A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Titul mistr v minulosti označoval vyšší nebo nejvyšší stupeň hodnosti v profesní kariéře, a to především majitele a vedoucího řemeslnické dílny. Základní součástí této funkce bylo vždy také pedagogické vedení učňů. V tomto významu se už ve středověku titul mistr rozšířil dále, jak u akademiků ve vzdělávacích institucích (univerzita), tak v řeholních komunitách (např. dominikán Mistr Eckhart nebo novicmistři v klášterech benediktinů) a zejména v rytířských řádech (mistři a velmistři např. Řádu německých rytířů).
V současnosti titul znamená vedoucího řemeslnického kolektivu, vedoucího dalších, například uměleckých kolektivů (koncertní mistr), je sportovním titulem a má i další přenesené významy.
Historie
Ve středověku a raném novověku byl mistr též majitelem řemeslnické dílny. Ve většině městských řemesel musel být organizován v cechu. K založení či převzetí řemeslnické dílny musel mistr složit mistrovské zkoušky a zaplatit příspěvek do cechovní poklady. Mistr byl též odpovědný za školení učňů.
Ve středověku bylo ovšem použití slova širší než dnes. Slovo mistr, latinsky magister bylo též označením vysokoškolského učitele (titul se psal před jméno, např. mistr Klaret, mistr Jan Hus nebo zkratkou M. Jan Hus, což byl rektor Karlovy univerzity). Dnes se používá pro vysokoškolský titul latinská podoba „magistr“.
Současnost
Současné použití titulu je značně různorodé a dosti nepřehledné. V různých podobách přitom vychází z původního použití slova.
Obecné užití slova
Obecně slovo mistr označuje jakéhokoliv člověka, jenž dosáhl mimořádné zručnosti či dokonalosti (nebo se k ní blíží) v nějakém oboru lidské činnosti respektive mistrovství ve svém oboru (a to zpravidla bez ohledu na jeho formální vzdělání, funkční zařazení či jeho společenské postavení). Ženskou variantou tohoto slova je buďto mistrová (obvykle v případě povolání či řemesla) nebo mistryně (nejčastěji v případě sportu či umění).
Řemeslo, učňovské školství
Dnes tento titul označuje vedoucího řemeslnického kolektivu, vedoucího řemeslnické dílny nebo pedagoga v učňovském školství. Původní význam slova se v tomto případě v podstatě rozdvojil na dvě samostatné, i když podobné funkce.
Svobodní zednáři
Od středověkých kameníků a stavitelů katedrál se odvozuje označení mistr v lóžích svobodných zednářů ve dvojím smyslu: a) jako třetí stupeň členství (po učni a tovaryšovi) a b) jako stoliční mistr nebo mistr lóže, což je jeden z mistrů zvolený na funkční období do čela lóže. Velký mistr stojí v čele vyššího útvaru sdružujícího lóže, který se označuje obvykle jako velká lóže nebo velký orient.
Umění
V uměleckých kolektivech je slovo mistr používáno jako oficiálního titulu i jako zdvořilostního, čestného oslovení (v těchto případech se slovo zapisuje s velkým písmenem na začátku: „…děkuji Vám, Mistře“), které nemá oficiální podobu a charakter.
Součástí oficiálního titulu označujícího funkci je titul, taneční mistr, koncertní mistr (např. koncertní mistr České filharmonie), atp.
Jako zdvořilostního, čestného oslovení je dnes slovo mistr používáno k titulování herců a hudebníků atp. Ve výtvarném umění či v hudbě také běžné používáme sousloví umění starých mistrů. V tomto smyslu je slovo užíváno i jako součást označení významných anonymních umělců (Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr třeboňského oltáře)
Doprava
Souslovím lodní mistr (neboli loďmistr) označujeme starší funkci dnes již méně užívanou v námořní dopravě (např. na plachetnicích). Jednalo se o kvalifikovaného pracovníka zodpovídajícího za technický stav plavidla, dnes bychom asi takovouto funkci označovali jako vedoucího lodní údržby či hlavního údržbáře.
Obdobně v železniční dopravě traťmistr a vozmistr, v oblasti pozemních komunikací cestmistr.
Divadlo
Souslovím jevištní mistr označujeme odpovědného vedoucího provozu divadelní techniky.
Sport
Obecně je slovo užíváno jako synonymum slova šampion, tj. vítěz nějaké sportovní soutěže.
Soutěžní sportovní titul
- mistr světa
- mistr Evropy
- mistr republiky
- šachový velmistr či mistr
Název sportovní soutěže
- liga mistrů – např. soutěž mistrovských celků z jednotlivých zemí v kopané
Oficiální sportovní titul
- mistr sportu – nižší titul
- zasloužilý mistr sportu – vyšší titul
Odvozená slova
- garážmistr
- hofmistr
- kolmistr
- loďmistr (lodní mistr – bocman)
- mincmistr
- novicmistr – učitel (vychovatel) noviců v mnišském klášteře
- poštmistr
- purkmistr
- rotmistr
- rytmistr
- sbormistr – umělecký vedoucí pěveckého sboru
- strojmistr – železniční zaměstnanec
- střelmistr – vedoucí trhacích prací v dolech, lomech apod.
- traťmistr – železniční zaměstnanec kontrolující a opravující železniční trať
- vicemistr – ve sportu druhý v pořadí
- zbrojmistr
Lidová slovesnost
- mistr světa amoleta (lidové rčení mírně pejorativní povahy)
- majstrštyk (z německého das Meisterstück') – zlidovělé označení pro mistrovský kousek, mistrovské dílo
- majstrovat někoho – pejorativní označení osoby, která chce poučovat
Příjmení
- Lumír Mistr (* 1969) – československý fotbalista
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mistr na Wikimedia Commons
Téma Mistr ve Wikicitátech
Slovníkové heslo mistr ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk