A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
MUDr. Ludvík Fisher | |
---|---|
![]() Ludvík Fisher (30. léta 20. století) | |
Předseda Národního sdružení | |
Ve funkci: 1914 – 1918 | |
Rodné jméno | Ludvík František Karel Fischer |
Narození | 24. března 1880 Starý Kolín ![]() |
Úmrtí | 19. února 1945 (ve věku 64 let) Praha ![]() |
Příčina úmrtí | nálet |
Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | lékař, legionář, diplomat |
Commons | Ludvík Fisher |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík Fisher (pokřtěn Ludvík František Karel Fischer,[pozn. 1] 24. března 1880 Starý Kolín[1] – 19. února 1945 Praha[2]) byl český pediatr a gynekolog, dlouhodobě působící v zahraničí, především pak v Chicagu ve Spojených státech amerických, později vojenský lékař a československý legionář, významný člen tzv. Prvního československého odboje v USA. Roku 1915 působil jako předseda Národního sdružení v Českém komitétu zahraničním a je podepsán pod tzv. Pittsburskou dohodou. Stal jedním z nejdůležitějších zdejších spolupracovníků skupiny okolo Tomáše Garrigue Masaryka ve Spojených státech, která usilovala o vznik samostatného Československa.
Život
Mládí
Narodil se ve Starém Kolíně nedaleko Kolína v Polabí. Po absolutoriu základní a střední školy vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze [3]. Následně odjel pracovat a studovat do Berlína, posléze do Londýna a Oxfordu ve Spojeném království. Roku 1908 se přestěhoval do Spojených států a otevřel si gynekologickou a pediatrickou praxi v Chicagu, městě s velkou krajanskou komunitou Čechů a Slováků. Zde začal používat poangličtělou variantu svého jména, Fisher.
V USA
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Chicago_Michigan_Ave-1910.jpg/220px-Chicago_Michigan_Ave-1910.jpg)
Fisher se jakožto český vlastenec rovněž zapojil do života a struktur české komunity v Chicagu. Po vypuknutí první světové války roku 1914 se začal angažovat při vzniku, a následně se stal předsedou, tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Workers_in_the_case_of_Czecho-Slovak_independence.jpg/220px-Workers_in_the_case_of_Czecho-Slovak_independence.jpg)
Od té doby stál v čele snah sjednotit české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa.
Český komitét zahraniční
Roku 1915 byl pak Masarykem, Benešem a Štefánikem pro koordinaci krajanských center ustanoven Český komitét zahraniční. Dne 14. listopadu 1915 pak komitét vydal veřejné prohlášení, v němž formuloval svou snahu o založení samostatného československého státu. Kromě poslanců Říšské rady Masaryka a Josefa Düricha, a předsedy Ludvíka Fishera, prohlášení dále podepsali další členové chicagského sdružení Karel Pergler a v New Yorku působící Emanuel Voska, předseda Svazu československých spolků na Rusi Bohumil Čermák, předseda Českého komité ve Spojeném království Jan Sýkora a jeho tajemník František Kopecký, předseda Slovenské ligy v Americe Albert Mamatey a její tajemník Ivan Daxner, novinář a redaktor časopisu Čechoslovák v Petrohradě Bohdan Pavlů, za spolek Rovnost v Paříži Antonín Veselý a za Výbor české kolonie a českých dobrovolníků v Paříži malíř Josef Kupka.[4][5] Z Českého komitétu zahraničního se následně utvořila Československá národní rada, jejímž přičiněním pak došlo ke vzniku československých legií v Rusku, Francii a v Itálii.
5. května 1918 dorazil do Chicaga T. G. Masaryk. Byl ke svému překvapení přijat jásajícími davy u Michiganského jezera v Chicagu a bezmála dvousettisícovým průvodem na jeho počest, byl žádán o projevy a zasypáván květinami. Fisher pomáhal Masarykovi v Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi místními Čechy a Slováky na podporu samostatného československého státu. K nim se připojili i představitelé Rusínů. Po sepsání Clevelandské dohody pak následně 31. května 1918 podepsali zástupci krajanů v Pittsburghu Pittsburskou dohodu (včetně Ludvíka Fishera osobně) o společném státu.
V armádě
Fisher se v polovině roku 1918 dobrovolně přihlásil jako dobrovolník a vojenský lékař ke sboru československých legií ve Francii na Západní frontě, kam odcestoval. Svěřena zdravotnická správa československých legií ve Francii i v Itálii.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Emauzy_.jpg/220px-Emauzy_.jpg)
Po skončení války se Fisher přesunul do Prahy, kde stál u přeměny vojenské nemocnice Červeného kříže v pražském Karlíně na legionářskou zotavovnu, kterou řídil. Na základě pověření začal působit jako šéf zdravotní služby Československé armády na Ministerstvu národní obrany. Za své zásluhy byl oceněn řadou vojenských vyznamenání. Vydával odborné statě a překlady z angličtiny. Ovládal několik světových jazyků. Roku 1921 si oficiálně změnil příjmení na Fisher.
Po obsazení tzv. Druhé republiky armádou nacistického Německa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Fisher z Ministerstva propuštěn a penzionován. Jakožto vlastenec a důstojník se zapojil do organizace Obrana národa sdružující primárně někdejší vojáky československé armády v odbojové činnosti proti německým okupantům.
Úmrtí
Při americkém náletu na Prahu 14. února 1945 letouny 8. letecké armády USAAF[6] byl Fisher těžce zraněn. Byl převezen do nemocnice, kde po pěti dnech zraněním podlehl. Zemřel v Praze 19. února 1945 ve věku 64 let.
Vyznamenání
Československý válečný kříž 1914–1918 1919
Řád čestné legie 4. třída 1920
Revoluční medaile 1921
Medaile Vítězství 1922
Croix de guerre 1922
Pamětní medaile na válku 1914-1918 1924
Řád svatého Sávy 2. třída 1926
Řád za vojenské zásluhy 1. třída, červená 1927
Řád znovuzrozeného Polska 3. třída 1928
Odkazy
Poznámky
- ↑ Dne 17. února 1921 bylo změněno příjmení na Fisher.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Ludvíka Fishera farnost Starý Kolín
- ↑ Fisher, Ludvík, 1880-1945 . Knihovna Památníku národního písemnictví . Dostupné online.
- ↑ https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1662070835117222/271/?lang=cs Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Fischer Ludvík, 24. 3. 1880, Starý Kolín
- ↑ ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914-1918. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 492 s. ISBN 80-7106-274-X. S. 181–182.
- ↑ PICHLÍK, Karel. Zahraniční odboj 1914-1918 bez legend. Praha: Panorama, 1991. 419 s. ISBN 80-7038-217-1. S. 138.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík ulic: Vyšehradská 320/49; 128 00 Praha 2 - Nové Město). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 412, 413.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Fisher na Wikimedia Commons
- Ludvík Fisher v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Medvik.cz
- Válka.cz, Fisher Ludvík, vyznamenání
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk