A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oltářní křídlo z Roudníků, levé vnitřní | |
---|---|
Autor | Anonymní "Mistr desek z Roudníků" |
Rok vzniku | před rokem 1486 |
Technika | Tempera na dřevěné desce |
Rozměry | 162 × 68 cm |
Umístění | Husitské muzeum v Táboře |
Oltářní křídla z Roudník jsou dvě dochovaná oltářní křídla pozdně gotického retáblu, který pravděpodobně vznikl v některé z dobových pražských dílen pro vesnický (utrakvistický) farní kostel sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic v okrese Ústí nad Labem. Oltářní křídla vystavená v Husitském muzeu v Táboře mají statut národní kulturní památky.
Jedná se o dvě oboustranně malované desky vzniklé před rokem 1486.[1] Křídla byla druhotně seříznuta a opatřena vrstvou barokního mramorování, díky čemuž přečkala rekatolizační období 17. a 18. století, neboť na vnitřní straně pravého křídla je nejstarší vyobrazení Upálení mistra Jana Husa doložitelné v českém gotickém deskovém malířství. Předpokládá se, že na střední desce, která se nedochovala, anonymní malíř zobrazil Ukřižování Krista nebo Poslední večeři Páně, eventuálně v nice umístěnou monstranci s Tělem Páně.[2]
Objednavatel oltářního retáblu není znám. Vzhledem ke skutečnosti, že na obou křídelních deskách je dvakrát vyobrazen svatý Jakub Větší a jednou svatý Jakub Menší, předpokládá se, že objednavatelem byl Jakoubek z Vřesovic, husitský hejtman, kterému Roudníky patřily za husitských válek, nebo jeho syn Jan, který získal Roudníky v roce 1467.[2]
Popis
Každé ze seříznutých křídelních desek má rozměry 162 × 68 cm, po zarámování 179 × 82 cm. Vnitřní strana levého křídla zobrazuje v horní části Stětí svatého Jakuba Většího, zatímco v dolní části je vyobrazeno Upálení svatého Vavřince. Stětí svatého Jakuba přihlížejí dvě diskutující postavy, z nichž osoba v brokátu s pokrývkou hlavy v podobě mitry, je velekněz Abiathar. Postava je odkazem na preláty, kteří Husa odsoudili. V dolní části je zobrazena smrt svatého Vavřince, přičemž postava vpravo je ztotožnitelná s císařem Deciem. Na vnější straně levé desky je svatý Jakub Větší s poutnickou holí a svatý Vavřinec držící knihu a palmovou ratolest.
Druhostranné oltářní křídlo má na vnitřní straně v horní části Umučení svatého Šebestiána, v dolní polovině Upálení mistra Jana Husa. Na vnější straně je vyobrazen svatý Jakub Menší, v dolní části svatý Štěpán. Zatímco umučení svatého Šebestiána přihlíží císař Dioklecián (postava vlevo s korunou na hlavě), části Upálení dominuje postava muže s knížecí čepicí. Představuje rýnského falckraběte Ludvíka z Wittelsbachu, kterému císař Zikmund předal Husa k popravě. Na oltářních deskách je tak mistr Jan Hus přiřazen k prvomučedníkům křesťanské církve – svatému Jakubovi většímu, svatému Šebestiánovi a svatému Vavřinci. To, že na levé desce dole je vyobrazeno „upečení“ svatého Vavřince, zatímco na pravém křídle tomu odpovídá Upálení mistra Jana Husa, není náhodné. Jedná se o paralelu mezi oběma způsoby umučení těchto světců.[1]
Datace desek
Desková křídla oltářního retáblu nejsou datována ani signována. Na dobu jejich vzniku lze usuzovat buď zařazením rukopisu malíře do dobového kontextu nebo z životopisných dat možného objednavatele oltáře. Jaroslav Pešina uvádí, že autor desek byl ve styku s Mistrem svatojiřského oltáře, jehož tvorba se na počátku druhé poloviny 15. století nově přihlásila k české pozdně gotické deskové malbě.[3] Milena Bartlová malíře považuje za příslušníka pražského dílenského prostředí se znalostí norimberských předloh (Hans Pleydenwurff) a bruselských vzorů (Dirck Bouts).[4] Jan Royt uvádí, že Malíř desek z Roudníků byl obeznámen s malbou vratislavského Mistra oltáře svaté Barbory[5], který mohl být prostředníkem zmíněných západoevropských vlivů. Tyto konotace dovolují datovat vznik retáblu do sedmdesátých až osmdesátých let 15. století. V případě, že objednavatelem oltáře byl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který zemřel v roce 1467, datace vzniku retáblu může být posunuta do šedesátých let 15. století. Přitom kostel svatého Václava v Roudníkách, pro který byl oltář určen, je zmiňován jako farní již v roce 1352 a goticky byl přestavěn v roce 1486, ještě za života Jakoubkova syna Jana z Vřesovic, který zemřel v roce 1488.
Osudy desek
Od roku 1607 byla desky z křídel využity jako dveře, uzavírající vstup do prostoru za oltářem, zatímco střední deska byla prodána ke spálení.[6] Pravděpodobně při změně účelu desek došlo k jejich ořezu, především ve svislém směru. V roce 1966, při restaurování mobiliáře kostela v Roudníkách, studenti AVU objevili zmíněné dveřní desky, které pod barokní přemalbou skrývaly kvalitní středověkou malbu předběžně datovanou do sedmdesátých let 15. století. Původní restaurování malovaných desek provedli Bohuslav a Ludmila Slánských v roce 1975. Poslední konzervační a restaurátorské práce na obou deskách provedli akademičtí malíři Naděžda Mašková a Miroslav Křížek v letech 2013–2014. Oltářní křídla byla vykoupena od insolvenčního správce majetku farnosti Trmice v litoměřické diecézi za částku dvanáct milionů korun uhrazenou z prostředků Ministerstva kultury České republiky a patří k nejvýznamnějším uměleckým artefaktům Husitského muzea v Táboře.
Umělecko-historický význam desek
Nález oltářních křídel z Roudníků se stal jedním z nemnoha dokladů vývoje utrakvistické malby v Čechách po období stagnace témat i malířské techniky v době poděbradské. Byl to odklon v Praze působícího Mistra svatojiřského oltáře od konzervativního domácího prostředí a jeho ovlivnění norimberskou malbou z poloviny 15. století, který zapůsobil na anonymního Mistra oltářních desek z Roudníků pocházejícího pravděpodobně rovněž z pražského dílenského prostředí.
Význam oltářních křídel z Roudníků spočívá v jejich ikonografii. Vyobrazení mistra Jana Husa jako svatého mučedníka je zachycením jeho nejstarší podoby, jak ji známe z několika dochovaných fragmentů deskových oltářů z doby kolem poloviny 15. století.[2] Monumentální malba představuje mistra Jana Husa jako člověka menší postavy s kulatou tváří, bezvousého, oblečeného do bílé liturgické košile. Jeho vyobrazení s dalšími církevními světci ho přiřazuje k prvomučedníkům zakládajícím legitimitu rané církve. Potřeba utrakvistů prezentovat vlastního světce na úrovni tradičních světců byla jedním z důvodů jejich nevyhroceného vztahu k obrazům s náboženskou tematikou.[1] Naopak utrakvistická malba sloužila jako prostředek s šíření reformních myšlenek, k uctívání nových mučedníků, ale měla i didaktickou funkci pro laiky neznalé písma.[7]
Výstavy
Oltářní křídla z Roudníků byla vystavena v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě v rámci výstavy Mistr Jan Hus 14152015 (30. června – 25. září 2005). Znovu byly obě desky vystaveny v Císařské konírně na Pražském hradě v době výstavy Umění české reformace, která se konala od 16. prosince 2009 do 4. dubna 2010. Jako novou akvizici vystavovalo oltářní křídla Husitské muzeum v Táboře v únoru 2009, které je dostalo do odborné péče koncem roku 2012. Obě oltářní desky obohatily výstavu Praha Husova a husitská 1415–2015, která se konala v Clam-Gallasově paláci v Praze od 25. září 2015 do 24. ledna 2016.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Horníčková K. Mezi tradicí a inovací. Náboženský obraz v českém utrakvismu. In: Umění české reformace (1380-1620) (K. Horníčková a M. Šroněk, eds.). Academia, Praha, 2010. Str. 136-137. ISBN 978-80-200-1879-3
- ↑ a b c Royt, J. In: Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách 1340-1550 (J. Royt, ed.). Vydalo Karolínum, Praha, 2015. Str. 107-110. ISBN 978-80-246-3174-5
- ↑ Pešina J. Desková malba. In: Dějiny českého výtvarného umění I/2. Vydala Academia, Praha, 1984. Str.579-596.
- ↑ Bartlová M. "Upálení sv. Jana Husa" na malovaných křídlech utrakvistického oltáře z Roudník. Umění 53/5 (2005), str 427–443.
- ↑ Dobrzeniecki T. A Central Panel of a Pentaptych (The legend of S. Barbara). In: Catalogue of the Mediaeval Painting (III. Silesia) Vydalo Muzeum Narodowe w Warszawie, 1977. Str. 231-240.
- ↑ KOLEKTIV. Zrcadlem české a evropské reformace. In: VYBÍRAL, Z. Jan Hus 1415-2015. Tábor: Husitské muzeum v Táboře, 2015. S. 245–246.
- ↑ Studničková M. Kališnická ikonografie a dobová zpodobnění M. Jana Husa. In: Praha Husova a husitská (P. Čornej, V. Ledvinka, J. Hrdina, eds.). Vydal Archiv hlavního města Prahy, 2015. Str. 127-134. ISBN 978-80-88013-14-3
Literatura
- Homolka J. et al. Pozdně gotické umění v Čechách (1471-1526). Vydal Odeon, Praha, 1968.
- Beránek J. et al. Trans Montes, Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách (Mudra A. a Ottová M,. eds.). Vydala Filozofická fakulta UK v Praze, 2014. ISBN 978-80-7308-537-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oltářní křídla z Roudník na Wikimedia Commons
- Oltářní křídla z Roudník na webu výstavy Jan Hus 1415/2015
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk