A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Inserciomamifers.jpg/220px-Inserciomamifers.jpg)
Messinská salinitní krize je označení pro událost, k níž došlo na konci miocénu, zhruba před pěti až šesti miliony let. V důsledku pohybu litosférických desek došlo k přehrazení Gibraltarského průlivu a Středozemní moře se stalo uzavřenou vodní plochou. V tehdejším velmi teplém a suchém klimatu byl výpar vyšší než přítok vody z řek a moře začalo vysychat. Postupně se středozemní pánev stala pouští ležící až tři kilometry pod hladinou světového oceánu, v níž se zachovalo pouze několik izolovaných jezer, pro která se používá označení Lago Mare. Koncentrace soli ve vodě byla tak vysoká, že neumožňovala život žádných vyšších organismů. Podoba této krajiny bývá srovnávána s okolím Mrtvého moře nebo jezera Assal.[1]
Historie teorie
Jako první přišel s teorií o messinské salinitní krizi švýcarský geolog Karl Mayer-Eymar, který si při vykopávkách v okolí Messiny všiml mimořádně silné vrstvy solných sedimentů a sádrovce odpovídající období pozdního miocénu.
Ukončení krize
Krize skončila asi před 5,3 miliony let, kdy se podle teorie protrhla pevninská hráz v oblasti Gibraltaru a do kotliny začaly proudit vody Atlantiku („zancleánská potopa“). Na základě počítačových modelů se odhaduje, že v prvních měsících až dvou letech stoupala mořská hladina až o deset metrů denně a voda tekla rychlostí až 300 km/h. Podle jiných teorií trvalo tisíce let, než se hladiny obou moří zcela vyrovnaly.[2][3]
V kultuře
Ve dvacátých letech 20. století přišel německý architekt Herman Sörgel s plánem nazvaným Atlantropa, který spočíval v postavení přehrady mezi Středozemním mořem a Atlantikem. Vypouštěná voda by poháněla hydroelektrárnu a velké plochy země odkryté poklesem hladiny Středozemního moře by se daly kolonizovat, což by vyřešilo problém přelidněné Evropy.[4]
Wolfgang Jeschke umístil část děje svého vědeckofantastického románu Poslední den stvoření do období messinské krize.
Událostmi messinské salinitní krize a zancleánské potopy je inspirován díl Time komiksu xkcd.[5]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messinská salinitní krize na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ http://www.livescience.com/42115-giant-salt-crisis-explained.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.sbs.com.au . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-20.
- ↑ http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/8404363.stm - Ancient Mediterranean flood mystery solved
- ↑ http://www.cabinetmagazine.org/issues/10/atlantropa.php
- ↑ https://www.wired.com/2013/08/xkcd-time-comic
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk