A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Máta klasnatá (Mentha spicata) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Rod | máta (Mentha) |
Binomické jméno | |
Mentha spicata L., 1753 | |
Poddruhy vyskytující se v ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Máta klasnatá (Mentha spicata, anglicky spearmint) je jeden z vytrvalých druhů rodu máta, statná bylina charakteristická vysokým obsahem silic.
Rozšíření
Druh vyrůstá v mírném podnebném pásu téměř v celé Evropě, Asii, Africe, Severní i Jižní Americe i v Austrálii včetně Nového Zélandu. Do mnoha oblastí se dostal lidským přičiněním, byl tam přivezen a pěstován pro své aromatické listy nebo jako okrasná rostlina a postupně z určených pozemků unikal do volné přírody a nemaje přirozených nepřátel se úspěšně rozšířil.
Rostliny vyžadují vlhkou, hlubokou, hlinitou, slabě kyselou až mírně zásaditou půdu. Vyrůstají často na naplaveninách okolo vodních toků, v rákosinách na březích rybníků, jezer nebo močálů jakož i na zavlhlých zahradách, polích, loukách i pastvinách a okolo vlhčích polních i lesních cest.[3][4]
Popis
Vytrvalá rostlina s přímou nebo vystoupavou, v horní části větvenou čtyřhrannou lodyhou dorůstající do výše 0,5 až 1,1 m. Přímá nebo u báze vystoupavá lodyha vyrůstá z 5 až 15 cm dlouhých a téměř 0,5 cm tlustých podzemních oddenků s lysými výběžky. Je porostlá hustými, dolu zahnutými chlupy promísenými s chlupy parohovitě větvenými; někdy bývá lodyha zdánlivě lysá a pouze v horní části má hustě rozmístěny maličké papily.
Přisedlé nebo s krátkými řapíky (do 3 mm) křižmostojné lodyžní listy mají čepele, dlouhé 3,5 až 6 cm a široké 1,5 až 2,5 cm, které bývají kopinaté, podlouhlé, eliptické či vejčité, u báze jsou uťaté až vykrojené a na konci obvykle špičaté; někdy bývají zvlněné. Po obvodě jsou čepele poměrně řídce ostře pilovité, horní stranu mají hustě porostlou jednoduchými chlupy směrem k vrcholu listu zahnutými a spodní stranu šedými, neuspořádanými, jednoduchými chlupy; někdy bývají listy zdánlivě holé a mají pouze kratičké papily. Žilnatina na spodní straně listů je mírně vyniklá a obsahuje 7 až 10 postranních žilek. Natě obsahují poměrně dost silic, jejich celkové složení však není výhodné pro průmyslové využívání, téměř nemají mentol.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Ants_on_spearmint_flowers_002.jpg/220px-Ants_on_spearmint_flowers_002.jpg)
Drobné květy s převážně chlupatými stopkami rostou z úžlabí nepatrných čárkovitých listenů. Vytvářejí poměrně řídký, na bázi přetrhaný lichoklas vyrůstající nad horními lodyžními listy který bývá dlouhý 4 až 11 cm. Úzký, pětičetný, zvonkovitý až trubkovitý kalich dlouhý asi 2 mm je rozdělen do třetiny až poloviny své délky v úzké trojúhelníkové cípy porostlé kratičkými chlupy. Jeho trubka s deseti až dvanácti žilkami je po vnější straně chlupatá a v ústí bývá lysá. Čtyři korunní lístky mají barvu světle růžovou až růžově fialovou, z koruny ční konce čtyř stejně dlouhých tyčinek s prašníky asi 0,5 mm dlouhými. Na lysém semeníku vyrůstá čnělka s rozeklanou bliznou. Entomogamické květy kvetou od července do září. Plody jsou hnědé tvrdky asi 0,8 mm dlouhé které mají na povrchu více či méně výrazně vyznačenou síťovinou. Chromozómové číslo tohoto hemikryptofytu je 2n = 48.
Listy máty klasnaté (herba menthae spicata) se používají k přípravě čajů, které mají příjemnou vůni a chuť nebo jako droga pro přípravu odvarů s léčivými účinky při onemocnění horních cest dýchacích, břišních potížích a také jako přísada do koupelí pro léčení revmatismu a kožních nemocí.[4][5][6]
Křížení
Máta klasnatá se často kříží s dalšími druhy a podílí se např. i na vzniku těchto v ČR vyrůstajících kříženců které se dále šíří převážně vegetativní cestou.
- Máta huňatá (Mentha ×rotundifolia) (L.) Huds. (M. spicata × M. suaveolens)
- Máta jemná (Mentha ×gracilis) Sole (M. arvensis × M. spica)
- Máta peprná (Mentha ×piperita) L. (M. aquatica × M. spicata)[2]
Taxonomie
Tento tetraploidní druh je neobyčejně proměnlivý, z velkého počtu v minulosti rozpoznaných vnitrodruhových taxonů má většina jen velmi malou taxonomickou hodnotu. Jako oprávněné se v současnosti jeví pouze rozdělení do dvou poddruhů:
- Máta klasnatá pravá (Mentha spicata L. subsp. spicata)
- Máta klasnatá východní (Mentha spicata L. subsp. condensata) (Briq.) Greuter et Burdet
Máta klasnatá pravá
Poddruh pochází ze západní Evropy a západního Středomoří. Jeho lodyha bývá zdánlivě lysá, pouze v horní části jsou hustě rozmístěny papily viditelné jen při zvětšení. Tmavohnědé tvrdky mají na povrchu pouze nevýrazně naznačenou síťovinu. Poddruh je považován za neofyt který na našem území zdomácněl.
Máta klasnatá východní
Je to vědomě dovezený a uměle pěstovaný poddruh který ze zahrad unikl do volné přírody a tam se úspěšně rozšířil. Pochází z východního Středomoří, rostliny jsou nápadně chlupaté a jejich tvrdky mají na povrchu výrazně vyznačenou síťovinu.[3][4]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ a b DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia . Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 . Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b GRIN Taxonomy for Plants: Mentha spicata . United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 27.01.2012 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (anglicky)
- ↑ a b c BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Mentha spicata . VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 . S. 380–385. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)
- ↑ THOMAYEROVÁ, Kateřina. Hodnocení kultivaru rodu Mentha z hlediska obsahu fenolických látek. Lednice, 2007 . Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
- ↑ STRAKOVÁ, Pavla. Identifikace a hodnocení sortimentu rodu Mentha (máta). Lednice, 2010 . Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu máta klasnatá na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk