Latinizace v Sovětském svazu - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Latinizace (rusky латинизация, latinizacija^[1]) je označení pro proces probíhající v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech 20. století. Úkolem bylo zajistit převod písem jazyků a národů Sovětského svazu do latinky a zvýšit gramotnost v národnostně různorodém státě. Kampaň byla úspěšná, pro řadu jazyků (nejen jazyků Sovětského svazu, ale i jazyků národů pod sovětským vlivem) byla vytvořena zvláštní latinka, ovšem Stalin ve 30. letech proces zastavil^[1] a všechny do té doby latinizované jazyky byly nuceny přejít na cyrilici.

Překlady do latiny

Abecedy pro následující jazyky byly romanizovány nebo znovu vytvořeny^[2]:

Abazský jazyk (1932)
Abcházský jazyk (1924)
Avarský jazyk (1928)
Adygejský jazyk (1926)
Altajský jazyk (1929)
Asyrský jazyk (1930)
Ázerbájdžánský jazyk (1922)
Baškirský jazyk (1927)
Balúčský jazyk (1933)
Burjatský jazyk (1929)
Chakaský jazyk (1929)
Chantyjský jazyk (1931)
Cachurský jazyk (1934)
Čečenský jazyk (1925)
Čínština (1931)
Čukotský jazyk (1931)
Džuchuri (1929)
Darginský jazyk (1928)
Dunganský jazyk (1928)
Eskimoský jazyk (Naukanština, yuitština) (1931)
Evenkijský jazyk (1931)
Evenský jazyk (1931)
Hebrejština-Tádžik (1929)
Ižorský jazyk (1932)
Ingušský jazyk (1923)
Itelmenský jazyk (1931)
Jakutský jazyk (1920)
Kabardsko-čerkeský jazyk (1923)
Kalmycký jazyk (1930)
Karaimský jazyk (1928)
Karakalpacký jazyk (1928)
Karačajsko-balkarský jazyk (1924)
Karelský jazyk (1931)
Kazašský jazyk (1928)
Ketský jazyk (1931)
Komijský jazyk (1932)
Komi-permjacký jazyk (1932)
Korjacký jazyk (1931)
Krymskotatarský jazyk (1927)
Krymčacký jazyk (1928)
Kumandinský jazyk (1932)
Kumycký jazyk (1927)
Kurdština (1929)
Kyrgyzský jazyk (1928)
Lakský jazyk (1928)
Lazský jazyk (1930)
Lezgijský jazyk (1928)
Mansi jazyk (1931)
Moldavský jazyk (1932)
Nanajský jazyk (1931)
Něnecký jazyk (1931)
Nivchský jazyk (1931)
Nogajský jazyk (1928)
Osetinský jazyk (1923)
Perština (1930)
Sami (Kildinská sámština, Skoltská sámština) (1931)
Selkupský jazyk (1931)
Šorský jazyk (1931)
Šugnanský jazyk (1932)
Tabasaranský jazyk (1932)
Tádžický jazyk (1928)
Tališský jazyk (1929)
Tatarský jazyk (1928)
Tatský jazyk (1933)
Turkmenský jazyk (1927)
Vepský jazyk (1932)
Udehejský jazyk (1931)
Udinský jazyk (1934)
Ujgurský jazyk (1928)
Uzbecký jazyk (1927)

Byly vypracovány a schváleny projekty na romanizaci následujících jazyků:

Nebyly však implementovány. Byly vyvinuty projekty na romanizaci všech ostatních abeced národů SSSR.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo НО́ВЫЙ АЛФАВИ́Т. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-08. (rusky)
↑ Алфавит Октября. Итоги введения нового алфавита среди народов РСФСР. xn--90ax2c.xn--p1ai . Moskva: 1934. Dostupné online. (Ruština)

Literatura

Ingeborg Baldauf: Schriftreform und Schriftwechsel bei den muslimischen Russland- und Sowjettürken (1850–1937). Budapest 1993, ISBN 963-05-6531-5.
Andreas Frings: Sowjetische Schriftpolitik zwischen 1917 und 1941. Steiner, Stuttgart 2007, ISBN 978-3-515-08887-9.
Николай Владимирович Юшманов: Определитель Языков. Moskva/Leningrad 1941.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu latinizace v Sovětském svazu na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Latinizace_v_Sovětském_svazu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[БРЭ-1] Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo НО́ВЫЙ АЛФАВИ́Т. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-08. (rusky)

[2] Алфавит Октября. Итоги введения нового алфавита среди народов РСФСР. xn--90ax2c.xn--p1ai . Moskva: 1934. Dostupné online. (Ruština)

[1]

[2]