Libor Vávra (* 17. října 1963^[1]) je český soudce, v letech 1996 až 2002 a opět od listopadu 2020 prezident Soudcovské unie ČR, v letech 2013 až 2020 předseda Městského soudu v Praze.

Soudcovská kariéra

V letech 1982–1986 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1989 složil rigorózní zkoušku.^[2] Soudit začal roku 1989 u Obvodního soudu pro Prahu 10. O pět let později, v roce 1994 (či 1995^[2]), byl povolán do odvolacího senátu Městského soudu v Praze. Roku 1999 byl jmenován předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1,^[3] jímž byl až do roku 2011.^[4][2] Na Městském soudu se poté stal místopředsedou pro trestní úsek. Od 30. září 2013 byl jmenován na sedm let předsedou Městského soudu v Praze, jímž byl až do 30. září 2020.^[5] V této funkci vystřídal Jana Sváčka, který odešel soudit na Vrchní soud v Praze.^[6]

Vávra se také angažuje v justiční samosprávě. Je členem Soudcovské unie České republiky, jejímž byl po dvě volební období prezidentem (1996–2002^[7]), poté zůstal jejím čestným prezidentem.^[8] Dne 3. listopadu 2020 byl opět zvolen prezidentem Soudcovské unie ČR, ve funkci vystřídal Danielu Zemanovou. Získal 66 hlasů od 127 volitelů (tj. 52 %), post by měl zastávat tři roky.^{[9][10][7][11]}

Odborně se věnuje především trestnímu právu,^[12] jež také začal vyučovat na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze.^[13] Stal se jako externista členem vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy.^[14] V letech 2005–2011 byl členem správní rady společnosti Transparency International.^[13]

Kárná žaloba na Alexandra Sotoláře

Faktická přesnost této části článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Koncem roku 2019 podal kárnou žalobu na svého podřízeného soudce Alexandra Sotoláře, který manipuloval s protokoly z jednání v kauze Opencard, čímž se měl podle Vávry zpronevěřit základním soudcovským principům.^{[15][16][17][18][19]} Na rozdíl od ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která poté také kárnou žalobu na Sotoláře podala, však nenavrhl úplné odvolání z funkce soudce, ale pouze z funkce předsedy senátu.^[15] Kárný senát Nejvyššího správního soudu se přiklonil k Vávrově návrhu.^[15] Mírný postup kritizoval mimo jiné bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.^[20] Server IROZHLAS koncem července 2020 informoval, že Vávru pojila se Sotolářem dlouholetá známost a mimo jiné byl patrně kolem roku 2014 svědkem na Sotolářově svatbě.^[21]

Reference