Měšťanský pivovar
Měšťanský pivovar
Účel stavby
pivovar, nyní víceúčelové kulturní centrum
Základní informace
Výstavba	16. století
Přestavba	1953, 2014, 2018
Stavebník	právováreční měšťané
Současný majitel	Město Kroměříž
Poloha
Adresa	Prusinovského 114/2, Kroměříž, Česko Česko
Ulice	Prusinovského
Souřadnice	49°17′51,14″ s. š., 17°23′36,49″ v. d.
Měšťanský pivovar
Další informace
Rejstříkové číslo památky	32221/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	https://www.dk-kromeriz.cz/24802-stary-pivovar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšťanský pivovar (někdy zvaný Starý pivovar) je budova se dvěma křídly navazující na objekt radnice v Prusinovského ulici v Kroměříži. Prusinovského ulice byla pojmenována po biskupovi Vilému Prusinovském z Víckova, který vydal pro měšťanský pivovar várečný a výčepní řád, tak aby nekonkuroval pivovaru biskupskému.^[1] Ten stával na sladovnickém předměstí (původně sladovny měšťanských nákladnických domů umístěných vně města kvůli manipulaci s otevřeným ohněm, později sladovna biskupského pivovaru) za Mlýnskou branou, kde se nacházelo hospodářské zázemí Arcibiskupského zámku a biskupská mincovna.^[2] Pivovar využíval sklepy s lednicemi za městskými hradbami pod nynější budovou Nadsklepí.

Popis objektu

Pivovar tvoří hlavní dvoupatrová budova, doplněná navazujícím příčným křídlem, které zabíhá hluboko do nitra domovního bloku. V jeho zakončení, které mírně předstupuje před uliční čáru, je vloženo točité schodiště do vyšších pater. Dům s pravidelným rastrem obdélníkových oken postrádá z vnějšího pohledu jakékoliv architektonické členění. Vnitřní dvůr je z Prusinovského ulice přístupný průjezdem s prostým kruhovým portálem. Dvorní fasády z části zakrývá vnější dvojité barokní schodiště. Pozoruhodným prvkem v místě styku obou křídel budovy je i vysoký stupňovitý štít, který snad může být ještě renesančního původu. Celý objekt je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 32221/7-6009.^[3]

Historie

Budova pivovaru právovárečných měšťanů vznikla koncem 16. století, i když právo vařiti pivo je v Kroměříži zhruba tak staré jako je město samo. V letech 1540-1567 se v Kroměříži setkáváme s osmi nákladnickými domy, které měly právo na vlastních pánvích vařit pivo a dodávat je šenkovním domům, to je většině domů na náměstí a v přilehlých ulicích. Právovárečníci si uvědomili, že roztroušené domácí pivovárky nejsou hospodárné. Proto se sdružili a vybudovali rozsáhlý pivovarský komplex se stejně prostorným vnitřním dvorem vedle budovy radnice. Později si ho přivlastnilo město a vařilo v něm pivo ještě na počátku 20. století.^[2] Proto se také Prusinovského ulice až do roku 1911 jmenovala Pivovarská.^[1] Pivovar s maximálním výstavem 14 000 hl byl zrušen v roce 1925.^[4] Po ukončení provozu pivovaru renesanční budova s krásně klenutými stropy, pomalu pustla, v přízemí byla řada krámků, ve dvoře bylo uhelné skladiště. V roce 1953 byla budova renovována podle návrhu architekta Václava Capouška na společenské centrum se sálem. Výzdobu sálu provedl akademický malíř Vladimír Škranc (1922-1999), na jehož domě na Riegrově náměstí je umístěna pamětní deska, a který je pohřbený na kroměřížském hřbitově.^[2]

Současnost

Dne 25. září 2014 byla v budově otevřena stálá Expozice Karla Kryla, která představuje kroměřížského rodáka, básníka a písničkáře jako významnou a nejednoduchou osobnost české kultury pomocí metaforické instalace architekta Jana Konečného.^[5] V roce 2018 proběhla další rekonstrukce objektu v hodnotě cca 20 milionů korun.^[6] V části přízemí vedle budovy radnice provozuje Knihovna Kroměřížska Turistické informační centrum.^[7] V budově působí i ochotnický Divadelní spolek Kroměříž.^[8]

Odkazy

Reference

Literatura

• PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
• PERŮTKA, Marek (editor). UMĚLECKE PAMÁTKY KROMĚŘÍŽE - průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-5248-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšťanský pivovar na Wikimedia Commons