A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Lulejská sámština (julevsámegiella) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4. | |
| Rozšíření | Švédsko, Norsko (v mapě č. 4) |
| Počet mluvčích | 2000[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Tysfjord (Norsko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | smj (B) smj (T) |
| ISO 639-3 | smj |
| Ethnologue | smj |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland,[1] obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.
Status
S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.[2]
Abeceda a pravopis
Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.
Abeceda je tvořena 24 písmeny:[3]
| Velká písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| A | Á | B | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | Ń | O | P | R | S | T | U | V | Å | Ä | |||||||||||||||||||
| Malá písmena | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| a | á | b | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | ń | o | p | r | s | t | u | v | å | ä | |||||||||||||||||||
Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.
Fonologie[4]4" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj
Vokályeditovat | editovat zdroj
| přední | zadní | |
|---|---|---|
| vysoké | i | á |
| středové | e | o |
| nízké | ä | a, å |
| dvojhlásky |
|---|
| ie |
| uo |
| oa |
| (i) ä |
Konsonantyeditovat | editovat zdroj
| labiály | dentály | alveoláry | palatály | ||
|---|---|---|---|---|---|
| okluzívy | znělé
neznělé |
b
p |
d
t |
g
k |
tj., dj |
| nazály | znělé | m | n | ń | |
| frikativy | znělé
neznělé |
v
f |
s | h | sj |
| laterály | znělé | l | |||
| vibranty | znělé | r | |||
| polovokály | j |
Gramatikaeditovat | editovat zdroj
Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
SUBSTANTIVAeditovat | editovat zdroj
PÁDYeditovat | editovat zdroj
Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.
NOMINATIV
Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.
GENITIV
Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. Genitiv se používá:
- k vyjádření vlastnictví
- s předložkou
- postpozice
AKUZATIV
Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.
Lokativní pády:
INESSIV
Tento pád se používá k označení:
- kde něco je
- kdo má něco ve vlastnictví
V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.
ILLATIV
Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení:
- kam něco jde
- kdo něco dostává
- nepřímý předmět
ELATIV
Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.
KOMITATIV
Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.
ESSIV
Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký? Kdy? ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n.
| pády | sing. | přípona singuláru | plur. | přípona plurálu |
|---|---|---|---|---|
| NOMINATIV | muorra (strom) | -- | muora | - |
| GENITIV | muora | -- | muoraj | -j |
| AKUZATIV | muorav | -v | muorajt | -jt |
| ILLATIV | muorraj | -j | muorajda | -jda |
| INESSIV | muoran | -n | muorajn | -jn |
| ELATIV | muoras | -s | muorajs | -js |
| KOMITATIV | muorajn | -jn | muoraj | -j |
| ESSIV | muorran | -n |
ADJEKTIVAeditovat | editovat zdroj
Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.
Př.: buorre - buorep - buoremus (dobrý, lepší, nejlepší)
| pád/sg. | POSITIV | KOMPARATIV | SUPERLATIV |
|---|---|---|---|
| nominativ | nuorra (mladý) | nuorap (mladší) | nuoramus (nejmladší) |
| genitiv | nuora | nuorabu | nuoramusá |
| akuzativ | nuorav | nuorabuv | nuoramusáv |
| illativ | nuorraj | nuorabuj | nuoramussaj |
| inessiv | nuoran | nuorabun | nuoramusán |
| elativ | nuoras | nuorabus | nuoramusás |
| komitativ | nuorajn | nuorabujn | nuoramusájn |
| essiv | nuorran | nuorabun | nuoramussan |
ZÁJMENA[5]editovat | editovat zdroj
Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.
V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu.
| ČESKY | nominativ | ČESKY | genitiv | |
|---|---|---|---|---|
| 1. osoba (singulár) | já | mån | moje | muv |
| 2. osoba (singulár) | ty | dån | tvoje | duv |
| 3. osoba (singulár) | on, ona | sån | jeho, její | suv |
| 1. osoba (duál) | my (dva) | måj | naše | munnu |
| 2. osoba (duál) | vy (dva) | dåj | vaše | dunnu |
| 3. osoba (duál) | oni (dva) | såj | jejich | sunnu |
| 1. osoba (plurál) | my | mij | naše | mijá |
| 2. osoba (plurál) | vy | dij | vaše | dijá |
| 3. osoba (plurál) | oni | sij | jejich | sijá |