Itálie |
Město | Janov |
Komunikace | Dálnice A10 a evropská silnice E80 |
Přes | Železniční trať Turín–Janov |
Řeka | Polcevera |
Správce | Autostrade per l'Italia |
Architekt | Riccardo Morandi |
Otevřen | 4. září 1967 |
Uzavřen | 14. srpen 2018 (zhroucení) |
Souřadnice | 44°25′33″ s. š., 8°53′20″ v. d. |
Parametry | |
Typ | zavěšený most |
Materiál | železobeton a předpjatý beton |
Délka | 1182 m |
Výška | 90 m |
Max. rozpětí | 208 m |
Mapa | |
Další data | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ponte Morandi (česky doslova Morandiho most), viadotto Polcevera či ponte delle Condotte byl dálniční zavěšený betonový most přes údolí řeky Polcevera ve městě Janově v Ligurii v severozápadní Itálii. Nebyl pojmenovaný, neoficiálně byl označován podle řeky Polcevera, podle investorské vodovodní společnosti nebo podle svého architekta, Riccarda Morandiho. Vedla přes něj dálnice A10. Most vedl přes řeku, nákupní centra, továrny, obytné domy a železniční trať. Betonový zavěšený most sloužil od roku 1967 až do 14. srpna 2018, kdy se při prudkých deštích a bouři za provozu část mostu zřítila. Zřícení si vyžádalo nejméně 43 mrtvých.[1] Zbylé části mostu byly strženy odstřelením 28. června 2019.
Historie
Most byl vybudován v letech 1963–1967 italskou společností Società Italiana per Condotte d’Acqua. Stavba měla celkovou délku 1102 metrů, mostovka byla umístěna ve výšce 45 m nad terénem. Most byl zavěšen na třech betonových pilířích, které dosahovaly výšky 90 m. Nejdelší mostní pole měřilo celkem 210 metrů. Most byl ve své době unikátní konstrukce.[2] Váhu mostu přenášely především jednotlivé pilíře, které měly tvar písmene V; lana byla zavěšena jen na několika místech. Ve své době se tato konstrukce ukázala být méně ekonomickým řešením než klasické zavěšené mosty, a proto byla realizována jen v několika málo případech (rovněž také i u mostu Generála Rafaela Urdanety ve Venezuele).
Most byl slavnostně otevřen dne 4. září 1967 za přítomnosti prezidenta Itálie Giuseppeho Saragata.
Mezi roky 2016–2017 prošel most částečnou rekonstrukcí.
Zhroucení
Ke zhroucení mostu došlo náhle v dopoledních hodinách dne 14. srpna 2018. Možným vysvětlením náhlého kolapsu je koroze taženého závěsu, ke které mohlo dojít po degradaci betonové krycí vrstvy. Zřícení mohl napomoci i silný déšť, vítr a blesk, který údajně zasáhl jeden z pilířů mostu. Zřítila se pouze část mostu s jedním pilířem; trosky dopadly do prostoru trati Janov–Turín a do okolních skladišť. Po neštěstí bylo potvrzeno 43 obětí pádu.
Budovy bezprostředně pod mostem byly okamžitě po pádu evakuovány a nakonec i strženy v rámci projektu výstavby nového mostu.[3] Spousta lidí (hlavně z ulice Via Enrico Porro) přišla o své domovy.
Dne 28. června 2019 v 9:37 byl odstřelen pyrotechniky zbytek mostu. Akci provázela bezpečnostní opatření. Na 3,5 tisíce obyvatel muselo kvůli odstřelu dočasně opustit domovy a v minutách před odstřelem zněly ve městě sirény. Řízenou demolici sledovali na místě přihlížející včetně členů vlády a vysílala ji také italská televize. Úspěšný odstřel ocenili přihlížející potleskem. Velký oblak prachu kropila vodní děla. Po odstřelu byla kontrolována statika přilehlých domů.[3]
Nový most
Na místě původního Morandiho mostu začal ihned po pádu vznikat nový projekt místního rodáka, slavného architekta Renza Piana. Ten navrhl nový most zdarma a toto dílo z oceli připomíná tvar lodi. V noci most svítí pomocí elektřiny, kterou most vytváří pomocí solárních panelů.[3] Stavba nového mostu začala koncem srpna 2019 a dokončena byla 3. srpna 2020.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ponte Morandi na anglické Wikipedii.
- ↑ https://www.seznamzpravy.cz/clanek/padal-jsem-10-metru-a-pak-narazil-na-beton-prezivsi-popisuje-kolaps-janovskeho-kolosu-53946
- ↑ Článek na portálu The Guardian.com (anglicky)
- ↑ a b c ČTK. Poslední dějství katastrofy janovského mostu: pyrotechnici odstřelili zbylé pilíře. E15.cz . 2019-06-28 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ponte Morandi na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk