A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele | |
---|---|
![]() Zřícenina letohrádku a kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké v okrese Kutná Hora | |
Účel stavby | |
kaple, letohrádek, poustevna, malý klášter | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Architekt | Giovanni Battista Alliprandi (?) |
Výstavba | 1695-1697 |
Zánik | požár 30. dubna 1834 |
Stavebník | František Antonín Špork |
Současný majitel | městys Suchdol |
Poloha | |
Adresa | Suchdol, okres Kutná Hora, ![]() |
Souřadnice | 49°56′32,88″ s. š., 15°11′18,2″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 26533/2-2834 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pozůstatky letohrádku Belveder s kaplí svatého Jana Křtitele a poustevnou či malým klášterem se nacházejí v lese na vrcholu kopce Vysoká (471 m n. m.) na katastrálním území stejnojmenné vesnice, která je částí městyse Suchdol v okrese Kutná Hora.[1] Zřícenina barokního letohrádku, kaple a pousteven je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[2]
Historie
Unikátní stavbu, která byla zároveň letohrádkem a kaplí, nechal na Vysoké postavit v letech 1695 až 1697 hrabě František Antonín Špork, kterému kromě jiných rozsáhlých majetků v Čechách patřilo také malešovské panství na Kutnohorsku.
Za autora atypické stavby je považován Giovanni Battista Alliprandi, který pocházel z provincie Como v severní Itálii a později patřil k nejvýznamnějším českým barokním architektům.[3]Mladý Giovanni Battista Alliprandi v té době již pracoval pro hraběte Šporka. Pojetí stavby zjevně vychází z nákresů ideálních letohrádků Alliprandiho učitele, známého vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Na stavbu bylo vynaloženo 1400 dukátů, tj. 5 600 zlatých. Traduje se, že hrabě Špork během lázeňského pobytu v Karlových Varech v roce 1695 tuto částku vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském, známém jako August II. Silný.[4][5]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/%C5%A0pork_Vysok%C3%A1_1697.jpg/220px-%C5%A0pork_Vysok%C3%A1_1697.jpg)
Slavnostní otevření letohrádku, spojené s vysvěcením kaple sv. Jana Křtitele, se konalo 24. června 1697. Kapli vysvětil Tobiáš Jan Becker, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. František Antonín Špork při této příležitosti uspořádal impozantní slavnost s hostinou, na kterou pozval nejen množství šlechticů, ale také na 20 000 svých poddaných z celého malešovského panství. Na památku této události nechal hrabě Špork vyrazit 1000 pamětních medailí ze slitiny stříbra a cínu. Na líci medaile byla vyobrazena polygonální stavba letohrádku, na rubu pak Kristův křest.[4]
O rok později, v roce 1698 ještě nechal hrabě Špork západně od letohrádku postavit poustevnu. V zemských deskách je uložena zakládací listina z 8. března 1698, v níž se hovoří o poustevně pro tři poustevníky „na tak zvaném vrchu Vysoká aneb Belveder“ a o jejich zaopatření základními potřebami z prostředků majitelů panství.[4][5]
Poslední velkou barokní slavnost uspořádal hrabě Špork na Vysoké 24. června 1699 u příležitosti oslavy křtu svého syna Jana Františka Antonína Josefa Adama. Již o měsíc později, 20. července 1699, však František Antonín Špork prodal malešovské panství i se stavbami na Vysoké hraběti Františku Antonínu Halleweilovi. Po hraběti Halleweilovi získal v roce 1711 malešovské panství Johann Franz Karl Ostein. Ani jeden z těchto dvou nových majitelů, ani další vlastníci v pozdější době letohrádek nevyužívali, pouze Friedrich Anton Ostein-Dalberg nechal stavbu v roce 1797 nově zastřešit.[4] Kaple s poustevnami byla pod správou augustiniánů z Lysé nad Labem až do roku 1759.[2]
Letohrádek zůstal i na počátku 19. století pustý a jeho zkázu dokonal blesk, který do něj udeřil 30. dubna 1834 a stavbu zapálil.[2] Až ve druhé dekádě 21. století občanské sdružení Belveder iniciovalo nejnutnější opravy stavby, na které přispělo Ministerstvo kultury ČR, městys Suchdol, který je vlastníkem nemovitosti, a v rámci projektu „Partnerství pro Kolínsko“ nemalou částkou poskytla také společnost TPCA Kolín.[4]
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Belveder%2C_Vysok%C3%A1%2C_Kutn%C3%A1_Hora.png/300px-Belveder%2C_Vysok%C3%A1%2C_Kutn%C3%A1_Hora.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Belveder_Vysok%C3%A1_2022_%289%29.jpg/220px-Belveder_Vysok%C3%A1_2022_%289%29.jpg)
Centrální část původní patrové stavby byla vybudována na oktagonálním půdorysu a také střecha, zakončená malou věžičkou, byla osmiboká.[2] V prvním patře této ústřední stavby se nacházely obytné prostory – velký sál a čtyři pokoje pro hraběte a jeho rodinu. Ve věžičce byla vyhlídková místnost, která sloužila jako rozhledna.[2][3][4]
Uprostřed letohrádku, který byl zároveň kaplí,[5] stála socha svatého Jana Křtitele, nad níž bylo jako baldachýn umístěno zlaté slunce, ze kterého tryskala voda do mramorové kašny.[2][3] Olověné trysky byly nejen v centrálním slunci nad sochou, dalších osm bylo umístěno v nárožích římsy po obvodu kaple, odkud rovněž stříkala voda.[5] (U příležitosti slavnostního otevření letohrádku a vysvěcení kaple v roce 1697 v mramorové kašně v přízemí stavby bylo hostům místo vody nabízeno víno).[3]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/Rozhledna_Vysok%C3%A1_u_Miskovic_%281%29.jpg/220px-Rozhledna_Vysok%C3%A1_u_Miskovic_%281%29.jpg)
Další přístavby, někdejší předsíně, upravené jako krápníkové jeskyně neboli grotty, které tuto centrální část obklopovaly, dotvářely půdorys objektu do podoby čtverce se skosenými rohy.[4] Do 21. století se ze stavby dochovalo až do úrovně její hlavní římsy obvodové smíšené zdivo. Na zdech jsou patrné některé fragmenty omítky a kamenných detailů.[2] Před vstupem do areálu se nachází klenutý sklep.[2]
Přístup
Ruiny barokních staveb na Vysoké jsou volné přístupné. Na vrchol kopce vede zeleně značená turistická cesta od západu z Vysoké nebo z jihu ze sousedních Mezholez, které již náležejí k obci Miskovice.[1] Poblíž zříceniny se nacházejí další zajímavé objekty. Stojí zde například betonová zeměměřičská věž, jejíž okolí má status chráněného území geodetického bodu 1. řádu.[6]
Zhruba sedm desítek metrů východně od zříceniny Šporkova letohrádku se tyčí do výšky 35 metrů rozhledna Vysoká.[3] Rozhledna, na níž vede 144 schodů, byla vybudována v roce 2001 v souvislosti s výstavbou vysílače pro operátora sítě mobilních telefonů a obec Miskovice ji zpřístupnila veřejnosti 30. dubna 2002.[6]
V těsné blízkosti letohrádku se nachází 2,5 metru vysoký novodobý menhir. Kámen, který sem umístili v roce 2014 členové občanského sdružení Denemark, byl vyzvednut z koryta říčky Vrchlice.[7] Několik metrů na východ od menhiru roste 25 metrů vysoký buk lesní, který je zapsán na seznamu chráněných památných stromů.[8]
Zajímavost
V roce 2008 natočila Česká televize na Vysoké jeden z pořadů tehdy nového cyklu ČT Toulavá kamera.[9] O Šporkově Belvederu s kaplí v tomto díle vyprávěl historik Regionálního muzea v Kolíně.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Seznam. Zřícenina letohrádku Belvedér a kaple sv. Jana Křtitele . mapy.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Památkový katalog: Klášter s kaplí sv. Jana Křtitele, zřícenina . Praha: Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Toulavá kamera: Rozhledna na Vysoké . Praha: Česká televize, 2008-12-14 . Video. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Zámek Belveder . cestyapamatky.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. S. 164.
- ↑ a b Zajímavá místa: Rozhledna na Vysoké . Obec Miskovice . Dostupné online.
- ↑ Menhir (novodobý) . cestyapamatky.cz . Dostupné online.
- ↑ Seznam. Buk u kaple sv. Jana Křtitele . mapy.cz . Dostupné online.
- ↑ Vysoká . 2016-08-14 . Fotogalerie. Dostupné online.
Literatura
- PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. S. 164–166.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu letohrádek Belveder s kaplí svatého Jana Křtitele na Vysoké na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk