Marijci - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Marijci
	Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El.
Populace
	613 000
Ruská federace	604 298 (2002)
Kazachstán	5 000 (1999)
Ukrajina	4 130 (2001)
Jazyk(y)
	Ruština, Marijština
Náboženství
	Pravoslavná církev, pohanství

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.^[3]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.^[4]
Také se však setkáme s původním pohanským náboženstvím - Čimarii jüla - jde o polyteistický systém, z něhož později vzešel i výše popsaný synkretismus.^[5]

Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (kognát finského slova jumala znamenající „Bůh“)^[6] či Oš Poro Kugu Jumo – Velký dobrý bílý Bůh.^[5]

Většinu marijských náboženských společenství sdružuje hnutí Marij Jumyjúla.^[5]

Významní Marijci

Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
Ivan Kyrlija — básník a herec
Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marijska
Valentin Kolumb — básník
Ivan Palantaj — hudební skladatel
Oleg Taktarov — zápasník a herec
Sergej Čavajn — básník a dramaturg
Andrej Ešpaj — hudební skladatel
Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf

Odkazy

Reference

↑ Etnické skupiny Ruské federace - 2002. www.perepis2002.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-02.
↑ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.
↑ Jazyky Evropy - Volžské jazyky
↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
↑ ^a ^b ^c HAVELKA, Ondřej: Cesta regionem Idel-Ural: historie, politika, náboženství : Náboženský infoservis, 13. 10. 2023
↑ Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine. - výprava k jezeru Světlojar

Literatura

HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.
ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marijci na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čeremisové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Marijci
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Etnické skupiny Ruské federace - 2002. www.perepis2002.ru . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-02.

[2] Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.

[3] Jazyky Evropy - Volžské jazyky

[4] Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397

[Dingir-5] HAVELKA, Ondřej: Cesta regionem Idel-Ural: historie, politika, náboženství : Náboženský infoservis, 13. 10. 2023

[6] Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine. - výprava k jezeru Světlojar

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]