A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Makedonie Μακεδονία | |
---|---|
![]() Bílá věž v Soluni | |
Hymna: Μακεδονία ξακουστή (Makedonia xakousti) | |
Geografie | |
Hlavní město | Tesalonika (Soluň) neoficiálně |
Souřadnice | 40°45′ s. š., 22°53′59″ v. d. |
Rozloha | 34 177 km² |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 382 857 |
Hustota zalidnění | 69,7 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nadřazený celek | ![]() |
Vznik | 1913 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonia), resp. Řecká Makedonie, Egejská Makedonie nebo také Jižní Makedonie je největší a druhá nejvíce zalidněná oblast Řecka. Největším městem a dnes již pouze neoficiální metropolí řecké Makedonie je Soluň (Thessaloniki, Salonika). Část řecké Makedonie, poloostrov Athos, je považována řeckou ústavou za autonomní republiku. Většina obyvatelstva řecké Makedonie (98 %) je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve.
Je to nejvýnosnější zemědělské území Řecka, neboť zahrnuje řadu nížin s vysušenými bažinami přeměněnými na úrodnou půdu a má relativně dost vláhy.
Etymologie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Vergina_Sun.svg/100px-Vergina_Sun.svg.png)
Existují tři teorie pro původ názvu Makedonie. Podle Hérodota byli Makednoí jedním z dórských kmenů. Jméno pravděpodobně pochází z dórského adjektiva μακεδνός makednos, tj. “vysoký”, protože Makedonci a jejich předci byli považováni za vysoké lidi. Adjektivum použil i Homér v Odyssei (7.105f), když popisoval vysoký topolový strom, Aristofanés ve své komedii Ptáci jím popisoval zeď postavenou ve fiktivním městě.
Geografie
Území se prostírá na severu Řecka, mezi Egejským mořem a Albánií, Severní Makedonií a Bulharskem. Z dalších řeckých oblastí sousedí na západě s Epirem, na jihu s Thesálií a na východě s Thrákií. Její západní hranici tvoří pohoří Grammos a Pindos, na jihu ji vymezuje masiv Olympu (nejvyšší hora oblasti a celého Řecka) a na východě zhruba řeka Mesta. Kromě ní zde protékají další velké řeky Aliakmon, Vardar (Axios) a Struma (Strymon), všechny ústící do Egejského moře. V Makedonii se také nachází většina velkých řeckých jezer.
Ve střední části oblasti, mezi městy Veria, Janica a Soluň, se nachází Středomakedonská rovina, největší řecká nížina. Další větší nížina (Serreská) se nachází na východě podél řeky Strumy. Dále je zde několik rozsáhlých náhorních plošin.
Makedonské pobřeží je poměrně členité a dlouhé, a to zejména díky poloostrovu Chalkidiki, z nějž ještě vybíhají další tři menší protáhlé poloostrovy („prsty“) – Kassandra, Sithonia a Athos. Chalkidiki je na západě omýváno Thermejským neboli Soluňským zálivem a na východě Strymonským zálivem.
K oblasti náleží také ostrov Thasos, vzdálený asi 7 km od pevniny.
Významná místa
Chalkidiki je charakteristický poloostrov ve tvaru ruky se třemi prsty, známý nádhernými plážemi a průzračným mořem. Je velmi hornatý, přesto se proslavil vínem Chardonnay a produkcí medu. Nejvýchodnější „prst“ Athos je tvořen pohořím Agion Oros („Svatá hora“) s nejvyšší horou Athos (2033 m). Je dostupný prakticky jen po moři a prostírá se na něm uzavřená mnišská republika Athos.
Olymp je nejvyšší pohoří Řecka, ve starověkém Řecku považované za posvátné sídlo bohů, kam mají smrtelníci zakázáno vstoupit. Vrcholná partie je tvořena sedmi vrcholy, nejvyšším je Mytikas (2917 m). Masiv se zvedá přímo od moře, vrcholové partie jsou jen asi 15 km od břehu. Pohoří Olympos je také nejstarším řeckým národním parkem.
Olympská riviéra (Pieria) je velmi navštěvovaná oblast pobřeží od ústí řeky Aliakmon po řeku Pinios (už v Thesálii). Pobřeží je součástí Soluňského zálivu a má dlouhé a široké pláže, klidné moře a pozvolna se svažující dno.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Map_Macedonia_336_BC-fr.svg/180px-Map_Macedonia_336_BC-fr.svg.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/MacedonEmpire.jpg/240px-MacedonEmpire.jpg)
- Makedonie (království)
- Alexandr Veliký
- Filip II.
- Nástup Makedonie
- Makedonské války
- Makedonie (provincie)
- Makedonie (region)
- Byzantská říše
- Basileios I. Makedonec
Správní členění
Oblast pokrývají 3 správní kraje: od západu Západní Makedonie, Střední Makedonie a (částečně) Východní Makedonie a Thrákie, v jejichž rámci zahrnuje 13 prefektur:
![Prefektury v Řecku, které jsou součástí historické Makedonie](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Macedonia_greece_prefectures.png/300px-Macedonia_greece_prefectures.png)
- Západní Makedonie (hl. m. Kozani)
- Střední Makedonie (hl. m. Soluň)
- 5.Pélla (hl. m. Edessa)
- 6.Imathia (Veria)
- 7.Pieria (Katerini)
- 8.Kilkís
- 9.Soluň
- 10.Chalkidiki (Polygyros)
- 11.Sérres
- Východní Makedonie a Thrákie (hl. m. Komotini – mimo území Makedonie)
Řecká Makedonie zahrnuje větší část historické Makedonie, její zbytek je součástí dnešní Severní Makedonie a bulharské Pirinské Makedonie.
Největší města oblasti | |
1. Soluň | 773,180 |
2. Kavala | 63,774 |
3. Serres | 56,145 |
4. Katerini | 55,721 |
5. Drama | 55,632 |
6. Kozani | 47,451 |
7. Veria | 47,411 |
8. Ptolemaida | 32,775 |
9. Giannitsa | 26.296 |
10. Edessa | 25,619 |
11. Kilkis | 24,812 |
12. Naoussa | 19,870 |
13. Nea Moudania | 17,032 |
14. Florina | 16,711 |
15. Kastoria | 16,218 |
16. Grevena | 15,481 |
17. Alexandria | 13,229 |
18. Polygyros | 10,271 |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Makedonie na Wikimedia Commons
- Řecká Makedonie
- Historie Makedonie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk