A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lea Goldbergová לאה גולדברג | |
---|---|
![]() Goldbergová v dubnu 1946 | |
Narození | 29. května 1911 Königsberg, Prusko, Německé císařství |
Úmrtí | 15. ledna 1970 (ve věku 58 let) Jeruzalém, Izrael |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
Povolání | básnířka, překladatelka, dramatička, badatelka |
Alma mater | Univerzita Vytautase Velkého Humboldtova univerzita Univerzita v Bonnu |
Ocenění | Newman Prize (1969) Izraelská cena (1970) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/%D7%9E%D7%A9%D7%99%D7%A8%D7%99_%D7%90%D7%A8%D7%A5_%D7%90%D7%94%D7%91%D7%AA%D7%99%2C_%D7%A9%D7%99%D7%A8_%D7%90%2C_%D7%97%D7%9C%D7%A7_2%2C_%D7%92%D7%A0%D7%96%D7%99%D7%9D.tif/lossy-page1-260px-%D7%9E%D7%A9%D7%99%D7%A8%D7%99_%D7%90%D7%A8%D7%A5_%D7%90%D7%94%D7%91%D7%AA%D7%99%2C_%D7%A9%D7%99%D7%A8_%D7%90%2C_%D7%97%D7%9C%D7%A7_2%2C_%D7%92%D7%A0%D7%96%D7%99%D7%9D.tif.jpg)
Lea Goldbergová (hebrejsky לאה גולדברג, 29. května 1911, Königsberg – 15. ledna 1970, Jeruzalém) byla izraelská básnířka, spisovatelka, dramatička, překladatelka a vysokoškolská pedagožka.
Biografie
Narodila se v Königsbergu[p 1] v Pruském království, které v té době tvořilo Německé císařství, do židovské rodiny Avrahama a Cily Goldbergových, žijící v asi 220 kilometrů na východ vzdáleném Kaunasu (do Königsbergu její matka přijela porodit kvůli lepším podmínkám v tamějších nemocnicích). Když v roce 1914 vypukla první světová válka, Goldbergovi se i s tříletou Leou uchýlili do carského Ruska, kde strávili rok v tvrdých podmínkách. Narodil se zde její bratr Imanuel, který se však nedožil prvního roku života. V roce 1919 se rodina vypravila zpět do Kaunasu, který se mezitím stal součástí Litvy. Goldbergová ve své autobiografii uvádí, že je na hranicích zadržela litevská pohraniční stráž, která jejího otce obvinila z toho, že je bolševický špion. Následně jej zatkli a zamkli do nedaleké opuštěné stáje, odkud ho každé ráno po dobu jednoho týdne vedli na popraviště, kde však popravu na poslední chvíli zrušili. Když Goldbergovy pohraničníci konečně propustili, její otec byl již ve špatném psychickém stavu. Po návratu již nebyl schopen normálního života a byl hospitalizován v ústavu pro choromyslné. S manželkou se nakonec rozvedl a rodinu opustil.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Leah_Goldberg_1946_c.jpeg/220px-Leah_Goldberg_1946_c.jpeg)
Její rodiče hovořili mnohými jazyky, až na hebrejštinu. Tu se Goldbergová začala učit již v útlém věku na základní škole. V deseti letech si v ní začala psát osobní deník. První zápisky sice ještě nesly známky nedostatečné vyjadřovací schopnosti v tomto jazyce a vliv ruštiny, byla však odhodlaná si deník v hebrejštině vést, a v krátké době jazyk ovládla. Přestože dokázala plynně hovořit a psát v řadě evropských jazyků, veškerou svou tvorbu a deníky psala výhradně hebrejsky. V roce 1926 si v patnácti letech do deníku poznamenala: „Nepříznivé podmínky hebrejských spisovatelů pro mne nejsou tajemstvím (…) Psát jiným jazykem než hebrejštinou je pro mne stejné, jako nepsat vůbec. Přesto chci být spisovatelkou (…) To je můj jediný cíl.“[2]
Studovala semitské jazyky a němčinu na Humboldtově univerzitě v Berlíně a univerzitě v Bonnu, kde získala doktorát.[3] V roce 1935 přesídlila do Tel Avivu v britské mandátní Palestině, kde se stala členskou sionistické skupiny hebrejských básníků původem z východní Evropy, známé jako Jachdav (יחדיו). V jejím čele stál Avraham Šlonski a charakterizovalo ji dodržování symbolismu typického pro ruský akméismus, a odmítnutí stylu hebrejské poezie, běžné mezi starší generací básníků typu Chajima Nachmana Bialika. Pracovala jako středoškolská učitelka a zkraje si na živobytí vydělávala tvorbou reklam. Poté začala pracovat jako editorka hebrejských deníků Davar a Al ha-mišmar. Zároveň byla editorkou dětských knih v nakladatelství Sifrijat po'alim a psala divadelní recenze a literární sloupky. V roce 1954 začala vyučovat literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě,[4] kde postupně stoupala v akademických hodnostech, až se v roce 1963 stala profesorkou a vedoucí katedry srovnávací literatury.[5]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Poetess_Lea_Goldberg.jpg/170px-Poetess_Lea_Goldberg.jpg)
Psala hebrejskou poezii, drama a dětské knížky. Mezi poslední zmíněné patří třeba Dira lehaskir (דירה להשכיר, „Byt k pronájmu“) a Nisim ve-nifla'ot (ניסים ונפלאות, „Zázraky a divy“). Díky znalosti ruštiny, litevštiny, němčiny, italštiny, francouzštiny a angličtiny přeložila mnoho děl zahraniční literatury do moderní hebrejštiny. Mezi její překlady patří například Vojna a mír od Tolstého a mnohá díla od Rilkeho, Manna, Čechova, Achmatovové, Shakespeara a Petrarcy.
Za své dílo byla několikrát oceněna. V roce 1949 obdržela Ruppinovu cenu, v roce 1956 Šlonskiho cenu, roku 1960 Kugelovu cenu, o osm let později Newmanovu cenu a nakonec v roce 1970 (již posmrtně) Izraelskou cenu za literaturu.[3][6] Druhé zmíněné ocenění je udíleno od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.
Nikdy se nevdala a neměla děti. Žila spolu se svou matkou v Tel Avivu a později v Jeruzalémě. Byla těžká kuřačka a zemřela v lednu 1970 ve věku 58 let na karcinom plic. Je pohřbena na hřbitově Har ha-Menuchot v Jeruzalémě.
V roce 2005 byla v celostátní soutěži 200 největších Izraelců izraelského internetového deníku Ynetnews zvolena 87. největším Izraelcem všech dob.[7] Roku 2011 bylo oznámeno, že Lea Goldbergová bude jednou ze čtyř izraelských básníků (společně s Rachel Bluwsteinovou, Ša'ulem Černichovskim a Natanem Altermanem), kteří budou vyobrazeni na izraelských bankovkách.[8]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Z rozhodnutí Postupimské konference v roce 1945 po druhé světové válce město připadlo Sovětskému svazu. O rok později bylo přejmenováno na Kaliningrad a od rozpadu Sovětského svazu je součástí Ruska.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leah Goldberg na anglické Wikipedii.
- ↑ BAR-YOSEF, Hamutal. Goldberg, Leah . The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe, 2010-08-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GOLDBERG, Leah. יומני לאה גולדברג. Příprava vydání Rachel Aharoni, Arie Aharoni. Bnei Brak: Sifriat Poalim, 2005. ISBN 965-02-0299-4. S. 9. (hebrejsky)
- ↑ a b Lea Goldberg . The Institute for the Translation of Hebrew Literature . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lea Goldberg . Jewish Virtual Library . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUEBNER, Tuvia. Lea Goldberg and her poetry . Poetry International Rotterdam, 2003-08-11 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (anglicky)
- ↑ Recipients in 1970 . Ministerstvo školství Izraele . Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ 'בניוביץ, גיא. הישראלי מספר 1: יצחק רבין . Ynetnews, 2005-05-11 . Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ BASSOK, Moti. Poetry in currency: Israel's banknotes bring new faces to old money . Haarec, 2011-03-11 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lea Goldbergová na Wikimedia Commons
- HAREL, Ma'ayan. Lea Goldberg . Jewish Women's Archive . Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk