A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Meziplodiny představují plodiny, které lze využít k vytvoření vegetačního pokryvu půdy během meziporostního období, zohledňujících jejich biologické vlastnosti. Hlavním cílem pěstování meziplodin je podpora jak mimoprodukčních, tak produkčních funkcí v rámci zemědělství. Je důležité zdůraznit, že mimoprodukční a produkční aspekty meziplodin nelze striktně oddělit, ačkoliv jejich vzájemné propojení má zásadní význam.
Mimoprodukční funkce meziplodin mohou být především vnímány v kontextu zachování a ochrany přírodních zdrojů a mohou sloužit jako prostředek k stabilizaci toků energie a hmoty v krajině. Naopak produkční funkce jsou spojeny s integrovanými systémy hospodaření na orné půdě, které se zaměřují na efektivní využívání přírodních podmínek a vstupů energie. Tímto způsobem se snaží dosáhnout požadovaných výnosů a kvality rostlinných produktů při optimalizaci přidaných energetických vstupů.[1]
Ekologický přínos
Plodiny pěstované v meziporostním období hrají klíčovou roli ve fixaci oxidu uhličitého a vytvářejí organické látky v procesu fotosyntézy. Tímto způsobem přispívají nejen k udržení koloběhu uhlíku, minerálních látek a vody v agro-ekosystémech, ale také plní významnou úlohu v době, kdy by půda nebyla oseta žádnou plodinou nebo během vegetace, kdy doplňují rostlinný pokryv.
Centrálním prvkem funkcí meziplodin v systémech hospodaření na orné půdě je produkce biomasy. Tato produkce je ovlivňována kvalitativními a kvantitativními procesy v rostlinách, které závisí na abiotických a biotických podmínkách prostředí. Celková produkce nadzemní a podzemní biomasy meziplodin pak ovlivňuje efektivitu využití slunečního záření, schopnost fixace živin, vláhové nároky a další faktory, což má vliv na mimoprodukční a produkční funkce zemědělství.
Funkce meziplodin lze chápat v širším rámci, zahrnujícím zvýšení využití slunečního záření, stabilizaci energetické bilance v zemědělství, podporu produktivního výparu a ochlazování krajiny, obohacení půdy o organickou hmotu, omezení eroze půdy, regulaci plevelných společenstev, omezování šíření chorob a škůdců, a celkovou podporu ekosystémové rozmanitosti a krajinotvorných funkcí.
Biologická Diverzita a Půdní Ochrana
Meziplodiny jsou klíčovým nástrojem pro podporu biologické rozmanitosti v agro-ekosystémech. Při správném výběru mohou tyto rostliny přinášet různorodost do plodinových postupů a poskytovat životní prostředí pro prospěšné organismy, jako jsou přirození predátoři škůdců. Kromě toho meziplodiny chrání půdu před erozí, snižují větrnou i vodní erozi a přispívají k udržitelnějšímu zacházení s půdou.
Optimalizace Nutričních Cyklů
Využití meziplodin přispívá k optimalizaci nutričních cyklů v půdě. Tyto rostliny mají schopnost akumulovat a fixovat živiny, což zlepšuje dostupnost živin pro následující plodiny. Tím se snižuje potřeba umělých hnojiv a zvyšuje se efektivnost využívání půdních zdrojů.
Biomasa a Energetická Efektivita
Jeden z klíčových cílů pěstování meziplodin spočívá v produkci biomasy. Nadzemní i podzemní biomasa těchto rostlin mohou být většinou ponechány na pozemku, přičemž pozitivně ovlivňují energetickou bilanci celého systému. V případech, kdy se nadzemní biomasa využívá (například jako krmivo nebo surovina pro energetickou produkci), přináší další ekonomický rozměr.
Zlepšení Kvality Půdy a Ochrana Přírodních Zdrojů
Meziplodiny hrají významnou roli při zlepšování struktury půdy a dodávání organické hmoty. Tím se zvyšuje retence vody, snižuje se riziko eroze a vytváří se zdravější prostředí pro mikroorganismy. Současně přispívají k ochraně přírodních zdrojů, například snižováním rizika vyplavování živin a ochranou podzemních vod.
Agrotechnické Postupy
Pro optimální využití meziplodin je klíčové zvolit vhodné druhy a implementovat agrotechnické postupy. Patří sem včasné založení porostů, správné zpracování půdy, volba odrůd vhodných pro specifické podmínky a eliminace inhibičních faktorů. Agrotechnická opatření tak hrají klíčovou roli v dosažení maximální produkce biomasy a optimálních ekologických výsledků.
Rozdělení meziplodin podle založení porostu
Meziplodiny, pěstované v rámci systémů hospodaření na půdě, nabízejí širokou škálu pěstitelských cílů, které jsou především určeny termínem založení porostů a délkou jejich setrvání na pozemku. Ačkoliv existují různé pohledy na jejich členění vzhledem k funkcím, které plní na orné půdě, pro zjednodušení je vhodné jejich rozdělení podle termínu založení porostů s ohledem na možné pěstitelské cíle.
Podsevové meziplodiny
Tyto plodiny se vysévají do existujících porostů, buď na podzim nebo na jaře, a hrají významnou roli ve vyrovnávání pěstitelských cyklů. Jejich hlavní funkcí spočívá v regulaci zaplevelení během vegetace a následné ochraně půdy před erozí. Podsevy mohou také přispívat k obohacení půdy o organickou hmotu a zlepšení jejích vlastností. Díky své schopnosti konkurovat plevelům a poskytovat dočasný vegetační kryt, představují podsevy udržitelný přístup k zachování úrodnosti půdy a optimalizaci výnosů zemědělských plodin. Podsevové meziplodiny lze využít pro výsevy do plodin s úzkými řádky nebo do širokořádkových plodin. Při výběru druhu meziplodiny pro podsev je klíčové zohlednit specifické potřeby dané plodiny, půdní podmínky a klimatické faktory.
Letní meziplodiny
Zájem o tuto skupinu meziplodin mírně klesá, hlavním důvodem je jejich výnosová nejistota při krmném využití a malá konkurence schopnost v souvislosti s hlavní plodinou.
Strniskové meziplodiny
Strniskové meziplodiny lze v rámci České republiky považovat v současné době za nejčastěji využívané.[1] Hlavním důvodem je jejich nenáročnost na pěstování. Jejich uplatnění je také spojeno se zvyšováním výskytu obilovin v osevních postupech a strniskové plodiny jsou tudíž praktikovány jako přerušovače obilných sledů. Jejich produkční využití je okrajově pro zelené krmení ale častěji se využívají spíše jako hnojení. V rámci půdoochranných technologií se dále pěstují vymrzající a nevymrzající typy strniskových meziplodin.
Ozimé meziplodiny
Hlavním cílem pěstování ozimých meziplodin je produkce píce na počátku jara a časného léta. Podobně jako u letních meziplodin mají nižší výnos biomasy a proto jsou v konvenčních systémech vytlačovány silážní kukuřicí. S jejich uplatňováním se nejčastěji setkáváme v ekologických zemědělských postupech kde působí jako zlepšující plodiny pro jejich odplevelující a fytosanitární účinek. Jsou také významné pro produkci objemných krmiv. Jako ozimé meziplodiny se dají použít zejména žito seté, ozimá pšenice a tritikale. Dále také brukvovité plodiny: řepice ozimá, krmná kapusta a vodnice. Z trav se jedná o jílek mnohokvětý a zástupce jetelovin či luskovin.
Reference
- ↑ a b BRANT, Václav. Meziplodiny. České Budějovice: Kurent, 2008. ISBN 978-80-87111-10-9.
Literatura
BRANT, V. a kolektiv. Meziplodiny. České Budějovice: Kurent, 2008. ISBN 978-80-87111-10-9.
VANDERMEER, John H. The Ecology of Intercropping. : Cambridge University Press 254 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-34689-4. (anglicky) Google-Books-ID: CvyyTVq_o70C.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk