A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kjótská univerzita | |
---|---|
京都大学 | |
![]() | |
Rok založení | 1897 |
Typ školy | Veřejná |
Počty akademiků | |
Doktorandů | 9 600 |
Ostatních studentů | 13 800 |
Studentů celkem | 22 455 (2022) |
Akademických pracovníků | 3 500 |
Další informace | |
Počet fakult | 10 |
Rozpočet | 250 miliard jenů |
Sídlo | Kjóto |
Adresa | Kjóto, Japonsko |
Zeměpisné souřadnice | 35°1′34,36″ s. š., 135°46′51,03″ v. d. |
http://www.kyoto-u.ac.jp/en | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kjótská univerzita (japonsky 京都大学) je univerzita sídlící v japonském městě Kjóto. Je řízena ministerstvem vzdělávání, patří mezi sedm nejvýznamnějších japonských vysokých škol a účastní se projektu Top Global University, zaměřeného na výuku v angličtině.
Historie
Je po Tokijské univerzitě nejstarší v Japonsku. Byla založena roku 1869 v Ósace jako Chemická škola, roku 1886 se přestěhovala do současného sídla v kjótské čtvrti Jošida a roku 1897 se stala součástí systému císařských univerzit. Roku 1899 přibyla právnická a lékařská fakulta a v roce 1906 fakulta literatury.
Organizační struktura
Univerzitu navštěvuje 13 800 studentů řádného a 9 600 doktorandského studia (rok 2015), vyučuje na ní 3 500 pedagogů. Má deset fakult, osmnáct doktorských programů a čtrnáct výzkumných ústavů.[1]
- Fakulta humanitních studií
- Fakulta literatury
- Pedagogická fakulta
- Právnická fakulta
- Ekonomická fakulta
- Přírodovědná fakulta
- Lékařská fakulta
- Farmaceutická fakulta
- Zemědělská fakulta
- Technická fakulta
Kjótská univerzita je členem Asociace východoasijských výzkumných univerzit (AEARU) a Asociace univerzit Tichomořského oblouku (APRU). Má 48 sportovních týmů, její baseballisté hrají v lize Kansai Big Six.
Vědecké úspěchy
Škola patří k nejnáročnějším a nejvýše hodnoceným v Japonsku, ve světovém žebříčku QS World University Rankings byla v roce 2016 klasifikována na 37. místě.[2] Vznikl zde filosofický směr zvaný Kjótská škola, který založil Kitaró Nišida. Zdejší výzkumníci objevili bakterii Ideonella, schopnou rozkládat plastické hmoty.[3] Na univerzitě působil český japanolog Karel Fiala.
Nositelé Nobelovy ceny
- Hideki Jukawa, fyzika
- Šin’ičiró Tomonaga, fyzika
- Ken’iči Fukui, chemie
- Susumu Tonegawa, lékařství
- Aun Schan Su Ťij, mír
- Rjódži Nojori, chemie
- Makoto Kobajaši, fyzika
- Tošihide Masukawa, fyzika
- Šin’ja Jamanaka, lékařství
- Isamu Akasaki, fyzika
Nositelé Fieldsovy medaile
Vedení školy
Rektorem je od roku 2014 Džuiči Jamagiwa (山極 壽一, *1952), v pořadí 26. Předchozí rektoři:
- 25. Hiroši Macumoto (松本 紘, *1942)
- 24. Kazuo Oike (尾池 和夫, *1940)
- 23. Makoto Nagao (長尾 真, *1936)
- 22. Hiroo Imura (井村 裕夫, *1931)
- 21. Jasunori Nišidžima (西島 安則, *1926)
- 20. Tošio Sawada (沢田 敏男, *1919)
- 19. Mičio Okamoto (岡本 道雄, 1913 - 2012)
- 18. Tošio Maeda (前田 敏男, 1908 - 1991)
- 17. Ozuma Okuda (奥田 東, 1905 - 1999)
- 16. Kó Hirasawa (平澤 興, 1900 - 1989)
- 15. Jukitoki Takigawa (瀧川 幸辰, 1891 - 1962)
- 14. Šundžiró Hattori (服部 峻治郎, 1890 - 1983)
- 13. Risaburó Torigai (鳥養 利三郎, 1887 - 1976)
- 12. Tóru Haneda (羽田 亨, 1882 - 1955)
- 11. Kósaku Hamada (濱田 耕作, 1881 - 1938)
- 10. Motooki Macui (松井 元興, 1973 - 1947)
- 9. Šigenao Koniši (小西 重直, 1875 - 1948)
- 8. Šinzó Šindžó (新城 新蔵, 1873 - 1938)
- 7. Torasaburó Araki (荒木 寅三郎, 1866 - 1942)
- 6. Kendžiró Jamakawa (山川 健次郎, 1854 - 1931)
- 5. Masataró Sawajanagi (澤柳 政太郎, 1865 - 1927)
- 4. Micuru Kuhara (久原 躬弦, 1856 - 1919)
- 3. Dairoku Kikuči (菊池 大麓, 1855 - 1917)
- 2. Rjóhei Okada (岡田 良平, 1864 - 1934)
- 1. Hiroši Kinošita (木下 廣次, 1851 - 1910)[4]
Reference
- ↑ Global 30. www.uni.international.mext.go.jp . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20.
- ↑ QS World University Rankings
- ↑ Enzym z bakterie Ideonella umí rozložit PET láhev za pár dní. Ekolist
- ↑ Seznam rektorů školy, www.kyoto-u.ac.jp Archivováno 20. 3. 2017 na Wayback Machine. (japonsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kjótská univerzita na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk