A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kuców | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°15′ s. š., 19°20′0″ v. d. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Kuców | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kuców (česky Kučov) ležel v Lodžském vojvodství 30 km jižně od Zelówa (Zelov), poblíž je Bełchatów (Belchatov) a Kleszczów (Kleščov). Kdysi česká osada Kučov, založená potomky exulantů doby pobělohorské, ustoupila povrchové těžbě hnědého uhlí. Kučov je černá jáma – obyvatelé byli přestěhováni do Kleščova a Belchatova.
Historie
Před rokem 1818 byl Alexandr Petrozelín, zchudlý a zadlužený český šlechtic, znovu pověřen Čermínskými a Táborskými k jednání o zprostředkování koupě pozemků. V prvním případě (v roce 1802) byl Petrozelín úspěšný při nákupu hospodářství Zelov, tentokrát se jednalo o část kleščovského velkostatku zvaného Kučov. V roce 1818 se na úspěšně zakoupené a rozparcelované půdě usadili potomci českých exulantů z Táborska, Čermína, Zelova a několik Němců ze Slezska. V roce 1852 zde založili evangelický reformovaný sbor a o dva roky později postavili sborový dům se školou. Protože v Kučově nebyl farář, byl za činnost sboru zodpovědný kantor. V kongresovém Polsku museli učitelé skládat zkoušku z ruského jazyka, jinak nemohli být (od počátků 70. let 19. století) potvrzeni jako stálí učitelé. V roce 1878 se zelovští bezzemci podíleli ve Volyni na založení dalších českých kolonií (Michajlovka aj.), brzy za nimi odešli i někteří lidé z přeplněného Kučova. Dne 23. 6. 1893 byl v Kučově položen základní kámen ke stavbě vlastního českého kostela a 17. 6. 1896 (dle juliánského kalendáře) byl kostel slavnostně otevřen. Před druhou světovou válkou bylo v evangelickém reformovaném sboru v Kučově evidováno asi 600 Čechů.[1][2]
Reemigrace
Po skončení druhé světové války orgány Polské lidové republiky netolerovaly národnostní menšiny, následovalo okrádání, lynčování a vyhánění českých i německých obyvatel,[3] v poválečném Kučově došlo ke dvěma vraždám českých občanů.[1] Poté do československého pohraničí reemigrovaly dvě třetiny Čechů z kučovského sboru (Nové Město pod Smrkem, Liberec...[4]). Aby uhájili ostatky svých předků na evangelickém hřbitově, český evangelický kostel, svoje polnosti a usedlosti, ze zbývajících Čechů v Kučově se stali Poláci.
Zánik
V 80. letech 20. století bylo rozhodnuto o likvidaci Kučova, pod jehož povrchem byly nalezeny velké zásoby hnědého uhlí. Obyvatelé vesnice byli postupně přemisťováni do Kleščova nebo Belchatova a každému byla nabídnuta práce. Český evangelický hřbitov v Kučově se stěhoval jako první. Ostatky zemřelých byly postupně exhumovány a přeneseny na nově zřízený evangelický hřbitov v Kleščově – vždy za přítomnosti příbuzných. Přeneseny byly všechny náhrobní kameny – tam se některá česká jména často opakují v různých tvarech (Nevečeřal, Nievieceral). Starý kostel v Kučově byl zbourán a do nově postaveného kostela v Kleščově bylo přeneseno jeho cennější vybavení (křtitelnice). Tyto plány byly realizovány do poloviny roku 1991.[5]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Kleszcz%C3%B3w_widok_od_strony_kopalni.jpg/220px-Kleszcz%C3%B3w_widok_od_strony_kopalni.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d5/Kopalnia_i_elektrownia_%22Be%C5%82chat%C3%B3w%22_-_panoramio.jpg/220px-Kopalnia_i_elektrownia_%22Be%C5%82chat%C3%B3w%22_-_panoramio.jpg)
Kleščov a Belchatov
Kleščov je od povrchového hnědouhelného dolu bývalého Kučova vzdálen asi dva kilometry. Poblíž Kleščova, v Belchatově, je největší tepelná elektrárna v Polsku, která je i jednou z největších v Evropě.[6] Z navezené hlušiny byla v Kleščově na umělém pohoří vybudována sjezdovka, dominatou vrchu jsou větrné elektrárny. Kleščov leží v industriální měsíční krajině a je nejbohatší vesnicí v Polsku.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2. S. 107,127–133, 138, 246 aj..
- ↑ Historický přehled . . S. 296. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Archivovaná kopie. sgph.geo.uni.lodz.pl . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-11.
- ↑ Farní archiv v Liberci, sig. III C 39
- ↑ Śladami Braci Czeskich « Ekumeniczny Uniwersytet Trzeciego Wieku. www.eutw.edu.pl . . Dostupné online.
- ↑ S.A, PGE Systemy. O oddziale - Z kart historii. elbelchatow.pgegiek.pl . . Dostupné online. (polsky)
- ↑ Polski Kuwejt - Wybory w Onet.pl. web.archive.org . 2010-10-31 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-31.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuców na Wikimedia Commons
- Kuców – historické pohledy a fotografie
- Kuców – Zeměpisný slovník polského království, svazek IV: Kęs - Kutno, Varšava 1883, s. 840
- Kuców – historie evangelické farnosti
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk